Proč rostliny shazují listy po zalití a jak to zastavit

Většina pokojových rostlin pochází z tropického podrostu, kde na ně slunce dopadá jen zřídka. Právě proto zvládnou i tmavý kout v bytě. Rozhoduje ale něco jiného než druh: vzdálenost od okna. I ta nejodolnější rostlina chřadne, když ji postavíte dva metry od jediného okna orientovaného na sever. Než začnete vybírat, změřte si, kolik světla místo skutečně dostane. Ráno a odpoledne si všimněte, jestli na zeď dopadá byť jen slabý stín.

Pokud jsou kořeny zahnědlé a měkké, odstřihněte je čistými nůžkami až do zdravé tkáně. Rané plochy nechte oschnout a poté rostlinu přesuňte do čerstvého, vzdušného substrátu. Nový květináč by měl mít dostatečný drenážní otvor a měl by být jen o málo větší než kořenový bal. Po přesazení nezalévejte hned velkým množstvím vody, stačí substrát lehce navlhčit a počkat, až povrch proschne. První dny držte rostlinu v rozptýleném světle bez přímého slunce.

Monstera nesnáší trvale mokré kořeny. Zalévejte tehdy, když vrchní tři centimetry substrátu proschly – obvykle jednou za sedm až deset dní podle teploty v místnosti. Voda má být odstátá, pokojové teploty. Podklad dejte do květináče s drenážní vrstvou z keramzitu a používejte vzdušný substrát s podílem kokosového vlákna a perlitu. Přelití se projeví měkkými, hnědými kořeny a náhlým opadem listů.

Kapradina rodu asplenium, dračinec (dracaena) a maranta zvládnou polostín, ale potřebují vyšší vlhkost. Dracaena nesnáší přímé slunce, listy jí na něm hnědnou. Maranta se večer sklápí listy — to je normální, ne známka onemocnění. Sedmým druhem je tlustice (crassula), která přežije i na okenním parapetu bez přímého světla, pokud ji nebudete zalévat častěji než jednou za dva týdny.

Základní pravidlo zní: hnojte jen tehdy, když půda není promrzlá a rostlina není v hluboké dormanci. V praxi to znamená, If you liked this short article and you would like to obtain much more data about barvy stěn do obýváku kindly take a look at the page. že v mírné zimě bez souvislé sněhové pokrývky můžete přihnojit ozimé obiloviny, ozimou řepku nebo trávník, pokud teploty přes den vystoupí nad bod mrazu. Naopak v období holomrazů, kdy půda zmrzne do hloubky, je jakékoli hnojení zbytečné. Živiny se nedostanou ke kořenům, splaví se při oblevě nebo zůstanou ležet na povrchu.

Suchý vzduch je hlavní spojenec svilušek. Zvyšte proto vlhkost v okolí rostliny. Stačí miska s vodou a kamínky pod květináčem nebo častější rosení. Nepřehánějte to ale u rostlin, které nesnáší mokré listy, jako jsou sukulenty. Některé druhy svilušek navíc přežívají v půdě nebo v paždí listů, proto po ošetření kontrolujte rostlinu ještě dva až tři týdny. Nové listy by měly být zdravé a bez teček.

Sedm druhů, které snesou i slabé světlo Sansevieria (tenura) vydrží týdny bez zálivky a roste i v koutě, kam se světlo dostane jen odražené. Zalévejte ji, až když je substrát úplně suchý — přemokření ji zabije rychleji než tma. Zamiokulkas je na tom podobně, snese i suchý vzduch od topení, ale nesmí stát v průvanu. Šplhavnice (epipremnum) roste spolehlivě i v hale bez oken, ovšem při slabém světle ztratí panašování a listy budou celé zelené. To není chyba, jen se rostlina přizpůsobila.

Které rostliny zimní přísun zvládnou Mezi rostliny, které zimní hnojení snášejí dobře, patří ovocné stromy a keře vysazené na podzim. Pokud jste je nestihli přihnojit při výsadbě, použijte kompost nebo zralý hnůj zapracovaný mělce do půdy kolem kmene. Dále je to česnek a cibule ozimé, které ocení fosfor a draslík pro tvorbu kořenů.Trvalky a okrasné dřeviny hnojte jen výjimečně, a to pouze za teplot nad 5 °C, kdy rostlina ještě přijímá vodu.

Zima není období, kdy by se zahrada ukládala k spánku bez povšimnutí. Právě teď se rozhoduje o tom, jak zařídit malou kuchyni rostliny vyrazí na jaře. Hnojení v zimě ale není univerzální pravidlo. Některé druhy přísun živin uvítají, jiné byste jím vážně poškodili. Rozhoduje teplota půdy, stav rostliny a forma hnojiva.

Zimní hnojení má smysl jen tehdy, když respektujete potřeby konkrétní rostliny a aktuální počasí. Pokud si nejste jisti, raději počkejte na konec února nebo začátek března, kdy půda začne rozmrzat a rostliny se probouzejí. Vždy používejte hnojiva určená pro dané období, nikdy ne kombinujte více druhů najednou a dodržte dávkování uvedené na obalu. Menší množství je vždy bezpečnější než přebytek.

U zdravých kořenů je problém jinde. Může jít o tvrdou vodu s vysokým obsahem vápníku, která mění pH substrátu, nebo o náhlý teplotní šok, když studená voda dopadne na přehřátý květináč. Stejně škodí zálivka na suchý, zhutněný substrát: voda steče po okrajích a střed zůstane suchý, zatímco vy máte pocit, že je zalito. Řešením je zalévat pomalu, po částech, a nechat vodu vsáknout. U citlivých druhů naplňte podmisku a nechte rostlinu nasát vodu přes drenážní otvor, přebytek po dvaceti minutách vylijte.