Když jdete s dětmi do lesa, stromy se stanou hrou

Pravidla pište až po prvním hran

Když už je energie příliš, osvědčí se pohybová hra na místě. Položte na zem tři až pět polštářů jako ostrovy. Děti přeskakují z jednoho na druhý, aniž se dotknou podlahy. Kdo se dotkne, jde na start. Zní to jednoduše, ale po pár kolech se zapotí i dospělí. Pozor na kluzkou podlahu a na to, aby polštáře neklouzaly. Přelepení spodní strany páskou nebo použití protiskluzové podložky zabrání pádům.

Pantomima není jen hra na ticho. Pro děti je to nástroj, jak objevit vlastní tělo, emoce a schopnost domluvit se beze slov. Vedoucí kroužku i rodiče na ni často narazí ve chvíli, kdy potřebují děti zabavit bez pomůcek, nebo naopak chtějí rozvíjet jejich pozornost a fantazii. Základ je jednoduchý: ukazujte, nepopisujte. Dítě se učí nápodobou, takže místo vysvětlování předveďte rukama, jak roste květina, nebo jak se peče chleba. První minuty věnujte rozehřátí – protažení prstů, dlaní, ramen a obličeje. Teprve pak zadávejte konkrétní úkoly.

Typická chyba je předpokládat, že když něco řeknete nahlas, všichni to slyšeli a pochopili. Lidé poslouchají na pozadí vlastních starostí, osvětlení v obýváku v hlučném prostředí nebo po dlouhém dni. Proto pravidla opakujte vícekrát, ale jinými slovy. Někdy pomůže ukázat příklad na konkrétní situaci, která se už stala. „Pamatujete, když se minulý týden stalo to a to? Přesně takhle to nechceme." Lidé si spojí pravidlo s událostí a snáz si ho zapamatují.

Začněte tím, že dítěti svěříte roli průzkumníka. Vysvětlete, že každý strom má jinou kůru, listy a plody. Prvním úkolem může být najít pět různých stromů a pojmenovat je. Pokud si nejste jisti, použijte jednoduchý klíč – třeba podle tvaru listů. Důležité je nebát se přiznat, že něco nevíte, a hledat odpověď společně. Děti ocení, když nejste jen učitel, ale parťák.

Hra, která končí na boční barvy stěn do obývákuě, ne na konci chod

Než pravidlo vůbec vyslovíte, položte si otázku, co přesně má člověk udělat, kdy to má udělat a podle čeho pozná, že to udělal správně. Pokud na tyto tři otázky nedokážete odpovědět jednou větou, pravidlo je příliš složité. Rozdělte ho na menší části. Lidé si lépe pamatují věci, které slyší v pořadí, v jakém je pak mají použít. Vyprávějte pravidlo jako příběh: co se stane nejdřív, co potom a co na konci.

Hru zakončete krátkým hodnocením. Nechte dítě vyprávět, co ho nejvíc bavilo a co se naučilo. Můžete si vést jednoduchý deník, kam si kreslí listy nebo kůru. Příště můžete navázat a porovnat, jak se stromy mění v průběhu roku. Pokud jde o déšť, vezměte si pláštěnku a jděte i tak – les je v dešti vůně a zvuky úplně jiné. Důležité je, aby hra zůstala hrou, ne školní zkouškou.

Nakonec počítejte s tím, že i dokonale vysvětlené pravidlo potřebuje čas, než se vžije. První dny budou lidé zapomínat, plést si kroky nebo dělat věci po staru. Místo trestu zvolte připomenutí. Ptejte se „co ti na tom není jasné?" místo „proč to děláš špatně?". Pravidla, která lidé skutečně pochopí, nejsou ta nejhlasitěji vyřčená, ale ta, která si dokážou sami zopakovat, použít a vysvětlit někomu dalšímu.

Většina pravidel selhává už ve chvíli, kdy je vyslovíte. Ne proto, že by byla špatná, ale protože lidé nemají stejnou představu o tom, co znamenají. Pokud chcete, aby pravidla pochopili všichni, musíte přestat mluvit v obecných frázích a začít popisovat konkrétní situace. Místo „buďte odpovědní" řekněte „do páté hodiny odpoledne mi pošlete seznam úkolů, které jste dnes dokončili". Čím konkrétnější popis, tím menší prostor pro různé výklady.

Jaké úkoly se osvědčily Osvědčily se konkrétní výzvy. Například: najdi strom, který má na kmeni mech jen z jedné strany. Vysvětlete, že mech roste častěji na severní straně, ale není to pravidlo – záleží na vlhkosti a stínu. Další úkol: posbírej tři různé listy a seřaď je podle velikosti. Nebo: najdi strom, ze kterého padají šišky, a zjisti, jestli jsou pod ním i jiné stromy. Vyhněte se úkolům, které vyžadují trhání živých větví – používejte spadané listy a plody.

Další častá chyba je vysvětlovat pravidla v hromadě. Deset pravidel najednou znamená, že si lidé zapamatují nula až dvě. Vyberte jedno nebo dvě klíčová pravidla a věnujte jim celou pozornost. Ostatní přidejte až ve chvíli, kdy první dvě fungují automaticky. Stejně tak nestačí pravidlo jednou vysvětlit a jít dál. Vracejte se k němu, ptejte se, jestli je jasné, a hlavně – dodržujte ho sami. Pokud pravidlo porušíte vy, přestane platit pro všechny.

Nechte je pravidlo zopakovat vlastními slovy Nejúčinnější trik, který nevyžaduje žádné pomůcky: požádejte člověka, aby pravidlo zopakoval tak, jak ho pochopil. Ne doslova, ale vlastními slovy. Okamžitě uslyšíte, kde se jeho představa rozchází s vaší. Často zjistíte, že si lidé domýšlejí věci, které jste vůbec neřekli. Tento krok zabere dvě minuty a ušetří hodiny nedorozumění. Nikdy nekritizujte špatné zopakování – jen ho opravte a nechte člověka zkusit to znovu.

If you enjoyed this information and you would such as to receive additional details relating to Byt V PaneláKu kindly browse through the web-page.