Když hory přestanou být přátelské: první pomoc na stezce

Kromě tekutin řešte i jídlo. Tři hodiny před výkonem snězte jídlo s komplexními sacharidy – ovesnou kaši, celozrnné těstoviny nebo rýži. Těsně před startem už jen malou svačinu, třeba banán nebo hrst sušených datlí. Bílkoviny a tuky nechte až na po výkonu, protože trávení odvádí krev ze svalů. Typická začátečnická chyba je vydatná snídaně s vajíčky a slaninou hodinu před během – výsledkem je těžký žaludek a křeče v boku.

Častou chybou je i přeceňování vlastních schopností při přeletu. Termika není rovnoměrná – mezi jednotlivými stoupavými proudy jsou propady, kde klesáte rychlostí až několik metrů za sekundu. Pokud plánujete přelet, vždy si předem vytipujte nouzová přistávací pole. Nikdy nečekejte, až budete mít výšku jen pár set metrů – to už je pozdě. Zkušení piloti si udržují rezervu výšky a neustále sledují možnost bezpečného přistání. Pamatujte, že termika končí obvykle v pozdním odpoledni, kdy slunce ztrácí sílu. Kolem šestnácté hodiny stoupání slábne a vy byste měli začít plánovat sestup, abyste nepřistávali za soumraku v neznámém terénu.

Při výběru cepinu na kolmé ledové stěny rozhoduje především tvar a způsob úchopu, ne délka. Na rozdíl od mírnějších svahů, kde stačí klasická turistická sekera, potřebujete nástroj s co nejmenším úhlem zahnutí čepele a s možností spolehlivého úchopu pod hlavou. Čím strmější terén, tím více oceníte, že se dlaň přirozeně opře o hlavici, aniž byste museli křečovitě mačkat rukojeť. Typickou chybou je kupovat první kus, který vypadá jako správný cepín, přitom má příliš dlouhou násadu a rovnou rukojeť. Takový nástroj vás na kolmé stěně donutí k nepřirozenému záklonu a rychle unaví předloktí.

Druhým častým omylem je volba šroubů s příliš krátkým závitem. Mnoho začátečníků sahá po kratších šroubech, protože se snadněji zavrtávají, ale v měkkém nebo přechodném ledu nemusí udržet ani polovinu váhy. If you beloved this short article and you would like to receive additional data relating to více detailů kindly pay a visit to our own website. Pro první délky vždy volte šrouby s délkou alespoň 16 centimetrů, a pokud lezete ve vyšších horách, kde je led tvrdý a křehký, sáhněte po délce 19 až 21 centimetrů. Důležité je také kontrolovat ostří zubu – tupé šrouby se zavrtávají pomalu a vyžadují větší sílu, což vás zbytečně vyčerpá.

Když se chystáte na ledolezení, výběr cepínu a šroubů rozhoduje o tom, jestli se z túry vrátíte bez zranění, nebo budete řešit problémy přímo na barvy stěn do obývákuě. Nejčastější chybou bývá podcenit délku cepínu. Krátký cepín sice usnadňuje manipulaci v extrémním sklonu, ale při lezení po kolmém ledu vám neumožní dostatečné zaseknutí. Ideální délka se odvíjí od vaší výšky a stylu lezení – obecně platí, že čepel by měla dosahovat přibližně k zápěstí, když držíte rukojeť u těla. Pokud si nejste jistí, vyzkoušejte několik délek v obchodě nebo na umělé stěně, než investujete do vlastního vybavení.

Zaměřte se také na možnost nastavení úchopu. Moderní cepiny mívají tvarovanou rukojeť s mírným prohnutím, které umožňuje přirozené držení v neutrální poloze zápěstí. To je zásadní pro dlouhé výstupy, kdy se každá úspora síly projeví na celkové výdrži. Vyzkoušejte, jak se cepín chová při záseku do tvrdého ledu — pokud se vám při úderu třese rukojetí a hlava klouže, je to špatný signál. Kvalitní cepín by měl po dopadu zůstat pevně v ruce a okamžitě přenést energii do čepele.

Nejdůležitější je vědět, kdy a jak přivolat pomoc. Pokud je zranění vážné – podezření na poranění páteře, ztráta vědomí, masivní krvácení – nehýbejte postiženým, pokud nejde o záchranu života. Zajistěte polohu hlavy a krku, přikryjte ho a v případě signálu vyhledejte nejbližší útočiště nebo zavolejte záchrannou službu. Mějte u sebe vždy mapu a předpověď počasí; znalost terénu a schopnost odhadnout vývoj situace jsou nejlepší prevencí.

Co se týče pití během výkonu, řiďte se pocitem žízně, ale nečekejte, až budete mít sucho v ústech. To už je pozdě. U delších aktivit, jako je maraton nebo celodenní túra, pijte pravidelně 150–250 ml každých 20–30 minut. U kratších a vysoce intenzivních sportů, jako je lezení nebo sprint, stačí menší doušky po každém sérii. Sledujte barvu moči – pokud je tmavě žlutá, jste dehydratovaní. Světle žlutá barva je ideální stav.

Jak poznat, že termika začíná a kdy raději zůstat na zemi Termika se rodí postupně, a proto je důležité vědět, kdy vyrazit. Ranní hodiny bývají klidné, ale jakmile slunce začne výrazněji hřát, obvykle kolem desáté až jedenácté, objevují se první bubliny. Poznáte je podle toho, že se vám křídlo mírně nadnáší i bez zjevného důvodu. Ideální čas pro termické létání nastává, když se tvoří malé, ostře ohraničené cumuly – ty jsou spolehlivým ukazatelem stoupání. Naopak když se tvoří velké, tmavé bouřkové mraky nebo když fouká silný a nárazový vítr, je čas přistát. Bouřková termika je extrémně nebezpečná – dokáže vás vymrštit do výšek, kde je nedostatek kyslíku a teplota hluboko pod nulou.