Jablečný závin, který se rozpadá? Tady je chyba, kterou dělá téměř kaž…

Na co si dát pozor při pečení a jak poznat hotovou bublaninu Troubu vždy předehřejte na 180 stupňů a bublaninu pečte ve střední části. Během prvních dvaceti minut dvířka neotevírejte – studený vzduch způsobí, že těsto klesne a výsledek bude připomínat placku. Hotovou bublaninu poznáte podle toho, že se okraje začnou odlepovat od formy a špejle zapíchnutá do středu zůstane suchá. Pokud je povrch příliš tmavý, ale střed je stále vlhký, přikryjte ji alobalem a dopékejte na nižší teplotu.

Vyzkoušejte také verzi z bramborového těsta – přidejte do základu vařené nastrouhané brambory. Těsto bude vláčnější a po usmažení ještě křupavější. Brambory ale uberte část mouky, jinak by bylo těsto lepivé. A pamatujte: čerstvě usmažený langoš je nejlepší. Po vychladnutí ztrácí křupavost, takže ho nechte udělat až těsně před podáváním.

Klíčem k dokonalé bublanině je správné vyšlehání vajec s cukrem. Bílky a žloutky šlehejte odděleně – žloutky s částí cukru do světlé pěny a bílky s druhou částí do tuhého sněhu. Sníh musí být tak pevný, aby se při otočení mísy nehýbal. Pokud do těsta přidáte sníh příliš brzy nebo ho budete míchat dlouho, bublanina zplihne a bude připomínat spíše tvrdý piškot. Do žloutkové pěny nejprve vmíchejte mouku smíchanou s kypřicím práškem a teprve poté opatrně, stěrkou a krouživými pohyby, zapracujte sníh.

Základem je výběr správného masa. Nejlepší výsledek získáte, pokud kombinujete hovězí a vepřové v poměru 1:1. Hovězí dodá úložné prostory v malém bytěýraznou chuť, vepřové zase potřebný tuk, který zajistí šťavnatost. Vyhněte se příliš libovému masu, protože bez tuku je výsledek suchý a drobivý. Pokud máte jen libové maso, přidejte do směsi trochu strouhanky namočené v mléce nebo lžíci sádla – to pomůže udržet vláčnost.

Na závěr si dejte pozor na dochucování solí a kyselými přísadami. Na Vysočině se používala kyška nebo podmáslí, na jižní Moravě zase ocet. Obojí slouží k okyselení, ale výsledná chuť je jiná. Pokud recept z Vysočiny nahradíte octem, dostanete ostřejší a pronikavější chuť, která se k jídlu nehodí. Místo toho použijte zakysanou smetanu nebo kefír, ale snižte množství tekutiny, protože kysané mléčné výrobky jsou hustší. Tímto způsobem si recept přizpůsobíte, aniž byste ztratili jeho ducha. Až příště uvidíte recept z jiného kraje, neberte ho jako dogma, ale jako výchozí bod, který si musíte přeložit do podmínek, v nichž vaříte.

Druhý zásadní rozdíl je v kynutí. Tradiční recepty často používaly kvas, který si hospodyně vedla roky. Kvas z jiného kraje obsahuje jiné kvasinky, protože se živí místní moukou a vodou. Pokud si vezmete kvas z Plzně a pečete v Ostravě, první tři dny bude fungovat jinak než doma. Nelekejte se, ale počítejte s tím, že těsto může kynout rychleji nebo pomaleji. Řešení je jednoduché: sledujte objem, ne čas. Když má těsto zdvojnásobit objem, počkejte, až se tak skutečně stane, i když to trvá o půl hodiny déle. Většina lidí zkazí kynuté těsto tím, že ho nechá vykynout přesně podle časového údaje, který ale platí jen pro konkrétní teplotu a vlhkost v daném kraji.

Další častý problém je, že se závin při rolování trhá. Abyste tomu předešli, vyválejte těsto na tenko, ideálně na tloušťku asi dva milimetry. Můžete ho válet i na utěrce, kterou pak použijete k rolování. Těsto by mělo být tak tenké, aby přes něj bylo vidět noviny, ale ne tak tenké, aby se trhalo. Pokud se vám to nedaří, přidejte do těsta trochu oleje, který zvýší pružnost. A při rolování nepoužívejte sílu, ale nechte těsto, aby se samo srolovalo kolem náplně.

Klíčový je také odpočinek. V ideálním případě těsto zabalte barvy stěn do obýváku fólie a nechte ho v lednici odpočívat alespoň hodinu, klidně přes noc. Díky tomu se lepek uvolní a těsto se lépe vyválí. Mnoho lidí tento rekonstrukce koupelny krok za krokem vynechává, protože spěchají, a pak se diví, že se těsto trhá. Pokud nemáte čas, nechte ho odpočívat alespoň třicet minut při pokojové teplotě. Rozhodně ho nevyvalujte hned po zadělání.

Také pozor na množství náplně. I když to láká, nedávejte jablek příliš. Pokud jich dáte tři centimetry, těsto se na okrajích nepřilepí a při pečení se rozevře. Ideální je tenká vrstva, asi půl centimetru, jen aby byla jablka rovnoměrně rozložená. K tomu přidejte hrst rozinek namočených v rumu a hrst nasekaných vlašských ořechů. Ty dodají strukturu a zajistí, že náplň nebude jednolitá.

První věc, na kterou se zaměřte, je použitý tuk. Na Moravě se tradičně sádlo škvařilo z vepřového, ve středních Čechách se častěji používalo máslo, na Valašsku zase olej ze lnu, který se tam pěstoval. Pokud váš recept z Hané počítá se sádlem, ale vy ho nahradíte máslem, změníte nejen chuť, ale i konzistenci omáčky. Máslo se přepaluje při vyšší teplotě, sádlo ne. Když tedy pečete buchty podle receptu z kraje, kde se používalo sádlo, a dáte máslo, sledujte teplotu a raději snižte troubu o deset stupňů. Jinak se máslo začne připalovat a výsledek bude hořký.

In the event you loved this article and you would want to receive more info relating to číst dál kindly visit the web-page.