Po usušení ovoce prosypte přes síto nebo hadřík, odstraňte drobné úlom…

Pamatujte, že každá várka se může chovat jinak podle teploty a čerstvosti zelí. Veďte si jednoduché poznámky o datu, teplotě a chuti. Po dvou až třech pokusech budete přesně vědět, jak dlouho kvašení potřebujete rady pro rekonstrukci výsledek, který vám chutná.

Porovnání s klasickým zavařovacím hrncem je nasnadě. Hrnec nabízí stabilnější teplotu, obsah se prohřívá ze všech stran stejně a výsledek je předvídatelnější. Trouba je výhodná v tom, že nezabírá místo na sporáku a lze v ní zavařovat více sklenic najednou. Nevýhodou je menší kontrola nad teplotou a nutnost hlídat vodu. Kdo zavařuje poprvé, měl by začít s menším množstvím a jednodušším obsahem, například s kompotem nebo nakládanou zeleninou, kde případná chyba tolik nebolí.

Teplota, čas a výška hladiny rozhodují o výsled

Kysané zelí vzniká mléčným kvašením, při kterém bakterie rodu Lactobacillus přeměňují cukry na kyselinu mléčnou. Ta snižuje pH pod 4, čímž konzervuje zelí a potlačuje nežádoucí mikroorganismy. Křupavost a zdravotní přínos závisí na dvou věcech: na správném poměru soli a na teplotě. Sůl se používá v množství 2–2,5 % hmotnosti zelí, tedy 20–25 g na kilogram. Méně soli znamená měkké zelí a riziko plísní, více soli zpomalí kvašení a zelí bude přesolené.

Po usušení ovoce prosypte přes síto nebo hadřík, odstraňte drobné úlomky. Skladujte ho ve sklenicích s víčkem, na suchém a tmavém místě. První dva dny sklenici občas otevřete, abyste uvolnili zbytkovou vlhkost. Když se uvnitř objeví mlžení nebo plíseň, znamená to, že plátky nebyly dost suché, a celou dávku vyhoďte. Sušení se vyplatí, když si na začátku dáte pozor na tloušťku, teplotu a prostor mezi plátky. Jinak zůstane na sítu jen lepkavá hmota, kterou už nikdo jíst nebude.

Zelí nakrouhejte na tenké proužky, nejlépe na mandolíně nebo speciálním struhadle. Silné plátky se hůř prokvasí a zůstanou tuhé. Do nádoby vrstvěte zelí, prosejte solí a důkladně ho rukama nebo tloukem mačkejte, dokud nepustí šťávu. Tento krok se nesmí přeskočit. Pokud zelí po 10–15 minutách tlačení není ponořené ve vlastní šťávě, přidejte trochu převařené a vychladlé vody s malým množstvím soli.

Nejčastější chyby: nedostatečné ponoření zelí, příliš málo soli, špinavé nádobí nebo kovové nádobí. Kov může reagovat s kyselinou a zelí získá nepříjemnou chuť. Používejte sklo, keramiku nebo potravinářský plast. Plíseň na hladině se neodstraňuje zamícháním, ale opatrným sebráním i s okolní vrstvou. Pokud zelí zapáchá po hnilobě, vyhoďte ho. Bílý povlak, který voní kysele, je kvasinková usazenina a není škodlivý.

Typické chyby: sklenice se dotýkají jedna druhé, voda sebou zmítá a víčka se rozklepou. Řešení je jednoduché – mezi sklenice dejte hadřík nebo kroužky a hrnec nepřeplňujte. Další chyba je chladnutí v horké vodě. Po vyjmutí postavte sklenice na dřevo nebo utěrku dnem vzhůru. Víčko se během chladnutí vtáhne a vznikne podtlak. Pokud po 24 hodinách víčko nedrží, lečo ihned spotřebujte, nikoli skladujte.

Nejprve si připravte směs tak, aby nebyla příliš řídká. Rajčata pusťte na sítu, přebytečnou vodu slijte a použijte ji do polévky. Do sklenic plňte lečo ještě horké, maximálně do dvou centimetrů pod okraj. Sklenice i víčka musí být čisté a suché. Víčko šroubujte pevně, ale ne silou, která by zdeformoval závit. Právě přehnané utažení způsobuje, Rekonstrukce Koupelny krok za krokem že se víčko během ohřevu ohne a těsnění povolí.

Zavařování není soutěž v rychlosti. Nechte sklenice v klidu dva dny a pak zkontrolujte, zda se neobjevily bublinky nebo zákal. Lečo skladujte v chladu a temnu. Otevřenou sklenici uchovejte v lednici a snězte do tří dnů. Kdo tyto kroky dodrží, vyhne se nejčastějšímu výsledku – rozvařené paprice a vodnaté šťávě, která proteče přes víčko.

Po vychladnutí zkontrolujte víčko: musí být uprostřed mírně promáčknuté a po stlačení nesmí vydávat žádný zvuk. Pokud víčko povolí, znamená to, že obsah není sterilní. Takovou sklenici buď snězte do několika dnů, nebo obsah převařte a zavařte znovu v nové sklenici. Twist-off víčka jsou jednorázová – po otevření už znovu netěsní, i když se zdá, že drží. Na další zavařování použijte nové víčko.

Hotové zelí skladujte při teplotě do 10 °C, ideálně v chladničce nebo ve sklepě. Vydrží několik měsíců, aniž by ztratilo křupavost. Před konzumací ho neproplachujte, pokud nechcete snížit kyselost. Kysané zelí je bohaté na vitamín C, vlákninu a probiotika. Pro maximální přínos ho jezte syrové, například v salátu s cibulí a olejem. Tepelnou úpravou se část bakterií zničí, ale minerály a vláknina zůstávají.

If you have any queries about where and how to use tento web, you can get hold of us at the web-site.