Loft styl interiéru: jak do něj vnést duši, aniž byste bydleli v továr…

Když se řekne loft, vybaví se mi vysoké stropy, holé cihly a pocit, že dýcháte vzduch plný kreativity. Jenže realita je často jiná. Bydlím v panelákovém dvoupokojáku s výškou stropu 260 centimetrů, což není zrovna industriální katedrála. Loft style interiors přitom nejsou jen o metráži. Jde o surovost materiálů, o kombinaci betonu, dřeva a kovu. Začínala jsem s jedním křeslem z bazaru a starým hasičským hadrem místo koberce. Největší problém? Kam uložit přikrývky pro návštěvu, která u vás zůstane na víkend. Klasický šatník do loftu nepatří, působí jako pěst na oko. Řešila jsem to bednou na kolečkách, ale zakopávala jsem o ni každý večer.

Loftový styl klade důraz na funkčnost, která nesmí být na úkor vzhledu. Když jsem sháněla postel pro hosty, odmítla jsem nafukovací matraci. Ta připomíná kempování, ne domov. Místo toho jsem vsadila na bed with storage, která má pod sebou tři velké šuplíky. Do nich vejde povlečení pro čtyři osoby, deky a dokonce i zimní kabáty. Postel stojí na jednoduchých kovových nohách, které ladí s drátěným lustrem nad stolem. Dřevěné čelo je neošetřené, jen lehce kartáčované, takže na něm krásně vyniká kresba let. Výběr správné postele mi zabral tři měsíce. Musela jsem přemýšlet nejen nad tím, jestli se mi líbí, ale i nad tím, zda se do ní vejdou moje dvě kočky, když budou chtít spát u nohou.

Největší pastí pro každého, kdo touží po loftovém interiéru, je nedostatek místa na spaní pro hosty. V malém bytě nemůžete mít hostinský pokoj. Potřebujete flexibilitu. Tady přichází na scénu sofa bed. Nekupujte první kus z hobby marketu. Vyzkoušela jsem jich pět a jen jeden měl dostatečně pevný slatted frame, lamelový rošt, který se neprohýbal pod tíhou těla. Když rošt není kvalitní, po roce se na něm budete probouzet s bolavými zády. model s měkkou a zároveň pevnou výplní. Matrace má 16 centimetrů pěny, což je na běžný gauč nadprůměr. Když je rozložený, host mi říkal, že spal líp než v hotelu. A to je pro mě největší pochvala.

Dalším krokem bylo pořízení klasické pohovky do obýváku. Chtěla jsem něco, co láká k odpočinku, ale zároveň podtrhne syrovost místnosti. Sáhla jsem po modelu s velvet upholstery. Samet se do loftu na první pohled nehodí, ale právě ten kontrast dělá místnost zajímavou. Hrubá cihla a jemný samet vedle sebe vytváří napětí. Barvu jsem zvolila hořčicově žlutou, která oživí šedivé betonové stěny. Samet je navíc překvapivě praktický. Kočky do něj nezaboří drápy tak snadno jako do lnu a skvrny od vína jdou vytřít vlhkým hadříkem. Každý večer si na ni lehnu s knihou a koukám na hodiny, na hodiny, které jsem vyrobila z ozubeného kola z fabriky.

Aby pohovka co nejméně zabírala místo, zvolila jsem variantu s click-clack mechanism. Když přijde nečekaná návštěva, stisknete páku, područka se sklopí a gauč je za pět vteřin rovný jako prkno. Žádné tahání matrace z šuplíku, žádné hledání polštářů. Mechanismus musí cvakat, ale ne vrzat. Zkuste to v obchodě několikrát za sebou. Zjistíte, u kterého výrobce se vevnitř uvolní šroub a u kterého to vydrží léta. Já dala přednost tomu dražšímu s kovovými panty. V bytě mám i otevřené police z dřevěných beden, kde skladuji časopisy a suché květiny. Bedny jsou naskládané na sebe a tvoří originální knihovnu za pár korun. Důležité je nenechat se zlákat přeplácaností.

Co se týče podlahy, vsadila jsem na epoxidovou stěrku. Je studená pod nohama, ale o to víc vyniknou koberce. Mám jeden perský starý u postele a druhý berberský v obýváku. Jejich vzory narušují industriální strohost a dodávají prostoru ženskost. Loft style interiors nemusejí být chladné a strohé. Stačí málo. Třeba přes noc rozsvícená lampa s nahou žárovkou nebo stará mosazná umyvadla v koupelně. Když jsem řešila koupelnu, nebourala jsem dlažbu, ale přetřela ji cementovou stěrkou. Zrcadlo bez rámu visí na ocelových lanech. Občas mi připomíná tovární halu, právě proto ji mám rád nejraději.

Ráno v loftech bývá krásné, když slunce prochází přes velká okna. Jenže já v paneláku okna nemám od podlahy ke stropu. Tak jsem je nechala dohola, bez závěsů, a na parapet dala několik kaktusů. Když chci soukromí, stáhnu roletu z přírodní jutoviny. Tenhle prvek vrací do místnosti teplo a texturu. Všimla jsem si, že lidé při zařizování loftu často zapomínají na vůni. Ale suchý beton a prach z cihel voní specificky. Potlačuji to vonnými tyčinkami santalového dřeva. Prostoru to dodává uklidňující atmosféru a ruší dojem, že bydlíte v nedokončené fabrice.

Závěrečná rada z praxe. Loftový interiér není drahý koníček, pokud víte, co hledáte. Věci sbírejte postupně. Jedna kvalitní bed with storage vydrží deset let a ušetří vám místo na skříň. Pohovka s click-clack mechanism zvládne každodenní sezení i nárazové spaní. A sametový polštář na betonové zdi bude vypadat jako malý luxus. Nenechte se odradit malým rozpočtem nebo malým bytem. Loftový duch je v hlavě, ne v metrech čtverečních. Když se podaří propojit surovost s pohodlím, vznikne domov, který dýchá historií i přítomností zároveň. A právě to je na loft style interiors to kouzelné.