Jednodenní výlet a turistická lékárnička: co nejčastěji chybí

Nakonec si pamatujte, že lékárnička na jednodenní výlet není o kvantitě, ale o rozumném výběru. Nezapomeňte také na ochranu před sluncem a hmyzem – krém s vysokým faktorem a repelent patří do kapsy, ne nutně do lékárničky. Když ji ale sbalíte správně, můžete si být jistí, že si výlet užijete bez zbytečných komplikací. A pokud si nejste jistí, co přesně zabalit pro vaši konkrétní trasu, poraďte se s lékárníkem – poradí vám na míru.

Nezapomeňte na léky, které užíváte pravidelně. Pokud máte alergii, přibalte antihistaminikum. Pokud vás často bolí hlava nebo klouby, vezměte si tabletu proti bolesti. Důležité je také řešit případné zažívací potíže – tablety proti průjmu nebo žaludeční nevolnosti se mohou hodit, zvláště když si nejste jisti vodou z pramene. Vždy ale mějte léky v originálním balení s příbalovým letákem, abyste věděli, co užíváte.

Častým omylem je používání jednoho univerzálního přípravku na všechny typy bot. Vosk na hladkou kůži zanechá na nubuku nevzhledné mapy a syntetiku zbytečně zatíží. Spreje a pěny jsou vhodné pro textilní a membránové boty, zatímco krémy a vosky se hodí pro hladkou useň. Vždy si přečtěte složení a doporučení výrobce na etiketě. Pokud si nejste jistí, vyzkoušejte přípravek na malé, skryté ploše, například u paty, a počkejte, jak zareaguje.

Kontrola výstroje po příchodu domů je stejně důležitá jako příprava před túrou. Očistěte a nechte vyschnout oblečení i boty, zkontrolujte funkčnost čelovky a nabijte baterie. Sněžnice nebo mačky očistěte od bahna a sněhu a ošetřete případné otlaky. Tím zajistíte, že budou příště připravené. A nezapomeňte na psychickou pohodu – zimní túra má být radost, ne adrenalinový výkon. S dobrou přípravou a pokorou k horám si ji užijete bez zbytečných rizik.

Poslední rada se týká plánování délky a převýšení. Trasy s minimem asfaltu bývají časově náročnější, protože pěšiny jsou často užší, kořenité a pomalejší. Reálně počítejte s rychlostí dva až tři kilometry za hodinu, pokud jdete do kopce. Nezapomeňte si vzít dobrou obuv a hole, které oceníte při přechodu podmáčených úseků. Pokud se vám nechce experimentovat, zkuste nejprve vyrazit do oblastí, kde je hustá síť lesních cest, třeba barvy stěn do obýváku hlubokých údolí řek, a teprve poté přejděte k hřebenovým túrám.

Plánování horské túry začíná mnohem dřív, než si nazujete boty. Nejčastější chybou bývá podcenění počasí a přecenění vlastních sil. Než vyrazíte, zkontrolujte předpověď nejen na den výletu, ale i na následující hodiny. Hory mají vlastní mikroklima, takže i v létě může během dvou hodin klesnout teplota o deset stupňů a přilít bouřka. Pokud předpověď hlásí bouřky, změňte trasu nebo vyrazte dřív, a to tak, abyste sestoupili z hřebenů nejpozději do poledne.

Pravidelná údržba není jen o čištění a impregnaci. Kontrolujte také podrážku, švy a tkaničky. Uvolněné nitě nebo praskliny v podešvi řešte včas, než se problém rozšíří. Výměna podrážky nebo oprava švu u ševce je levnější než koupě nových bot. Tkaničky pravidelně vyperte nebo vyměňte, protože jejich opotřebení může ovlivnit i pevnost utažení. A nezapomeňte, že i nejlepší údržba nenahradí přiměřené zacházení. Boty nenechávejte v mokru přes noc, nešlapte na ostré kameny a vyvarujte se kontaktu s chemickými posypy, které narušují impregnaci. Pokud budete tyto zásady dodržovat, prodloužíte životnost bot o několik let.

Typická chyba: spoléhat na to, že „někdo jiný to mít bude" Na skupinovém výletě se často předpokládá, že lékárničku má někdo z kamarádů. Jenže když ji má, může být daleko v batohu, nebo neobsahuje to, co právě potřebujete. Proto si každý dospělý účastník výletu nosí vlastní minimální sadu. Děti potřebují vlastní lékárničku – obvazy a léky v dětských dávkách. A pokud máte speciální potřebu (například injekce při alergii), nese si ji vždy sám dotyčný, nikoli někdo jiný.

Plánování výletu mimo zpevněné cesty není jen o tom otevřít mapu a ťuknout nábytek na míru zelenou linku. Většina turistických značek v Česku totiž vede po lesních a polních cestách, ale i po zpevněných komunikacích, které vás po dešti donutí kličkovat mezi kalužemi a auty. Chcete-li se asfaltu vyhnout, musíte změnit způsob, jakým mapu čtete. Základní pravidlo zní: ignorujte silnice první a druhé třídy, ale pozor i na tiché okresní asfaltky, které často vypadají jako ideální spojnice.

Oblečení a výbava rozhodují o tom, jestli si túru užijete, nebo budete bojovat o přežití. Vrstvěte oblečení: základní termopráší, střední fleecovou vrstvu a vrchní nepromokavou bundu s membránou. Nezapomeňte na náhradní rukavice a ponožky, protože vlhkost je nepřítel číslo jedna. Do batohu vždy patří čelovka s náhradními bateriemi, termoska s horkým nápojem, energetická svačina, izolační podložka na sezení a lékárnička. I na nenáročnou túru si vezměte sněžnice nebo pískáče, podle terénu. Bez nich se v závěji nedostanete ani na sto metrů.

If you loved this article and also you would like to be given more info relating to osvětlení v obýVáku kindly visit our web-page.