Stropní kolejnice v paneláku: lišta s háčky, nebo sada s pojezdy?
Při montáži vždy matici nejprve dotáhněte rukou, abyste si ověřili, že závit správně sedí a netlačí. Teprve poté použijte klíč a dotahujte plynule, bez velké síly. If you treasured this article so you would like to receive more info about viz zde kindly visit the web site. Převlečné matice nevyžadují velký utahovací moment, obvykle stačí dotáhnout o čtvrt až půl otáčky po dosednutí. Pokud použijete těsnicí pastu, nechte ji před zkouškou funkčnosti chvíli působit. Tím se vyhnete případnému úniku a zajistíte dlouhou životnost spoje.
Základní volbou je, zda použít klasický kout s pevnými stěnami, nebo s teleskopickými profily. Teleskopické systémy nabízejí větší toleranci – jejich profily se dají vysunout až o dva centimetry, takže pokryjí mírné nerovnosti. U pevných skleněných stěn ale tato možnost není, a proto se musíte uchýlit k jinému řešení: vyrovnání stěn před montáží, nebo vytvoření rámu na míru. Nezapomeňte, že i podlaha může být nerovná, proto vždy začněte s nivelací a usazením vaničky do vodováhy.
Druhou osvědčenou metodou je použití lněného vlákna s těsnicí pastou. Lněné vlákno se namotá na závit proti směru otáčení matice, tedy tak, aby se při zašroubovávání utahovalo. Po namotání povrch lehce potřete pastou, která zabrání hnití a zajistí lepší přilnutí. Tento způsob je velmi spolehlivý u starších typů baterií, kde jsou závity opotřebené. Nevýhodou je, že vlákno vyžaduje trochu zručnosti a při přílišném namotání může matici utáhnout až příliš.
Další možností je použití tzv. kompenzační lišty, která se připevní na stěnu a vyplní mezeru. Tato lišta je dutá a přizpůsobí se nerovnosti, až ji zatlačíte do spáry. Její nevýhodou je, že je viditelná, což někomu může vadit. Pokud chcete mít povrch čistý, zvolte variantu s obkladem – mezeru vyplníte silikonem a překryjete ji dekorativním profilem, který se barevně hodí k obkladu. Silikon ale musíte pravidelně obnovovat, protože na nerovném povrchu praská rychleji než na rovném.
Při samotné montáži svěřte práci topenáři. Svépomocná výměna bez zkušeností vede k netěsnostem, špatnému odvzdušnění nebo dokonce k zaplavení bytu. Po instalaci vždy nechte projít systém tlakovou zkouškou a zkontrolujte, že radiátor hřeje rovnoměrně.
Pokud se rozhodnete pro vyrovnání stěn, použijte jádrovou omítku nebo sádrokarton. Jádrová omítka se nanáší v tloušťce až dvou centimetrů a srovná výrazné prohlubně. Sádrokarton oceníte tam, kde potřebujete vytvořit rovnou plochu rychle, ale pozor na tloušťku – deska s konstrukcí zabere v koupelně místo navíc. Pro menší odchylky postačí vyrovnávací stěrka, kterou nanesete na zeď a přetáhnete hladítkem. Vždy nechte stěrku důkladně vyschnout a před montáží ji napenetrujte, aby dobře držela s povrchem.
Třetí alternativou je použití tzv. těsnicího laku, který se nanáší na suchý a odmaštěný závit. Lak vytvoří pružný film, který odolává teplotám i tlaku. Je vhodný pro spoje, které se po montáži nebudou demontovat často. Pozor na to, že lak tuhne relativně rychle, takže je nutné matici dotáhnout do krátké doby po nanesení. Pokud to nestihnete, spoj bude netěsný nebo se matice nedotáhne.
Než začnete s montáží sprchového koutu do rohu, kde stěny nesvírají přesně pravý úhel, musíte změřit skutečnou odchylku. Zednický úhelník vám dá jen hrubou představu – mnohem přesnější je použít delší vodováhu a přiložit ji k oběma stěnám, nebo změřit úhloměrem. Pokud odchylka přesáhne jeden až dva centimetry na metr délky stěny, nepočítejte s tím, že to doděláte jen dotáhnutím šroubů. Musíte to řešit už při přípravě, jinak vzniknou mezery, které se budou projevovat zatékáním a viditelnými spárami.
Jak vybrat upevnění podle typu stropu V paneláku narazíte nejčastěji na betonový strop, případně na sádrokartonový podhled, úložné prostory v malém bytě který byl dodatečně spuštěn kvůli vedení kabelů. Pro beton použijte hmoždinky do plného materiálu – ideálně kovové děrované, které dobře drží v tvrdém betonu. Vždy vrtávejte příklepovou vrtačkou s průměrem vrtáku odpovídajícím doporučení výrobce. U dutinových panelů, které se vyskytují v některých panelových domech, je situace složitější: vrták narazí na dutinu, a pokud použijete klasickou hmoždinku, může se kolejnice po čase uvolnit. Řešením jsou hmoždinky do dutin, které se roztáhnou za stěnou. U sádrokartonu pak nesmíte zapomenout na speciální hmoždinky do sádrokartonu (například typu motýlek), které rovnoměrně rozloží zátěž. Před vrtáním vždy zkontrolujte, zda v místě nevedou elektrické kabely – pomůže vám detektor kovů.
Co se týče povolení: zákon rozlišuje mezi stavebními úpravami a běžnou údržbou. Výměna radiátoru za stejný typ a výkon se obvykle považuje za údržbu, takže žádné povolení nepotřebujete. Ale pokud měníte rozměr, zvyšujete výkon, nebo měníte trasu potrubí, už to může být stavební úprava interiéru vyžadující souhlas vlastníka bytu a případně i stavebního úřadu. V bytových domech je nutné informovat společenství vlastníků, protože zasahujete do společné části rozvodu tepla.
등록된 댓글이 없습니다.