Lehká turistická obuv nebo pohorky: co rozhoduje při výběru

Jak číst rozdíly mezi mapami a využít je ve svůj prospěch Začněte tím, že si vedle sebe otevřete turistickou mapu úložné prostory v malém bytě měřítku 1:50 000 a podrobnější v měřítku 1:25 000. Menší měřítko ukáže celkový kontext, větší zase jednotlivé cesty, které nejsou v přehledce vidět. Porovnejte, zda se značené trasy shodují, a sledujte, kde jedna mapa ukazuje zkratku, kterou druhá nezná. Pokud se liší i průběh hlavní cesty, raději se držte té, která je zakreslená v obou. Nejde o to, která je novější, ale která je konzistentní s ostatními zdroji.

Vysoké pohorky versus nízké boty: kdy kotník opravdu potřebuje oporu Pokud plánujete túry v kamenitém terénu, v horách nebo s těžkým batohem, sáhněte po vyšších botách s tuhou podrážkou a zpevněným kotníkem. Vysoký střih fixuje hlezno a snižuje riziko výronu. Tuhá podrážka zase chrání chodidlo před ostrými hranami kamenů. Vybírejte boty s hlubokým vzorkem, který zajistí přilnavost na mokrých skalách a suti. Vyšší hmotnost je daň za stabilitu – na běžnou procházku po rovině by vás ale taková obuv zbytečně unavovala.

Prvním krokem je přebalení a doplnění obsahu. Skladovací prostor je limitovaný, proto vynechejte objemné tuby a těžké lahvičky. Místo nich zvolte jednorázová balení nebo malé zipové sáčky. Léky proti bolesti, tablety na průjem a dezinfekci přelijte do označených minidóz. Nezapomeňte na osobní léky, které berete pravidelně, a přibalte je s rezervou na pár dní navíc.

Než si koupíte nové boty na túry, zamyslete se nad tím, po jakém povrchu budete chodit nejčastěji. To je důležitější než barva nebo design. Jiné boty potřebujete na zpevněné lesní cesty, jiné na ostré skály a jiné do bláta. Pokud si vyberete špatně, poznáte to hned po pár kilometrech – puchýře, klouzání nebo bolest kotníků jsou typickými následky.

Při srovnávání map se vyplatí kontrolovat i měřítko a podrobnost. Zatímco mapa v měřítku 1:50 000 ukáže jen hlavní vrstevnice, podrobnější mapa 1:25 000 odhalí i malé terénní záhyby, které mohou poskytnout přirozenou ochranu před větrem. Právě tyto drobnosti rozhodují o tom, jestli přestávka bude příjemná, nebo nepříjemná. Pokud máte možnost, porovnejte i rok vydání – starší mapy nemusejí zachycovat nové lesní cesty nebo naopak zarůstající paseky, které osvětlení v obývákuýrazně ovlivňují viditelnost a přístup k vodě.

Praktický trik: zapněte si v mapě vrstvu cyklotras a porovnejte ji s vrstvou pěších tras. Kde se obě linky překrývají, téměř jistě najdete asfalt nebo zpevněný štěrk. Kde se naopak pěší trasa odpojuje a mizí v lese, tam je velká šance na příjemný úvoz. Nezapomeňte ale, že i lesní cesty mohou být vysypané ostrým kamenivem, které je pohodlné rady pro rekonstrukci kolo, ale pro pěší je to otrava. V takovém případě hledejte v mapě úseky označené jako pěšina, nikoli cesta.

Plánování okruhu není jen o výběru startovního bodu. Nejčastější chybou bývá spoléhat na jedinou mapu, ať už papírovou, nebo v mobilu. Každá má jiné detaily, měřítko i způsob značení. Než vyrazíte, porovnejte alespoň dvě různé mapy stejné oblasti. Všimnete si rozdílů v průběhu cest, umístění rozcestníků nebo náročnosti stoupání. Tím získáte reálnější představu o terénu a vyhnete se nepříjemným překvapením.

Při zkoušení bot v obchodě si vezměte ponožky, ve kterých budete chodit, a nechte si poradit s velikostí. Boty by měly být těsné v patě, ale v prstní části nechat dostatek prostoru, asi půl až jeden centimetr před palcem. Tento prostor zabrání otlakům při sestupech, kdy noha klouže dopředu. Také mějte na paměti, že se boty časem trochu roztáhnou – proto nekupujte příliš velké, jinak se vám noha v botě posouvá a vznikají puchýře.

Kdy se vyplatí ignorovat značené odpočívadlo Turistické mapy často označují oficiální odpočívadla, lavičky nebo altány. Jenže ne každé takové místo je dobré pro delší pauzu. Srovnání map odhalí, že některá odpočívadla leží v údolí, kde se drží chladný vzduch, nebo naopak na exponovaném hřebeni, kde vás profouká vítr. Než se zastavíte, podívejte se do mapy na okolní vegetaci a vodní toky – to jsou spolehlivé ukazatele mikroklimatu. Pokud chcete pauzu protáhnout na delší oběd, hledejte místo, kde mapa ukazuje smíšený les a potok – to je záruka příjemné teploty a vody pro doplnění zásob.

Do blatitého nebo mokrého terénu, jako jsou podmáčené louky nebo jarní lesy, hledejte boty s vyšším svrškem z voděodolného materiálu a s agresivním vzorkem na podrážce. Důležitá je také úprava mezipodešve – měkká pěna se v blátě rychle zanese a ztratí přilnavost. Ideální jsou boty s tzv. sam čisticím vzorkem, kde jsou lamelky dost široké, aby se mezi nimi neusazovalo bláto. Nezapomeňte, že voděodolnost není totéž co nepromokavost – po delším brodění voda najde cestu i přes membránu.

If you cherished this article therefore you would like to get more info about celý text please visit our internet site.