5 věcí, které rozhodují o zavařování v troubě

Dvoufázová sterilace znamená, že sklenice nejprve prohřejete a zbavíte hrubých nečistot, a teprve potom je vystavíte plnému sterilizačnímu režimu. Zavařovací hrnec k tomu potřebujete jen jeden, ale musí mít poklop, rošt nebo síto a teploměr, který ukazuje skutečnou teplotu uvnitř. Bez teploměru seřiďte alespoň dobu podle varu, ale spoléhat na něj je slabší než měřit. První fáze není sterilace, If you have any queries pertaining to wherever and how to use http://torrentik.Net/, you can speak to us at our web-site. jen příprava: sklenice musí být čisté, suché a bez zbytků etiket.

Když kvašení usne, nešlapej na plyn Zastavené kvašení se neřeší přidáním dalšího cukru. Nejprve změř hustotu moštu nebo si změř teplotu a zkontroluj, zda vůbec uniká oxid uhličitý. Častou příčinou je málo živin, zejména dusíku, který chybí v ovocných šťávách i v medu. Pomůže malá dávka kvasničné výživy nebo rozvařená rozinka, ne hrst cukru. Pokud je problém v teplotě, přemísti nádobu a kvasinky znovu rozmnož v malém množství vlažné vody s trochou cukru a pak je přidej.

Nejčastější chybou je otevírání sklenic příliš brzy a ochutnávání. Další chybou je skladování na světle nebo v blízkosti zdroje tepla. Ořechy v oleji se kazí rychleji než suché, proto je uchovávejte v chladu a temnu. Pokud víčko po vychladnutí nedrží, sklenici nepoužívejte k dlouhodobému skladování. Raději obsah přesuňte do mrazničky nebo spotřebujte do několika dní.

Prvním praktickým krokem je příprava sklenic. Musí být čisté, suché a zahřáté, ideálně vypláchnuté horkou vodou těsně před plněním. Studené sklo v předehřáté troubě praská. Víčka se šroubují pevně, ale ne na doraz, aby mohl unikat vzduch. Na dno trouby se staví plech s vodou, který drží vlhkost a zmírňuje nárazy teploty. Bez vody se obsah vysouší a víčka se deformují.

Druhá fáze rozhoduje o tom, zda obsah vydrží Do hrnce nalijte čistou vodu, vložte rošt a sklenice postavte dnem vzhůru tak, aby se nedotýkaly. Voda nemá sahat výš než barvy stěn do obýváku dvou třetin výšky sklenic, jinak se při varu přelévá a špiní víčka. Přiveďte k varu a teprve od okamžiku, kdy teploměr ukáže 100 °C, počítejte čas. Pro běžné kompoty stačí 20 minut, pro maso, houby nebo zeleninu s nízkou kyselostí 40 až 60 minut. Po uplynutí času hrnec odstavte a nechte tlak i teplotu klesnout samovolně. Náhlé otevření poklopu způsobí, že sklenice popraskají nebo se víčka zvrásní.

Co udělat se sirupem, aby vydržel do zimy Chcete-li sirup skladovat mimo lednici, musíte ho znovu převařit a horký nalít do čistých, nejlépe vyvařených sklenic. Důležité je nechat malý prostor u hrdla a sklenici ihned uzavřít. Poté ji postavte dnem vzhůru, dokud nevychladne. Tím se vytvoří podtlak a obsah se zkonzervuje. Pokud sirup jen ohřejete a necháte vychladnout v otevřené nádobě, začne brzy kvasit. Další častá chyba je přidání konzervantu v domácích podmínkách – to nedělejte, stačí správná sterilace.

Největší rozdíl mezi pitelným a nepitelným domácím nápojem nebývá v surovině, ale v prvních dvou dnech kvašení. Kvasinky potřebují kyslík, aby se namnožily, a teprve pak začnou pracovat bez přístupu vzduchu. Kdo je hned na začátku uzavře do těsné nádoby, dostane pomalý, často zastavený start a prostor pro octové bakterie. První fázi proto nech otevřenou, jen zakrytou plátnem nebo víkem s vodním uzávěrem, který ještě netěsní.

Základem je čistota. Sklenice musí být dokonale umyté a zbavené jakýchkoli zbytků. Po umytí je vhodné je vypláchnout horkou vodou a nechat okapat dnem vzhůru. Víčka zkontrolujte – nesmí být promáčknutá, rezavá ani s poškozeným těsněním. Stejně důležité je maso: použijte čerstvé, ideálně den staré, a vždy ho předem prohlédněte. Jakýkoli zápach nebo slizký povrch znamená vyřadit.

Zavařování v troubě láká hlavně tím, že odpadá hlídání velkého hrnce s vodou. Sklenice se plní jako obvykle, ale místo vodní lázně jdou do pečiva. Teplota se nastavuje nižší, než by člověk čekal, obvykle mezi 110 a 130 °C, a čas se počítá od chvíle, kdy teploměr ukáže požadovanou hodnotu. Trouba musí mít možnost udržet stabilní teplotu, jinak je výsledek nevyzpytatelný.

Poslední praktická rada se týká kontroly. Po vychladnutí se víčko musí prohloubit a po stlačení nesmí povolit. Sklenice se ukládají do chladna a temna a kontrolují se po týdnu. Pokud víčko vydává zvuk nebo se zvedá, obsah se nevyhazuje okamžitě, ale přendá se do chladničky a spotřebuje dřív. Zavařování v troubě není univerzální metoda, ale při dodržení teploty, času a trpělivosti funguje spolehlivě.

Co se v diskuzích opakuje jako nejčastější chyba Lidé nejčastěji podceňují dvě věci: teplotu a čas. Mnozí nastaví troubu na 150 °C nebo i výš, protože se bojí, že se obsah nezkazí. Jenže při vyšší teplotě se tekutina v kompotu vaří příliš bouřlivě, uniká a sklenice se může roztrhnout. Druhou chybou je vyndání sklenic hned po uplynutí času. Teplotní šok způsobí, že víčko se ohne a ztratí těsnost. Sklenice mají v troubě zůstat dalších deset až patnáct minut po vypnutí, pak se vytáhnou na dřevo nebo na utěrku a nechají se dojít.