Když vzduch v místnosti přesušíte, listy rostlin se už nevrátí

Vzdušná vlhkost je pro pokojové rostliny často důležitější než zálivka. Většina běžně pěstovaných druhů pochází z tropických nebo subtropických oblastí, kde se relativní vlhkost pohybuje mezi 60 a 80 procenty. V vytápěných bytech během zimy klesá klidně na 25 až 30 procent. Za takových podmínek rostlina sice přežívá, ale přestává růst, nové listy se rozvinou menší a okraje starších listů začnou hnědnout.

Hloubka rozhoduje víc než šířka Druhé pravidlo se týká hloubky. Rostliny s dlouhým kůlovým kořenem, jako jsou palmy nebo některé sukulenty, potřebují vyšší nádobu. Naopak druhy s mělkými, http://Torrentik.net plošně rozloženými kořeny, například kapradiny, ocení širší a nižší květináč. Když dáte mělce kořenící rostlinu do hluboké nádoby, spodní vrstva zeminy zůstane trvale mokrá a kořeny začnou uhnívat.

Poslední věc, kterou lidé na severním okně podceňují, je zimní větrání. Krátké otevření okna rostlinám neuškodí, ale dlouhý průvan při mrazech spálí listy spolehlivě. Stejně tak pozor na letní přímé slunce pozdě odpoledne, kdy se sluneční paprsky dostanou i na sever. Pokud rostliny přes léto přesunete ven, dělejte to postupně, jinak je spálí i slabé ranní světlo. Když budete držet zálivku pod kontrolou a nebudete hnojit víc, než rostlina spotřebuje, vydrží vám i na severním okně řadu let.

Sansevieria (tenura) vydrží i roky v koutě bez okna, ale roste pomalu. Zalévejte, až když je substrát úplně suchý — přemokření je nejčastější důvod, proč zahnívá. Zamiokulkas snese suchý vzduch i nepravidelnou zálivku; listy má lesklé a tmavě zelené, ale pozor na přímé slunce, spálí je. Epipremnum (pothos) poroste v šeru, ovšem bez světla ztratí panašování a listy budou menší. Aspidistra je klasika viktoriánských interiérů — snáší chlad, průvan i málo světla, jen ji nepřelévejte. Aglaonema zvládne tmavý kout, ale potřebuje vyšší vlhkost; postavte ji na misku s vlhkým keramzitem. Maranta (modlivka) má ráda rozptýlené světlo a vlhko, If you cherished this article therefore you would like to obtain more info pertaining to celý článek generously visit our web page. listy se jí přes den sklápějí. A nakonec kapradina rodu Nephrolepis, která přežije bez přímého slunce, pokud ji udržíte stále mírně vlhkou.

Čtvrté pravidlo se týká odtokových otvorů. Bez nich voda nemá kudy odtéct a dno se změní v bažinu. Páté pravidlo: drenážní vrstva z keramzitu nebo štěrku o výšce dvou až tří centimetrů nestačí, pokud květináč stojí v misce plné vody. Šesté pravidlo: materiál nádoby ovlivňuje vlhkost – terakota vysychá rychleji, plast drží vodu déle. Sedmé pravidlo je nejdůležitější: rostlinu kontrolujte při přesazování, ne podle kalendáře.

Kde rostlinu přeříznout a kde raději

Základem je pochopit, co rostlina potřebuje. Dusík podporuje tvorbu listů a zelené hmoty, draslík posiluje kořeny a odolnost, fosfor se hodí při nasazování na květ. Domácí hnojiva nejsou přesně vyvážená, proto je střídejte a nikdy nepřekračujte doporučené množství. Přehnojením spálíte kořeny stejně jako příliš koncentrovaným průmyslovým přípravkem.

Když si nejste jisti, zvolte raději menší nádobu. Rostlina, která mírně přerůstá, roste lépe než ta, která se topí ve vlhké zemině bez kořenů. Velikost květináče je nástroj, ne dekorace – a správně zvolená nádoba se pozná podle toho, že rostlina po pár týdnech vytvoří nové listy a kořeny obalí bal rovnoměrně.

Třetí pravidlo říká, že při každém přesazení zvětšujte průměr jen o jeden až dva centimetry. Skok o deset centimetrů je častá chyba. Rostlina se na jaře rozroste, ale ještě tentýž rok může mít problémy, protože přebytečná zemina dlouho schne.

Typická chyba je přesazovat do příliš velkého květináče na podzim, kdy rostlina neroste a vodu nevyčerpává. Další chybou je nechat rostlinu v původní zemině a jen ji vsadit do větší nádoby. Kořeny se pak nerozšíří do nového substrátu. Před přesazením proto bal jemně proberte a odstraňte starou, zhutnělou zeminu.

Velikost květináče ovlivňuje víc, než se na první pohled zdá. Příliš malá nádoba dusí kořeny, příliš velká zadržuje vodu a způsobuje hnilobu. Nejde o to koupit tu největší nádobu, ale takovou, která odpovídá konkrétní rostlině a jejímu kořenovému systému.

Prvním pravidlem je poměr mezi nadzemní částí a kořenovým balem. Když rostlinu vyjmete z původního květináče, měl by být bal jen o dva až čtyři centimetry menší než nová nádoba na každé straně. Větší prostor znamená více vlhké zeminy, kterou kořeny nestačí prokořenit, a ta začne kysat.