Nejčastější chyba při pěstování bylinek v truhlíku, která ničí celou ú…
Meduňka patří k nejvděčnějším bylinkám, ale jen do chvíle, než jí začne vadnout list nebo naopak přestane vonět. Většina pěstitelů dělá zásadní chybu hned na začátku: umístí ji na přímé polední slunce. Přitom meduňka pochází ze světlých lesů a preferuje rozptýlené světlo. Pokud jí dopřejete východní nebo západní parapet, případně místo pod světlým keřem, listy zůstanou sytě zelené a silice se budou tvořit bez přehřívání. Naopak celodenní úpal způsobí žloutnutí, tvrdnutí listů a výrazné snížení vůně.
Nejčastější chybou bývá řez na podzim. Rozmarýn v zimě na parapetu téměř neroste, a pokud ho zastřihnete pozdě, rány se nestihnou zahojit a rostlina může uhnívat. Poslední řez proveďte nejpozději koncem srpna. Naopak v zimě odstraňujte jen zaschlé nebo žluté listy. Tímto postupem získáte hustý, voňavý keřík, který vydrží na parapetu celé roky.
Kromě řezu ovlivňuje hustotu také světlo a otáčení květináče. Rozmarýn se za sluncem naklání, takže jedna strana zůstává řídká. Každé dva až tři dny natočte květináč o čtvrtinu otáčky. S tím souvisí i pravidelné zaštipování květů, které rostlině odebírají energii. Když se objeví poupata, odstraňte je – podpoříte růst nových listů místo květů.
Sušení je dalším místem, kde se snadno zkazí výsledek. Nikdy nesušte meduňku na přímém slunci nebo v teplé sušičce nad čtyřicet stupňů. Vysoká teplota ničí silice a listy ztratí barvu i vůni. Ideální je svázat výhony do malých svazků a zavěsit je na tmavém, suchém a vzdušném místě. Pokud potřebujete sušit rychleji, rozložte listy na papír v jedné vrstvě a nechte je volně prosychat při pokojové teplotě. Správně usušená meduňka by měla po rozmačkání listu intenzivně vonět, ne páchnout po seně.
Čtvrtou chybou je používání nevhodného substrátu. Obyčejná zahradní půda bývá příliš těžká a drží vodu. Byliny potřebují propustný substrát s příměsí písku nebo perlitu. Pokud nechcete kupovat speciální směsi, smíchejte běžnou hlínu s pískem v poměru dva ku jedné. Důležitá je také drenáž – na dně květináče musí být vrstva keramzitu nebo alespoň drobných kamínků, aby přebytečná voda mohla odtékat.
Nejprve vyberte nový květináč – měl by být o dva až tři centimetry širší než ten původní. Příliš velká nádoba způsobí, že zemina v okolí kořenů zůstane dlouho vlhká, což vede k hnilobě. Na dno dejte vrstvu drenáže z keramzitu nebo hrubého písku. Substrát namíchejte z běžné zahradnické zeminy s pískem v poměru 3:1, případně použijte směs na bylinky s vyšším podílem perlitu. Vyhněte se čisté rašelině, která zadržuje vodu a rozmarýnu nesvědčí.
Co se týče hnojení, méně je někdy více. Bylinky nepotřebují tolik živin jako rajčata nebo papriky. Stačí jednou za tři týdny přidat tekuté hnojivo s nižším obsahem dusíku, jinak vám vyrostou velké listy, ale bez aroma. Klíčové je také pravidelné sklízení. Když necháte bylinky kvést, jejich chuť se zhorší a rostlina zeslábne. Zaštipujte vrcholky výhonů, aby rostlina hustila od báze. Tím podpoříte nové výhony a prodloužíte sklizeň.
Další častou chybou je umístění na přímém poledním slunci. Bylinky potřebují světlo, ale ne celodenní úpal. Ideální je místo, kde je slunce dopoledne a odpoledne stín. Pokud máte jen jižní balkon, použijte světlý truhlík nebo ho postavte za zábradlí, aby kořeny nepřehřívaly. Tmavý plast na slunci dokáže zahřát substrát na teplotu, která poškozuje kořeny. Řešením je také mulčování – vrstva suché trávy nebo kokosového vlákna na povrchu zeminy udrží vlhkost a chlad.
Pátá a velmi častá chyba souvisí s hnojením. Bylinky nejsou náročné na živiny, a naopak příliš hnojení způsobí bujný růst bez vůně. Hnojte maximálně jednou za čtrnáct dní, a to poloviční dávkou organického hnojiva určeného rady pro rekonstrukci zeleninu. V zimě, kdy rostliny odpočívají, nehnojte vůbec. Pokud se vám zdá, že bylinky rostou pomalu, spíše než hnojivo jim chybí teplo nebo světlo.
První chybou bývá přelévání. Bylinky, zejména středomořské jako rozmarýn, tymián nebo oregano, mají rády sucho mnohem víc než neustále mokrou půdu. Pokud rostlina stojí ve vodě, kořeny začnou zahnívat a listy žloutnou. Ideální je zalévat až ve chvíli, kdy je vrchní vrstva substrátu suchá. U květináčů v interiéru to bývá obvykle jednou za tři až čtyři dny, ale vždy je lepší zkontrolovat půdu prstem.
Rozmarýn na parapetu často ztrácí svůj kompaktní tvar a místo hustého keříku vytáhne pár dlouhých, dřevnatících výhonů. Příčinou bývá nesprávný nebo žádný řez. Rostlina sice přežije, ale spodní části obnaží a vrchní listy zůstanou jen na špičkách. Pokud chcete mít stále zelenou, hustou bylinku, musíte vědět, kde a kdy stříhat.
If you cherished this article as well as you want to obtain more information regarding tato stránka kindly visit our web-site.
등록된 댓글이 없습니다.