Staré Město a past na turisty, kterou většina přehlédne
Když si tyto dovednosti osvojíte, promění se každá procházka v dobrodružství. Historické památky přestanou být jen kulisou a začnou vyprávět příběhy. A příště, když narazíte na zavřenou bránu, nebudete litovat – vždyť i bez vstupu dovnitř se toho dozvíte víc, než si myslíte.
Pražská architektura je specifická tím, že na jednom domě často potkáte několik stavebních slohů najednou. Není to chyba ani chaos, ale výsledek dlouhého vývoje, přístaveb a rekonstrukcí. Pro běžného návštěvníka i kupujícího bytu je ale snadné se v tom ztratit. Když víte, co hledat, dokážete odhadnout stáří jednotlivých částí, původní dispozice i skryté vady, které na první pohled nejsou vidět.
Na závěr si dejte pozor na jednu věc: nevěřte všemu, co se o sgrafitech na tomto paláci traduje. Například se často říká, že černá barva byla zvolena jako odkaz na rod Schwarzenbergů, ale to je mýtus. Palác byl původně postaven pro Šternberky, a sgrafita vznikla až později, když palác přešel do rukou Schwarzenbergů. Tmavá barva byla čistě praktická – maskovala špínu z městského ovzduší a zvýrazňovala architektonické členění. Až si příště budete prohlížet fasádu, pamatujte, že to, co vidíte, není jen ozdoba, ale chytré inženýrské řešení, které přežilo staletí. Prohlédněte si všechny čtyři strany paláce, porovnejte stav jednotlivých částí a pokuste se najít místa, kde se sgrafito opravuje. Teprve pak uvidíte palác tak, jak ho viděli jeho stavitelé.
Pokud si chcete prohlídku užít bez front a davů, vyberte si všední den brzy ráno. Palác je sice celoročně přístupný, ale nejtišší bývá mezi osmou a desátou hodinou. Nenechte se zlákat hlavním vchodem – vstup do expozice je řešen z boční ulice, takže hlavní průčelí vidíte nejlépe ze zámeckého schodiště. Vezměte si s sebou malou lahvičku s vodou a případně i sluneční brýle, protože odraz od světlé omítky je ostrý. Až budete stát před fasádou, zkuste si představit, jak náročné muselo být lešení a práce řemeslníků, kteří museli dokončit celou plochu za jediný den, aby malta nestihla zaschnout. To je také důvod, proč je sgrafito na tomto paláci tak vzácné – vyžadovalo obrovskou přesnost a rychlost, které se dnes už jen těžko dosahuje.
Před rekonstrukcí si proto vždy ověřte, které části domu jsou chráněné a které můžete bez obav měnit. U památkově chráněných budov je nutné zachovat původní prvky, i když to prodraží práce. Častým omylem je odstranění původních dveří nebo oken, aniž byste si uvědomili, že právě ony dotvářejí charakter domu. Než cokoli vybouráte, zjistěte si z dostupných map a dokumentů, kdy která část vznikla. Často vám pomohou i staří sousedé, kteří si pamatují poslední velkou přestavbu.
Když se řekne Staré Město, většina si představí středověké uličky, orloj a davy turistů. Málokdo ale vnímá, že tento kus města není zamrzlý v čase – naopak, prošel dramatickými proměnami, které dodnes ovlivňují, jak se po něm pohybujete. A právě v tom, co na první pohled vypadá jako historická idylka, se skrývá řada pastí rady pro rekonstrukci nepozorného návštěvníka. Pokud se chcete vyhnout zbytečným oklikám nebo přeplněným místům, vyplatí se vědět, co se za fasádami skutečně skrývá.
A na závěr si dejte pozor na tzv. „zlaté časy" procházek. Středověká zástavba znamená, že mnohé ulice jsou úzké a slunce se k nim dostane jen omezeně. V létě to na první pohled vypadá jako výhoda – stín je příjemný. Jenže zároveň to znamená, že dlažba a zdi akumulují teplo, takže večer bývá ještě dusno. Naopak v zimě se v těchto uličkách drží vlhkost a zima proniká až do kostí. Přizpůsobte tomu oblečení a plán trasy – nechoďte celý den jen po Starém Městě, ale střídejte ho s otevřenějšími prostranstvími, kde proudí vzduch a je lépe vidět na orientační body.
Jak na to: co si z Žižkova odnést do běžné praxe Pokud chcete doma napodobit žižkovský styl, nepodceňujte teplotu a klid. Pivo, které se přepravovalo do kopce, si žádalo delší ležení v chladu, aby se uklidnilo. Stejně tak dnes: když si přinesete lahvové pivo z obchodu, neotvírejte ho hned. Dejte ho na hodinu do lednice a pak s ním jemně otočte, nikdy netřeste. To je základ, na který se zapomíná.
Začněte u hmoty a půdorysu. Pokud má budova výrazně protáhlý tvar s úzkým průčelím, často šlo o středověký měšťanský dům s gotickým jádrem. Naopak rozlehlé stavby se symetrickým průčelím a rizality (vystupujícími částmi) pocházejí obvykle z baroka či klasicismu. Všímejte si také střechy – strmý sklon s valbami napovídá starší konstrukci, zatímco mansardová střecha je typická pro baroko. U kostelů prozradí orientace stavby (východ–západ) a tvar věží: gotické jsou štíhlé a jehlancové, barokní pak cibulovité.
등록된 댓글이 없습니다.