Když perete povlečení, 5 chyb, které ho ničí

Každý ubrus, ať už bavlněný, lněný nebo ze směsových tkanin, vyžaduje specifickou péči, která rozhoduje o jeho životnosti. Nejčastější chybou bývá praní při příliš vysoké teplotě a použití agresivních pracích prostředků. Většina výrobců uvádí maximální teplotu praní na štítku, ale mnozí ji ignorují s tím, že vyšší stupeň lépe vydezinfikuje. Výsledek je pak zřetelný: sražený rozměr, ztráta barvy nebo trvalé zažloutnutí. Pokud chcete ubrus používat dlouhá léta, začněte u správného třídění. Oddělte bílé a barevné kusy, ale také podle druhu materiálu. Bavlnu perte na 40–60 °C, len nejlépe na 40 °C a směsové tkaniny na 30 °C. Vyšší teploty si nechte jen na silně znečištěné bílé ubrusy, a to pouze v případě, že to štítek výslovně dovoluje.

Během noci se teplota v místnosti mění, proto pravidelně kontrolujte, jak se cítíte. Po dvou až třech hodinách spánku tělesná teplota klesá, což je přirozené – pokud se probudíte, upravte vrstvy. Ráno pak přikrývky rozložte, aby provětraly, a nechte je přes den otevřené. Tím zabráníte hromadění vlhkosti a plísní. Vrstvení není o tom, mít vše připravené, ale o flexibilitě – a to je přesně to, co české klima vyžaduje.

Proč nespoléhat na označení „jednolůžko" nebo „manželské"? Označení typu „jednolůžko" nebo „manželské" je pouze orientační. Různí výrobci si pod těmito pojmy představují různé rozměry – někde je jednolůžko 140 × 200, jinde 160 × 200. Proto je vždy nutné porovnat čísla na obalu s vaší peřinou. Typickou chybou je koupit povlečení 140 × 200 na peřinu 155 × 200 – výsledkem je, že se peřina do povlaku musí nacpat silou a v noci se v něm posouvá. Stejně tak polštář 70 × 90 nepasuje do povlaku 50 × 70, http://Wiki.Die-Karte-Bitte.de/index.php/6_situací,_kdy_se_mikrovlákno_vyplatí_a_Jak_ho_prát i když se to na první pohled může zdát podobné.

Perové povlečení patří mezi nejoblíbenější materiály pro ložní prádlo, ale jen pokud se o něj správně staráte. Špatné praní a sušení dokáže zkazit i kvalitní látku během pár měsíců. Výsledkem jsou žmolky, vybledlé barvy, sražený rozměr a nepříjemná tuhost. Abyste tomu předešli, stačí dodržovat několik zásad, které se týkají teploty, pracích prostředků i způsobu sušení.

Nakonec si ověřte, že se záclona dá posouvat bez námahy a že se nikde nepřekládá. Pokud se na některém místě látka zvedá, povolte sousední žabku a posuňte ji o pár milimetrů. Stejně tak zkontrolujte, že žádná žabka netlačí na garnýž v místě, kde se ohýbá – to bývá častý problém u rohových oken. S trochou trpělivosti dosáhnete toho, že záclona bude viset jako nalitá a její pohyb bude plynulý a tichý.

Co se stane, když žabky rozmístíte nerovnoměrně Rozmístění žabek je stejně důležité jako jejich nasazení. Obecně platí, že na každých 10–15 centimetrů šířky záclony by měla připadnout jedna žabka. U těžkých sametových nebo lněných materiálů zkraťte rozestupy na polovinu, u lehkých tylových záclon je můžete prodloužit až na 20 centimetrů. Když žabky rozmístíte příliš daleko od sebe, látka se mezi nimi prověsí a vytvoří nežádoucí vlny. Pokud je dáte příliš blízko, záclona se nebude moci přirozeně nařasit a bude působit nepoddajně.

Při výběru myslete i na typ prostěradla. Pokud používáte prostěradlo s gumou, jeho rozměr se odvíjí od výšky matrace. Běžná matrace má výšku kolem 20 cm, ale pokud máte matraci vyšší (např. 30 cm), potřebujete prostěradlo s vyšším okrajem. V opačném případě se guma nevytáhne přes rohy a prostěradlo se bude shrnovat. U prostěradla na míru je lepší zvolit o něco větší rozměr než menší – vždy se dá přehnout, ale chybějící centimetry nenahradíte.

Dalším častým problémem je používání příliš agresivních pracích prostředků. Perové povlečení potřebuje jemný prací gel nebo prostředek na barevné prádlo. Vyhněte se avivážím, které sice dodají povlečení vůni, ale také ucpávají vlákna a snižují savost. Místo aviváže můžete do přihrádky nalít trochu octa — ten povlečení změkčí a neutralizuje zápach bez chemie. Pokud perete povlečení poprvé, vyperte ho zvlášť bez dalšího prádla, aby se případné barvy nepřenesly na jiné kusy.

Vyvarujte se dvou častých chyb: nevrstvěte na sebe dvě těžké přikrývky, protože zamezíte cirkulaci vzduchu a vytvoříte skleníkový efekt. Také nepoužívejte prodyšné materiály jako mikrovlákno – ty sice izolují, ale neodvádějí pot. Ideální jsou přírodní materiály: bavlna, len, merino vlna. A nezapomeňte na nohy – pokud máte studené nohy, tělo se nemůže zahřát, takže přidejte ponožky, ale ne silné, protože by způsobily pocení.

Nezapomeňte, že rozměr povlečení se udává vždy v rozloženém stavu. Pokud máte peřinu, která je po vyprání sražená, změřte ji znovu. Stejně tak povlečení z bavlny se může po prvním praní mírně srazit, proto kupujte raději o 5–10 cm větší, pokud máte obavy z přesného padnutí. A pokud si vybíráte povlečení pro děti, počítejte s tím, že dětské peřiny mají rozměry zpravidla 100 × 135 cm nebo 120 × 150 cm – opět měřte, nehádejte.

Should you have virtually any queries concerning in which and also the way to use koukněte sem, it is possible to e mail us from our webpage.