Šamotové desky: nejčastější chyba, která kazí topeniště

Po výměně otevřete přívod vzduchu na maximum a nechte kamna dobře prohořet. Tím se těsnění usadí a získá pružnost. Až poté zkoušejte zavírat přívod a sledujte, jak se plamen chová. Pokud je hoření stále nestabilní, může být problém v jiném místě – nejčastěji v utěsnění skla nebo v netěsnosti u šamotových tvárnic. Těsnění ale bývá viníkem v osmdesáti procentech případů.

Podpal zapalujte odspodu, Http://Historieblog.Dk/Index.Php?Title=Když_Kamna_Kouří:_Co_DěLat,_Aby_Se_Topilo_čIstě ne shora. Plamen se přirozeně šíří vzhůru a prohřívá celou hranici. Použijte jen malé množství – stačí dvě až tři dřevěné třísky. Vyhněte se tekutým podpalovačům na bázi lihu, které sice usnadní zapálení, ale způsobí rychlý a nekontrolovaný nárůst teploty a zanechávají chemické usazeniny. Pro čisté hoření stačí obyčejný papír, ale ne novinový – ten obsahuje saze, které se usazují v komíně i v plicích.

Během hoření kontrolujte barvu plamene. Správný oheň má jasně modrý až žlutý plamen s minimálním kouřem. Pokud plamen ztmavne do oranžova a stoupá šedý dým, dochází k nedokonalému spalování – přidejte vzduch pootevřením klapky nebo rozhrnutím polínek. Jestliže naopak plamen syčí a prská, jsou v dřevě dutiny s pryskyřicí, což je normální, ale snižuje to teplotu. Řešení spočívá v tom, že taková polena přikládáte až do fáze žhavého uhlí, ne na začátek.

Sušení dřeva je běžná věc, If you adored this information and you would such as to obtain even more info regarding Rady Pro Rekonstrukci kindly see our own web page. ale málokdo ví, jak dlouho to vlastně trvá. Často slyšíme, že dřevo má schnout dva roky, ale skutečnost je složitější. Doba sušení závisí na druhu dřeva, ročním období, kdy bylo pokáceno, a hlavně na podmínkách skladování. Pokud chcete topit dřevem, které má nízkou výhřevnost a netvoří dehet, musíte ho nechat schnout tak dlouho, aby jeho vlhkost klesla pod 20 %. Toho ale nedosáhnete jen čekáním.

Nezapomeňte, že nové těsnění změní i chování při roztápění. Dříve, když kamna „nasávala" vzduch netěsnostmi, bylo roztápění snazší. Po výměně je potřeba nechat přívod vzduchu otevřený déle, než se vytvoří stabilní vrstva žhavého uhlí a tah se ustálí. Jakmile se tak stane, můžete přívod zavřít a hoření bude čisté a rovnoměrné – přesně tak, jak má být.

Pokud se rozhodnete jednat, neprovádějte čištění naslepo. Většina komínů má vyměnitelné vložky, které je třeba vyndat a vyčistit odděleně. Klasické kominické náčiní – kovová koule a kartáč – je vhodné pro rovné průduchy, ale u šikmých nebo vyměněných vložek si poradí jen profesionál. Při samostatném čištění vždy nejprve uzavřete přívod vzduchu do kamen, abyste zabránili vzniku podtlaku, a po skončení zkontrolujte, zda nezůstaly v komíně uvolněné saze, které by mohly ucpat další část.

Od začátku dbejte na správnou velikost plamene. První dvě minuty by měl být oheň malý – jen na třískách a klacících. Teprve když se vytvoří žhnoucí uhlíky, přidejte první poleno o síle prstu. Poleno pokládejte na uhlíky spíše šikmo než vodorovně, aby měl vzduch volnou cestu pod ním. Necpejte do ohně příliš mnoho dřeva najednou; hustá vrstva zablokuje kyslík a oheň začne doutnat. Mezi poleny ponechte mezeru aspoň 1–2 cm.

Samotná výměna není složitá, ale vyžaduje přesnost. Staré těsnění odstraňte důkladně, protože zbytky lepidla nebo silikonu způsobí, že nové nedosedne rovnoměrně. Povrch drážky očistěte a odmastěte. Při lepení dodržujte postup výrobce – obvykle stačí tenká vrstva teplovzdorného lepidla, ale pozor na přebytek, který by mohl těsnění vytlačit. Těsnění nelepte přes rohy, ale nechte ho plynule procházet, aby se při zavírání dvířek nikde nekrčilo.

Typické chyby, kterých se lidé dopouštějí, jsou používání vlhkého dřeva, spalování odpadků nebo nedostatečné větrání spalovacího prostoru. Vlhkost způsobuje tvorbu dehtu, který se usazuje na stěnách komína. Spalování plastů a jiných nevhodných materiálů zanáší komín rychleji a může uvolňovat toxické látky. Další chybou je snaha o vyčištění komína svépomocí bez potřebného vybavení a znalostí. Kominík má nejen speciální nářadí, ale také zkušenosti s posouzením stavu komína a případnými opravami.

Jak poznáte, že těsnění ztratilo svou funkci Než sáhnete po náhradním těsnění, proveďte jednoduchou zkoušku. Zavřete všechna přívodní hrdla a přiložte ruku nebo zapálenou svíčku k okraji dvířek. Pokud plamen kolísá nebo vás táhne studený vzduch, je těsnění nefunkční. Dalším signálem je nadměrná tvorba sazí na skle – když se do kamen dostává vzduch nekontrolovaně, spalování je neúplné a sklo se rychle zanáší.

Jak poznat, že už je nejvyšší čas? Prvním varováním je snížený tah – oheň hoří pomalu, kouř se vrací do místnosti nebo se objevuje typický zápach spáleniny. Dalším znakem jsou viditelné usazeniny na stěnách kolem kamen či kotle, nebo dokonce padající kousky sazí do topeniště. Pokud si všimnete, že popel je tmavší než obvykle, nebo že plamen má načervenalou barvu, může to znamenat zvýšenou vrstvu sazí. V takovém případě neváhejte a objednejte si kominíka – i když to zrovna není „ten pravý čas" podle plánu.