Kompot, nebo džem? Rozdíl je ve šťávě i času

Během druhé fáze už kyslík nechcete. Každé otevření nádoby je riziko octového kvašení. Hladinu udržujte co nejvýš, ideálně dva centimetry pod zátkou. Pokud víno po přelití přestane kvasit a zůstane sladké, teplota je nízká nebo kvasinky vyčerpané. Nikdy nedolévejte cukr do rozkvašeného vína bez měření – snadno vznikne příliš mnoho alkoholu, který kvasinky zabije a víno zůstane sladké a nestabilní.

Po dvou až třech týdnech ochutnejte. Kysané zelí má být kyselé, ale stále svěží a křupavé. Pokud je měkké, bylo příliš teplo, málo soli nebo příliš dlouhé kvašení. Přesolené zelí se dá před jídlem propláchnout, ale sůl během kvašení nesnižujte pod 20 gramů na kilogram, jinak se zelí neochrání před kažením.

Mezi nejčastější chyby patří použití přezrálých plodů, příliš dlouhé vaření a míchání horké hmoty, které uvolňuje pecičky. Další chybou je nedostatečně čisté sklo – i malá nečistota na okraji sklenice způsobí, že se obsah zkazí a chuť se změní. Vždy používejte sklenice bez prasklin, s novým víčkem a po naplnění otřete hrdlo čistým hadříkem. Pokud se i přes dodržení postupu objeví hořkost, příště uberte na cukru, zkraťte var a zbavte se peciček ještě před plněním. Maliny jsou citlivé a každý rekonstrukce koupelny krok za krokem navíc se projeví v chuti.

Ovoce vybírejte pevné, s neporušenou kůží a bez hnědých skvrn. Plesnivé nebo nahnilé kusy vyhoďte, i kdyby byla vada jen malá. Broskve omyjte pod tekoucí vodou a měkkým kartáčkem setřete povlak, který na sobě často nesou. Stopku vyřízněte a případné otlačeniny vykrojte. Slupku nechte na plodu, jen ji v místě rýhy zkontrolujte, zda pod ní není červivá dutina.

Broskve na zavařování chutnají nejlépe, když jsou zralé, ale ještě pevné. Měkké plody se rozvaří a kompot z nich bude kašovitý. Poznáte to jednoduše: při lehkém stisku povolí, ale nepropadnou se. Tvrdé broskve nechte dva až tři dny dojít při pokojové teplotě, rozhodně je nedávejte hned do lednice, tam zrát přestanou.

Během prvních dnů zelí aktivně pracuje. Pěna a bubliny jsou normální, stačí je jednou denně sesbírat lžící. Pokud se na hladině objeví bílý povlak, jde většinou o kvasinky. Neznamená to, že je zelí zkažené. Odstraňte povlak, zkontrolujte, zda je zelí ponořené, a pokračujte. Zelený, modrý nebo plesnivý povrch ale znamená, že se obsah zkazil a patří do odpadu.

Na čem nejčastěji selže i zkušený zavařova

Začněte hmotností, ne odhadem. Na každý kilogram očištěného zelí použijte 20 až 25 gramů soli, tedy zhruba dvě až dvě a půl rovné lžičky. Zelí nakrájejte na tenké nudličky, vložte do velké mísy, prosypte solí a nechte 20 minut stát. Pak ho rukama nebo tloukem mačkejte, dokud nepustí dost šťávy, aby se v nádobě obalilo. Pokud je zelí staré nebo suché, přidejte trochu čisté vody, ale jen tolik, aby šťáva pokryla obsah.

Kvašení potřebuje klid, tmu a správnou teplotu Nádobu naplňte po okraj, ale nechte dva až tři centimetry prostoru. Zelí musí být zcela ponořené. Použijte talířek zatížený sklenicí s vodou nebo čistý kámen. Nádobu uzavřete víkem, které umožní unikat plynům, nebo použijte vodní uzávěr. Ideální teplota je 18 až 22 °C. Při vyšší teplotě kvašení zrychlí, ale zelí měkne a může chytit nežádoucí pachy. Při nižší teplotě se proces zpomalí, ale chuť bývá čistší.

Hotové zelí přendejte do menších sklenic, pevně ho natlačte a zalijte šťávou tak, aby bylo ponořené. Skladujte při teplotě do 10 °C, ideálně v chladničce nebo ve sklepě. Tak vydrží několik měsíců. Nejčastější chyby jsou tři: málo soli, zelí vyčnívající nad hladinu a příliš teplé místo. Když se jim vyhnete, získáte kysané zelí, které zůstane křupavé i po měsících.

Křupavost kysaného zelí nezávisí na náhodě ani na drahé nádobě. Rozhoduje obsah soli, teplota a to, jak hluboko je zelí ponořené ve vlastní šťáúložné prostory v malém bytěě. Když tyto tři věci držíte pod kontrolou, výsledek se opakuje každou sezónu.

If you loved this post and you would want to receive more information concerning DDT-Habl.ru please visit the page.