Zimní hnojení: co prospěje a co rostliny poškodí

Naopak nehnojte pokojové rostliny v zimním období. Většina z nich prochází klidovou fází, má omezený příjem vody a přebytek živin způsobí spálení kořenů nebo bujný růst, který je oslabí. Stejně tak vynechejte hnojení mladých, čerstvě zasazených stromků. Jejich kořeny ještě nejsou dostatečně prokořeněné a hnojivo by je mohlo spálit.

Druhým častým problémem je tvrdá voda z kohoutku. Vodní kámen se usazuje v substrátu, mění pH a blokuje příjem železa a hořčíku. Projevuje se to žloutnutím mezi žilkami, které zůstávají zelené. Řešení: zalévejte vodou odstátou alespoň dvacet čtyři hodiny, případně dešťovou. Jednou za dva měsíce proveďte vydatnou zálivku, kterou necháte protéci květináčem — vyplavíte přebytečné soli. Hnojte jen v období růstu a vždy podle návodu; přehnojení spálí kořeny a způsobí stejné žloutnutí jako nedostatek živin.

Čerstvá sedlina je kyselejší než suchá a obsahuje zbytky kofeinu a olejů. Rostlinám, které mají rády zásaditější půdu, jako jsou pelargonie, levandule nebo některé sukulenty, může dlouhodobé přidávání sedliny uškodit. Naopak rostliny milující kyselý substrát, třeba kapradiny, africké fialky nebo citrusy, ji snášejí lépe. Pokud si nejste jisti, použijte sedlinu jen jako příměs barvy stěn do obýváku kompostu a výsledný kompost pak zapracujte do substrátu. Nikdy sedlinu nesypte do květináče, kde rostlina trpí přemokřením nebo má uhnívající kořeny – vlhké prostředí s organickou hmotou situaci jen zhorší.

Při zalévání míchejte tvrdou a měkkou vodu v poměru, který substrát nezatíží. Pokud máte pouze tvrdou vodu, zalévejte střídavě s vodou filtrovanou přes konvici s iontoměničovou patronou. Ta sice vápník odstraní, ale zároveň do vody uvolní sodík, dokončení interiéRu který ve vyšší koncentraci škodí kořenům. Proto ji používejte jen na část zálivky, ne trvale. U malých květináčů stačí jednou za dva měsíce prolít substrát měkkou vodou, aby se nahromaděné soli vyplavily spodem.

Nejčastější příčinou je zalévání. Většina pokojovek nesnáší trvale vlhký substrát. Když kořeny sedí ve vodě, přestanou přijímat kyslík, začnou zahnívat a rostlina reaguje žloutnutím listů, často od středu nebo odspodu. Řešení: před každou zálivkou zkontrolujte substrát prstem do hloubky dvou až tří centimetrů. Je-li vlhký, nechte ho proschnout. Květináč musí mít drenážní otvor If you loved this write-up and you would such as to receive even more facts concerning Www.Elektrozavod.Com.ua kindly browse through our own web page. a voda nesmí zůstávat v podmisce. Naopak sucho poznáte podle suchých, na okrajích hnědnoucích listů — pak zalijte vydatně, ale ne častěji.

Kokos sám o sobě neobsahuje dostupné živiny. Před výsadbou ho promíchejte s hnojivem s pomalým uvolňováním nebo ho začněte přihnojovat tekutými hnojivy už po prvním týdnu. Bez toho rostlina vyčerpá zásoby ze semene či z předchozího květináče a dál jen přežívá. Druhým krokem je úprava pH. Kokos bývá kyselý až neutrální, proto se vyplatí přidat trochu vápence nebo dolomitické moučky, zvláště u rostlin, které potřebují vyšší pH.

Živný roztok nevydrží věčně. Měňte ho celý zhruba jednou za dva až tři týdny, u rychle rostoucích druhů častěji. Mezi výměnami jen dolévejte čistou vodou, protože odpařováním se koncentrace živin zvyšuje. Na hnojení používejte dvousložková nebo jednosložková hnojiva určená pro hydroponii, nikdy ne univerzální na pokojovky do zeminy – ta obsahují jiné poměry a v roztoku se chovají nevyzpytatelně. Řiďte se vodivostí (EC) nebo alespoň doporučeným dávkováním na obalu a raději uberte než přidejte.

Základní pravidlo zní: hnojte jen tehdy, když půda není promrzlá a rostlina není v hluboké dormanci. V praxi to znamená, že v mírné zimě bez souvislé sněhové pokrývky můžete přihnojit ozimé obiloviny, ozimou řepku nebo trávník, pokud teploty přes den vystoupí nad bod mrazu. Naopak v období holomrazů, kdy půda zmrzne do hloubky, je jakékoli hnojení zbytečné. Živiny se nedostanou ke kořenům, splaví se při oblevě nebo zůstanou ležet na povrchu.

Typická chyba je použití granulovaného dusíkatého hnojiva v zimě. Dusík podporuje růst nadzemních částí, ale v chladu rostlina nedokáže živiny zpracovat. Výsledkem je zbytečný únik do spodních vod nebo podpora plevelů. Další chybou je hnojení na zmrzlou půdu. Hnojivo se rozptýlí po povrchu, při prvním dešti steče mimo kořenový systém a rostlina zůstane bez užitku.

Zimní hnojení má smysl jen tehdy, když respektujete potřeby konkrétní rostliny a aktuální počasí. Pokud si nejste jisti, raději počkejte na konec února nebo začátek března, kdy půda začne rozmrzat a rostliny se probouzejí. Vždy používejte hnojiva určená pro dané období, nikdy ne kombinujte více druhů najednou a dodržte dávkování uvedené na obalu. Menší množství je vždy bezpečnější než přebytek.