Samozavlažovací květináč, nebo běžný? Rozdíl v péči o rostliny

Druhé pravidlo se týká období. Od listopadu do února většina pokojových rostlin odpočívá, spotřeba živin klesá a hnojení je zbytečné, případně škodlivé. Výjimkou jsou druhy kvetoucí právě v zimě nebo rostliny pod silným umělým osvětlením. Hnojit začněte, až když se na jaře objeví nové listy nebo poupata, a skončete na konci léta, kdy růst zpomaluje.

Z dlouhodobého pohledu se samozavlažovací květináč vyplatí, když si spočítáte, kolik času a nervů věnujete běžnému zalévání. U několika málo rostlin na parapetu je to zbytečná komplikace. U větší sbírky, u rostlin citlivých na výkyvy vlhkosti nebo u častých cest to je funkční řešení, které snižuje riziko přeschnutí i přelití – za předpokladu, že respektujete jeho pravidla a nebudete ho používat pro rostliny, které mají rády sucho.

Základem je přestat zalévat „na jistotu". Smutnice milují trvale mokrý substrát, proto nechte vrchní vrstvu půdy mezi zálivkami proschnout do hloubky několika centimetrů. Když má rostlina podtácek, vylijte z něj přebytečnou vodu. Zalévejte raději ke kořenům, ne na listy, a nikdy nenechávejte květináč stát ve vodě. U citlivých druhů, jako jsou fíkusy nebo sukulenty, prodlužte interval zálivky o několik dní. Tím přerušíte životní cyklus much.

Šesté pravidlo: každá rostlina má jinou potřebu. Kaktusy a sukulenty snesou jen velmi slabé hnojení a pouze v době růstu. Kapradiny a maranty jsou citlivé na nadbytek dusíku, který pálí okraje listů. Naopak silně rostoucí druhy s velkými listy, jako jsou fíkusy nebo monstery, potřebují živiny pravidelně, ale vždy v rovnováze dusíku, fosforu a draslíku. Hnojivo určené výhradně na květ nepoužívejte u rostlin pěstovaných pro listy.

Hnojte pouze tehdy, když rostlina aktivně roste. U většiny pokojových druhů to znamená od března do září, kdy tvoří nové listy nebo výhony. V zimě, kdy je světla málo a rostlina odpočívá, hnojení přerušte úplně. Výjimkou jsou druhy kvetoucí v zimě nebo rostliny pod umělým přisvětlením, ale i tam dávku snižte na polovinu. Pokud si nejste jistí, raději vynechejte jednu dávku než abyste přidali navíc.

Většina případů se vyřeší do tří týdnů, když odstraníte příčinu a přestanete přidávat další prostředky. Zežloutlé listy už nezezelou, ale nové výhony by měly být zdravé. Pokud se stav po měsíci nezlepší, prohlédněte spodní stranu listů a kořenový bal, jestli se neobjevili škůdci nebo hniloba. Teprve potom má smysl měnit stanoviště nebo substrát. Do té doby platí jednoduché pravidlo: méně zásahů, více pozorování.

První kořeny se obvykle objeví za jeden až tři týdny podle druhu. Přesazujte ve chvíli, kdy mají kořeny alespoň tři až pět centimetrů a jsou rozvětvené, ne až když jsou dlouhé deset centimetrů a lámou se při manipulaci. Příliš dlouhé vodní kořeny se v substrátu hůře adaptují a rostlina po přesazení vadne. Do zeminy je proto dejte včas a první týden držte substrát mírně vlhký, ne přemokřený.

Přehnojení je častější příčina úhynu pokojových rostlin než nedostatek živin. Nadbytek solí v substrátu spálí kořeny, rostlina přestane přijímat vodu a během několika dní zvadne, i když je půda vlhká. Prvním pravidlem je tedy hnojit méně, než výrobce na obalu doporučuje. U většiny běžných druhů stačí poloviční dávka a interval prodloužený o týden až dva.

Než květináč naplníte, zkontrolujte, zda sedí knot správně. Bývá-li zmáčknutý nebo vytažený nad úroveň substrátu, vzlínání nefunguje a rostlina uschne, i když je zásobník plný. Do spodního prostoru nalévejte vodu po rysku maxima, ne výš. U některých typů se plní i plnicím otvorem ve dně, u jiných se horní část s rostlinou vyjme. Vždy se řiďte konkrétním provedením, ale princip je stejný: voda dolů, substrát nahoru, knot mezi tím.

Typická chyba je zasazení rostliny přímo do zahradnického substrátu bez drenážní vrstvy. Substrát se časem rozpadne, splaví se ke knotu a ucpe ho. Proto se vyplatí použít hrubší směs s perlitem nebo keramzitem a na dno dát tenkou vrstvu, která knot ochrání. Druhá častá chyba je dolévání vody do horní části. Tím se podmáčí substrát a přestane fungovat celý princip. Voda patří výhradně do zásobníku.

Samozavlažovací květináč není žádná magie. Je to nádoba se dvěma prostory: horním pro substrát a dolním pro vodu. Mezi nimi je knot, knoty nebo vzlínavá vložka, která tahá vodu nahoru podle toho, jak zařídit malou kuchyni rostlina spotřebovává vláhu. Kořeny si tedy berou jen tolik, kolik potřebují, a hladina v zásobníku klesá pomaleji než u běžného zalévání. Klíčové je, že voda nikdy nesmí stát přímo v substrátu – jinak kořeny zahnívají.

For those who have any inquiries regarding wherever and tips on how to use Http://Torrentik.Net/User/WFRKristal/, it is possible to contact us on the site.