Zrcadlo, nebo tmavá skříňka: co zmenšuje malou koupelnu

Na co si dát pozor při výběru: tloušťka. Tenká dlažba 8–9 mm je jen na podlahu, na schody nebo na terasu potřebujete 20 mm. Dále sledujte, zda dekor není jen natištěný na povrchu – u levných variant se vzor po pár letech sjede a začne prosvítat základ. Kvalitní imitace má strukturu vtlačenou do glazury a spáru řeší barevnou spárovací hmotou, která ladí s dekorem. Nikdy nepoužívejte bílou spáru k tmavému dekoru dřeva, vznikne mřížka, která celý efekt zabije.

Pokud voda po odvzdušnění stále přerušuje, sundejte z baterie perlátor – šroubovací koncovku s sítkem. Bývá zanesený vodním kamenem a drobnými nečistotami, které se uvolnily z potrubí. Rozšroubujte ho, vyjměte sítko a gumičku, propláchněte vše pod tekoucí vodou a kartáčkem odstraňte usazeniny. Nepoužívejte ostré předměty, které by poškodily těsnění. Po složení perlátor zašroubujte zpět a pusťte vodu. U starších baterií s keramickou kartuší může být příčinou i opotřebená kartuš, která po odvzdušnění potřebuje výměnu. Poznáte to podle toho, že voda přerušuje i při plně otevřeném kohoutku a při jiném odběrném místě v byt v panelákuě teče normálně.

Co dělat, když kartuše drží a nejde povolit Kartuše bývá zajištěná maticí s vnitřním šestihranem nebo dvěma kolíky. Klíč nasaďte přesně, jinak strhnete hrany a práce se prodraží. Pokud matice po povolení nejde, nestrhávejte ji silou. Zalijte spojení odvápňovačem a nechte působit. Ocet nebo kyselina citronová fungují pomaleji, ale bezpečněji než agresivní přípravek. Po pár hodinách zkuste povolit znovu. Když ani to nepomůže, je lepší zavolat instalatéra s vytahovákem, než rozbít dlaždice.

Druhý krok je měření. Vanička nemá rovné okraje, bývá zúžená a zešikmená. Zástěna musí kopírovat její tvar, jinak zůstane mezera, kterou teče voda na podlahu. Změřte šířku v místě, kde zástěna dosedne, a to ve třech bodech: u zdi, uprostřed a na vnějším okraji. Rozdíl i dva centimetry znamená, že potřebujete jiný typ uchycení nebo dodatečný profil.

Na závěr: šest metrů čtverečních stačí, pokud se do nich vejde to, co skutečně používáte. Vyhoďte vše, co jste tam dali „pro jistotu". Každá věc, kterou v koupelně nepoužíváte denně, patří jinam. Prostor se tím zvětší víc než jakákoli barevná úprava interiéru.

První krok je vždy uzavřít vodu. Hlavní ventil nestačí, protože v rozvodu zůstává tlak. Najděte uzavírací ventily přímo u baterie – bývají za revizními dvířky v sousední místnosti nebo pod umyvadlem. Pokud žádné nejsou, zavřete přívod do bytu a otevřete nejnižší kohoutek, aby voda odtekla. Teprve pak odšroubujte ovládací hlavici. U pákové baterie stačí povolit šroubek pod krytkou a stáhnout páku. U křížové hlavice vyšroubujte vrchní šroubek a sejměte kříž.

Pravidelná údržba je jednoduchá: jednou za rok povolte hlavici, vyjměte kartuši a propláchněte ji pod tekoucí vodou. Odstraňte vodní kámen z trysek a zkontrolujte, že nikde neteče. Pokud se objeví první kapka, neodkládejte opravu. Kapající baterie časem poškodí chrom i tělo ve zdi a oprava se z prodlouží na několikanásobek.

Venku je to složitější. Na terasu pod střechou nebo do závětří můžete použít mrazuvzdornou dlažbu s nízkou nasákavostí (do 0,5 %). Musí být položená do štěrkového lože nebo na terče, nikdy ne na pevný beton bez dilatace. Typická chyba: lidé položí velkoformátovou imitaci dřeva na betonovou desku a první zima jim ji roztrhá. Venkovní dlažba potřebuje spáry alespoň 5 mm a flexibilní lepidlo třídy C2TE S1.

Podomítková baterie vypadá jako jednoduchý kus mosazi, ale za dlaždicemi je toho mnohem víc. Vlastní tělo baterie je zapuštěné ve zdi, k němu vede přívod teplé a studené vody a zepředu do něj vstupuje ovládací kartuše. Tu drží v těle závitový kroužek nebo unašeč. Když se baterie zasekne nebo začne kapat, devět z deseti problémů je v kartuši, ne v těle za zdí. Tělo se totiž hýbe jen jednou za desítky let – při rekonstrukci koupelny. Kartuše odejde klidně po pár letech, hlavně ve tvrdé vodě.

Nejčastější chyba je vytahovat kartuši násilím za páku. Tím se ohne byt v panelákuřeteno a poškodí se i tělo baterie. Další častá chyba je nedostatečné opláchnutí rozvodu po výměně. Nová kartuše se ucpe drobným pískem z potrubí během několika dnů. Před montáží proto nechte vodu chvíli téct do kbelíku a teprve pak našroubujte novou kartuši. Těsnicí kroužky namažte silikonovým tukem, ne vazelínou – vazelína gumu rozleptá.

Pokud tělo baterie prosakuje přímo do zdi, poznáte to podle vlhkého fleku na omítce nebo podle toho, že voda vytéká mimo trysku i při zavřené kartuši. Tady už je výměna kartuše zbytečná. Řešením je vybourat revizní otvor, vyměnit tělo a znovu obložit. Proto se vyplatí mít za baterií přístupový otvor už při stavbě. Ušetří to hodiny bourání a spoustu peněz.

If you loved this article and you would like to receive more information concerning rekonstrukce Bytu assure visit the web-page.