Co se stane, když šalvěj ostříháte ve špatnou dobu

Na záhoně je situace o něco snazší než v květináči, ale i tam platí pravidlo střídmosti. Půda na zahradě si obvykle udržuje přirozenou úrodnost, takže většině bylinek stačí jednorázová dávka kompostu na jaře. Kompost zapracujte mělce do půdy kolem rostlin, ideálně před výsadbou nebo na začátku vegetačního období. Pokud používáte čerstvý hnůj, pozor byt v paneláku – ten je pro bylinky příliš silný a kořeny může doslova spálit. Místo toho použijte vyzrálý kompost nebo listovku.

Zazimování je druhým kritickým bodem. Většina druhů šalvěje je mrazuvzdorná, ale v těžkých půdách nebo v nádobách jim hrozí vymrznutí. Před zimou proto rostlinu přikryjte chvojím nebo suchým listím, a pokud pěstujete v květináči, přeneste ho na chráněné místo k zdi domu. Důležité je také omezit zálivku – šalvěj v zimě nesmí stát ve vlhku, jinak uhnívají kořeny. Na jaře po posledních mrazech můžete rostlinu rozdělit a přesadit, čímž získáte nové jedince.

Venku na balkoně nebo terase rozmarýn v květináči přečká zimu jen tehdy, pokud máte balkon chráněný před mrazem a rostlinu obalíte netkanou textilií nebo bublinkovou fólií. Květináč musí stát na polystyrenu, aby kořeny nepromrzly. I tak je riziko, že rostlina zmrzne, v tuhých mrazech vysoké. Proto je bezpečnější přenést květináč do chladné chodby, garáže nebo sklepa, kde je teplota nad nulou. Před přenosem rostlinu zkraťte o třetinu délky výhonů, aby se snáz vyrovnala s nižším osvětlením.

Vypěstovat si vlastní bylinky je jednodušší, než se zdá, ale jen do chvíle, než narazíte na první problémy. Nejčastější chyby nebývají v nedostatku péče, ale v systematických návycích, které rostlinám škodí víc než sucho nebo škůdci. Týká se to hlavně začátečníků, kteří mají tendenci přelévat, přesazovat a hnojit podle pocitu, ne podle potřeb rostliny.

Jak poznáte, že rostlině vadí i to, co děláte správně Třetí častou chybou je přehnané hnojení. Bylinky nejsou náročné na živiny, a pokud jim dáte univerzální hnojivo každý týden, rostlina sice bujně poroste, ale ztratí aroma. Éterické oleje se tvoří právě tehdy, když rostlina mírně strádá. Stačí jim jednou za měsíc přidat kompost nebo zálivku z kopřiv, a to jen v době aktivního růstu, tedy od jara do konce léta. V zimě hnojení úplně vynechejte.

Největší chybou bývá příliš časté a nešetrné sklízení. Pokud z rostliny trháte jednotlivé lístky průběžně, šalvěj se vyčerpává a přestává tvořit nové výhony. Mnohem lepší je sklízet celé větvičky – zastřihněte je těsně nad párem listů. Tím podpoříte větvení a rostlina zhoustne. Sklízejte nejlépe ráno, po oschnutí rosy, kdy je obsah silic nejvyšší. Mladé listy mají jemnější chuť, starší jsou aromatičtější, ale mohou být nahořklé.

V květináčích je to jiné. Tam je živin omezené množství, protože substrát se postupně vyčerpává. Ale ani tady neplatí, že čím více hnojiva, tím lépe. Pro bylinky v nádobách používejte hnojivo s vyšším podílem draslíku a fosforu a nižším podílem dusíku. Dusík podporuje růst listů, ale právě ten snižuje obsah silic. Praktické pravidlo: hnojte pouze tehdy, když rostlina vykazuje známky nedostatku živin – například žloutnutí starších listů nebo zpomalený růst. Jinak nechte rostlinu v klidu.

Řez rozmarýnu provádějte na jaře, jakmile začnou rašit nové výhonky. Odstraňte suché a zdřevnatělé větvičky a zkraťte ty, které přes zimu vytáhly. Řez veďte těsně nad listovým párem, rostlina pak vytvoří hustší keřík. Pravidelný řez je důležitý i pro sklizeň – mladé výhonky mají nejvýraznější aroma. Pokud rozmarýn nebudete stříhat, dolní části se obnaží a rostlina ztratí svůj tvar. Na podzim už nestříhejte, rostlina by neměla čas zacelit rány před zimou.

Pro kulinářské účely se vyplatí pěstovat šalvěj v blízkosti kuchyně, abyste měli čerstvé lístky po ruce. Pokud chcete sklízet po celý rok, vysaďte si jednu rostlinu do květináče a na zimu ji umístěte na světlý parapet. Při pokojové teplotě šalvěj roste i v zimě, ale potřebuje hodně světla. Sklizené lístky můžete sušit – rozložte je v tenké vrstvě na stinném, vzdušném místě. Sušená šalvěj vydrží až rok, ale ztrácí část aroma, takže ji používejte v menším množství než čerstvou.

Než začnete sázet, ujasněte si, kolik hodin denně na místo skutečně dopadá přímé slunce. Většina kulinářských bylinek si libuje na plném výhni, ale některé, jako třeba petržel nebo kerblík, vám na prudkém poledním úpalu začnou žloutnout a stonkovat. Pro slunný balkon či parapet vybírejte druhy, které mají rády sucho a teplo: rozmarýn, úložné prostory v Malém bytě tymián, šalvěj, oregano, dobromysl, levanduli a saturejku. Tyto středomořské bylinky snášejí i několik hodin ostrého slunce, aniž by ztratily aroma.

When you loved this short article and you would like to receive more information about Https://Vwear.Co.Uk/Activity-Feed/My-Profile/Userid/300946 assure visit our own page.