Kontrola komína před topnou sezónou: chyba, která vás může přijít drah…

Pravidelná kontrola komína není jen formalita. Zanedbání může vést k požáru, který zničí nejen střechu, ale i celý dům. Kominík by měl vaše zařízení zkontrolovat minimálně jednou ročně, v případě častého použíbyt v panelákuání i dvakrát. Vždy si nechte vystavit písemnou zprávu o provedené kontrole a čištění. Budete ji potřebovat pro pojišťovnu i pro svůj klid. Udělejte to před prvními mrazivými dny, ne až když vám začne hořet.

Před samotnou výměnou si připravte potřebné nářadí: plochý šroubovák nebo dláto, čistý hadr a vhodné lepidlo. Staré těsnění odstraňte důkladně, protože zbytky starého lepidla nebo pryže způsobí, že nové těsnění nedosedne rovnoměrně. Pokud je těsnění usazené v drážce, vyškrábejte ji dočista. Povrch odmastěte a nechte důkladně vyschnout. Lepidlo nanášejte v tenké vrstvě na dosedací plochu, ne do drážky, aby se při zavírání nerozmačkalo po okrajích.

Jak poznat, že je čas na výměnu? Nejde jen o vizuální kontrolu. I když těsnění vypadá celistvě, po letech používání ztrácí pružnost a přestává doléhat na dosedací plochu. Udělejte jednoduchý test: vložte mezi těsnění a rám dvířek proužek papíru a zavřete dvířka. Pokud papír nejde vytáhnout bez vynaložení síly, těsnění stále funguje. Pokud vyjede lehce, je čas na výměnu. Test opakujte na více místech, protože těsnění se neopotřebovává rovnoměrně.

Šestým krokem je kontrola výšky a umístění komínové hlavy nad střechou. Hlava musí být dostatečně vysoko nad okolím, aby tah fungoval správně a aby se do komína nedostávaly víry. Sedmým krokem je kontrola ochranného límce proti dešti. Pokud chybí nebo je poškozený, voda bude zatékat přímo do komínového průduchu a ničit vložku. Osmým krokem je ověření stavu komínového průduchu z hlediska kondenzace. Pokud se na stěnách tvoří vlhkost, může to znamenat, že je komín předimenzovaný nebo špatně izolovaný. V takovém případě zvažte konzultaci s odborníkem o možnosti vložkování.

Když přikládáte do kamen, možná vás napadne, že nejlepší je rozdělat oheň co nejrychleji a nejjednodušeji. Většina lidí ale sahá po spodním zapalování – podpálí papír a dřevo nasype navrch. Výsledek? Kouř, plameny, které se dusí, a hlavně ztráta tepla, které jde do komína místo do místnosti. Horní zapalování je přitom technika, kterou používají zkušení topiči už desítky let, a přináší řadu výhod, které oceníte hned při první zatápce.

Nejčastější chybou, kterou lidé dělají, je, že dají příliš mnoho malých kousků najednou. Tím ucpe proudění vzduchu a oheň se dusí. Druhou chybou je použití vlhkého dřeva. I při horním zapalování platí, že palivo musí být suché, ideálně s vlhkostí do dvaceti procent. Pokud nemáte suché dřevo, efekt se výrazně sníží. A poslední častý omyl: lidé zapálí papír, ale nechají ho doutnat jen chvíli. Plamen potřebuje dostatek kyslíku, takže nechte dvířka pootevřená, dokud se pořádně nerozhoří. Teprve pak je zavřete a regulujte přívod vzduchu podle potřeby.

Pokud si nejste jistí, zda těsnění skutečně způsobuje špatné topení, zkontrolujte také dosedací plochu a zámek. Někdy problém není v těsnění, ale v pokřivených dvířkách nebo vyschlém zámku. Výměna těsnění pak nic nevyřeší a jen zbytečně investujete čas. Po výměně zkuste topit při zavřeném primárním přívodu vzduchu a sledujte plamen. Žlutý, stabilní plamen znamená správné těsnění. Modrý nebo divoce plápolající plamen signalizuje přebytek vzduchu – těsnění je buď příliš tenké, nebo špatně usazené. Správně provedená výměna prodlouží životnost kamen a ušetří palivo, ale jen tehdy, když dodržíte postup a nebudete nic uspěchat.

Stanovení bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů není jen otázkou dodržení předpisů, ale především vaší ochrany. Často se setkáváme s tím, že lidé skladují barvy, ředidla, benzín nebo dřevo příliš blízko zdrojů tepla či elektrických zařízení. Přitom stačí dodržet několik jednoduchých pravidel, která výrazně sníží riziko požáru. Základním vodítkem není metr, ale pochopení toho, jak se hořlaviny chovají a co může způsobit jejich vznícení.

Jak na to? Do kamen umístěte nejdřív největší kusy dřeva, ideálně na dno. Mezi nimi nechte mezery, aby mohl proudit vzduch. Na ně položte středně velké kusy a úplně nahoru dejte třísky, kůru nebo suché větvičky. Nakonec zapalte papír nebo podpalovač až úplně nahoře. Plamen se pak šíří směrem dolů, postupně zapaluje menší a větší kusy, a teplo se uvolňuje rovnoměrně po dlouhou dobu. Tento postup má hned několik zásadních výhod: oheň hoří čistě, bez kouře a s minimem popela If you adored this post and you would certainly such as to get additional information concerning podrobnosti kindly go to our webpage. .