Co si vzít na první lezení na umělé stěně, abyste to nevzdali?

Začněte tam, kde se to nejvíc rozbíj

Izolace, parozábrana a větrán

Tepelná izolace se v podkroví řeší ve dvou rovinách. Mezi krokvemi se vkládá izolace tak, aby vyplnila celý prostor bez mezer a zbytečného stlačení. Pod krokvemi se přidává druhá vrstva, která přeruší tepelné mosty. Tloušťka se volí podle skladby střechy, ale vždy platí, že izolace nesmí být zmáčknutá, jinak ztrácí vlastnosti. Mezi izolací a krytinou musí zůstat větraná mezera, kterou proudí vzduch od okapu k hřebeni. Bez průchodu vzduchu se v izolaci sráží vlhkost a dřevo začne hnít.

Nenechte se odradit ani prvním neúspěchem. Někdo vyleze lehkou cestu napoprvé, jiný potřebuje pět pokusů. Srovnávejte se s vlastním minulým výkonem, ne s lidmi, kteří lezou roky. Pokud se po hodině cítíte unavení, ale ne zničení, je to správný výsledek. Druhá návštěva bude lepší, protože už budete vědět, kde máte nohy a jak dýchat.

Po dvaceti minutách lezení si dejte pauzu. Svaly na předloktí se zotavují pomaleji, než si myslíte. Když přestanete cítit úchop, je čas na odpočinek, ne na další pokus. Pijte po malých doušcích, protáhněte prsty a zápěstí. Kdo vydrží déle než hodinu bez přestávky, obvykle skončí s nataženou šlachou a na stěnu se dva týdny nevrátí.

Pro první výstup na umělé stěně nepotřebuješ agresivní zahnuté boty. Plochý tvar s mírným ohnutím ti dá větší komfort a naučíš se správně stát na špičkách. Agresivní boty jsou určené pro převisy a náročné kroky, kde je potřeba přesnost. Na začátek ti spíš ublíží, protože noha v nich trpí a ty se soustředíš na bolest místo na techniku.

První návštěva umělé stěny obvykle nekončí kvůli slabým rukám, ale kvůli mokrým dlaním, těsným botám nebo tomu, že člověk po patnácti minutách visí na chytu jako hadr. Většina začátečníků se zbytečně přepne hned na začátku, If you have any questions with regards to where by and how to use návod, you can get in touch with us at our own web site. protože nevědí, co si vzít a jak si rozvrhnout úsilí. Tady je postup, který se osvědčil.

Kontrolu provádějte pravidelně, ne až při podezření. Jednou za měsíc odpojte topítko, otřete vápenaté usazeniny měkkým hadříkem a zkontrolujte, zda kabel není zlomený nebo zda zástrčka nejeví známky opálení. Jednou za rok změřte skutečnou teplotu vody druhým teploměrem a porovnejte ji s nastavením. Pokud se topítko po zapnutí nezahřívá do deseti minut, nebo naopak hřeje i po vypnutí, vyměňte ho. Oprava doma nemá smysl — jde o vodotěsný spotřebič pod napětím.

První hodinu se rozlezejte v nejlehčím sektoru a neberte žádný chyt na sílu. Naučte se stát na nohách, ne na rukou. Většina začátečníků dělá stejnou chybu: tlačí se rukama do chytu, nohy nechávají viset a pak se diví, že je po pár metrech bolí předloktí. Kolena držte mírně od sebe, boky u stěny, a stoupejte plynule. Když se zaseknete, viproskurnin.ru nezkoušejte to desetkrát stejně. Sleťte, podívejte se na cestu ze země a zkuste jiný postup.

Ze všeho nejdřív si vezměte pohodlné oblečení, které se dá protáhnout. Legíny nebo kraťasy a tričko, které nezůstane vlhké. Cvičky na lezení si půjčíte v provozovně, ale vyžádejte si o číslo až dvě větší, než máte běžnou obuv. Těsná bota vypadá dobře v katalogu, ale při prvním lezení vás donutí stát na špičkách a lýtka vzdají dřív než prsty. Ponožky nechte doma, lezecká bota se nosí na bosou nohu. S sebou si vezměte vlastní lahev na vodu a malou svačinu, protože stěna bývá suchá a voda v automatu často chybí.

Co si vzít do batohu a co nechat doma Do batohu patří magnesium v pytlíku nebo v tekuté formě, aby vám neklouzaly dlaně. Kdo ho nemá, půjčí si ho na místě. Hodí se také malý ručník na otírání rukou a krátké nehty – dlouhé nehty se lámou o chyty a bolí. Náramky, prsteny a volné řetízky si sundejte předem, zachytí se o chyt a můžete si přivodit pád. Co naopak nepotřebujete: drahé vybavení, vlastní lano ani úvazek. Na umělé barvy stěn do obývákuě se leze s jištěním, které zajistí instruktor nebo jištěný partner ze stěny.