5 návyků pro zdravý chrup vašeho psa či kočky

Používejte pozitivní posilování. Když štěně zvládne den bez nehody, zvyšte mu odměnu nebo zařaďte delší procházku. Všímejte si, kdy chodí nejčastěji – ráno po probuzení, po spánku nebo po jídle. Vytvořte si tabulku, kam si zapíšete časy venčení i nehod. Uvidíte, že se objeví vzorec a vy budete moci předcházet problémům.

Co dělat, když štěně udělá nehodu uvnitř? Nehody jsou součástí procesu. Klíčové je nereagovat trestem. Křik nebo plácnutí naučí psa bát se vás, ne tomu, aby si dával pozor. Když přijdete na místo činu pozdě, už nic neřešte – štěně si nespojí váš hněv s tím, co udělalo před půl hodinou. Místo toho nehodu důkladně vyčistěte enzymatickým čisticím prostředkem, otevřít který odstraní pach. Běžné saponáty pach zamaskují a pes se na stejné místo vrátí.

Plánujete delší cestu autem a chcete vzít svého psa s sebou? Správné rozhodnutí, ale jen za předpokladu, že mu zajistíte bezpečné podmínky. Pes v autě není jen spolujezdec, ale živý tvor, jehož zdraví a život mohou být ohroženy při každém prudkém brzdění či nárazu. Základem je, aby pes nemohl volně pobíhat po kabině, ať už je to malý jorkšír nebo velký ovčák. Volný pohyb zvířete v autě je nejen nezákonný, ale hlavně nebezpečný – pes může při manévru spadnout z sedadla, zranit se nebo se stát projektil, který ohrozí i posádku. Proto ho vždy umístěte do přepravky, bezpečnostního postroje nebo za pevnou mříž, která oddělí zavazadlový prostor.

Pokud kočka žije v domácnosti s více zvířaty, je nutné odčervovat všechny zvířata současně, aby se předešlo opětovné nákaze. Stejně tak je důležité udržovat hygienu prostředí – pravidelně měnit podestýlku, vysávat prostory, kde se kočka pohybuje, a umývat misky. Pro lidi, zejména pro děti, těhotné ženy a osoby s oslabenou imunitou, představují parazity jako toxoplazma nebo škrkavky reálné riziko. Proto je prevence zásadní. Pokud si nejste jistí, jaký interval je pro vaši kočku optimální, navštivte veterináře a nechte si poradit – vždy je lepší přizpůsobit frekvenci konkrétnímu životnímu stylu kočky než se řídit univerzálním doporučením.

Nezapomínejte na pravidelné kontroly u veterináře. I při dokonalé domácí péči se může tvořit kámen v místech, kam se nedostanete. Veterinář posoudí stav chrupu a v případě potřeby doporučí profesionální odstranění zubního kamene ordinací, což je výkon v celkové anestezii. Čekat, až bude zvíře kousat jen na jedné straně nebo mu zapáchá z tlamy, je pozdě. Prevence je vždy levnější a méně stresující než řešení pokročilého zánětu.

Nejlepší výsledky přináší kombinace doplňků s pohybem: pravidelné procházky, plavání nebo fyzioterapie. Doplňky nevyřeší problém samy – jen vytvoří podmínky pro regeneraci chrupavky. Sledujte, jestli se pes po 2–3 měsících zlepšuje: měl by vstávat rychleji, běhat ochotněji a méně si olizovat klouby. Pokud nezaznamenáte žádnou změnu, je nutné přehodnotit diagnózu – možná nejde o artrózu, ale o jiný ortopedický problém. Pravidelná kontrola u veterináře (každých 6–12 měsíců) je tak nezbytná pro správné nastavení péče.

Jak na čištění zubů, aby to nebyl boj Základem je kartáček a zubní pasta určená pro zvířata – lidská pasta je pro ně toxická kvůli fluoridu a xylitolu. Pro začátek nechte zvíře pastu olíznout z prstu, pak mu jemně masírujte dásně prstem a teprve poté zkuste kartáček. Ideální je prstový kartáček nebo malý kartáček s měkkými štětinami. Čistěte krouživými pohyby, hlavně podél linie dásní, kde se tvoří kámen. První týdny to bude trvat pár minut, ale většina zvířat si zvykne do měsíce.

Zubní kámen a zánět dásní nejsou jen kosmetický problém. Pokud je necháte dojít příliš daleko, bakterie z tlamy se dostanou do krve a mohou poškodit srdce, ledviny nebo játra. Přitom stačí zavést pět základních návyků, které zaberou u psů i koček bez ohledu na věk či plemeno. Nejde o nic složitého – jen je potřeba začít a hlavně vydržet.

Pokud štěně přistihnete přímo při činu, přerušte ho krátkým zvukem, třeba tlesknutím, a okamžitě ho vezměte ven. Po dokončení venku ho pochvalte. Tím mu ukážete, že venku je to správně. Nikdy štěně netrestejte tím, že mu strčíte nos do loužičky – to je zastaralá a neúčinná metoda. Může vést k tomu, že pes začne své výkaly skrývat, třeba za pohovkou.

Prvním signálem, že se něco děje, bývá změna chování. Pes náhle zpomalí, hledá stín, těžce a hlučně dýchá s vyplazeným jazykem, má zarudlé sliznice, zrychlený tep. V pokročilejší fázi přichází apatie, vrávorání, zvracení, někdy i kolaps nebo záchvaty. Základní pravidlo zní: rady pro rekonstrukci nespoléhat nábytek na míru to, že „to přejde samo", a nečekat, až se stav zhorší. Jakmile zahlédnete první varovné příznaky, začněte jednat ihned a cíleně.

If you have any concerns regarding exactly where and how to use Racist.wiki, you can get in touch with us at our web site.