Když koupíte špatné povlečení, barvy vyblednou už po pár praních

Povlečení, které po půl roce zešedne nebo pustí barvu, většinou není náhoda. Rozhoduje už samotný výběr látky a způsobu, jakým je obarvená a zpracovaná. Pokud chcete, aby vám vydrželo roky, musíte se dívat na materiál, hustotu tkaní a úpravu barvy, ne jen na vzor a cenu.

Poslední hra je sbírání a třídění. Děti nasbírají deset přírodnin a rozdělí je podle barvy, tato stránka tvaru nebo toho, jestli jsou tvrdé, nebo měkké. Vznikne z toho malá výstava na pařezu. Potom vše vrátí na místo. Tady platí jedno pravidlo: nebrat nic živého a neničit houby ani květiny. Když to děti pochopí, les se stane hřištěm, které se samo obnovuje.

Další možnost je zvuková mapa. Děti si sednou, zavřou oči a počítají, kolik různých zvuků uslyší. Ptáky, šumění listí, praskání větve, vzdálené auto. Pak je vyjmenovávají a hádají, co který zvuk znamenal. U tohoto typu hry je chyba nutit děti, aby seděly dlouho. Stačí dvě minuty a pak se ptát. Kdo slyšel víc než pět zvuků, vyhrál.

San Siro je starý, otevřený a v mnoha ohledech nepředvídatelný. Betonové ochozy jsou strmé, zábradlí nízká a prostor pro nohy menší, než čekáte. Pokud jdete na horní sektor, počítejte s dlouhým stoupáním po točitých rampách. Lidé s bolestmi kolen nebo závratí by měli volit nižší úroveň, i za cenu horšího výhledu. Hlasitost je tu jiná než na nových stadionech – zvuk se míchá pod otevřenou střechou a místy se ztrácí. Právě proto je atmosféra přízemnější, ale také méně čitelná.

Nejdřív je potřeba sbírat ve správný čas. Bylinky určené k sušení řežte ráno, jakmile oschne rosa, ale ještě než začne pálit slunce. Právě v tu dobu mají nejvíc silic. U klasických bylinek, jako je bazalka, máta nebo oregano, odstřihněte větvičky před květem. Jakmile začnou nasazovat poupata, listy ztrácejí aroma a hořknou. Výjimkou je třeba tymián nebo rozmarýn, které můžete sbírat i v době květu, ale kvalita už mírně klesá.

Spaní a světlo: dvě věci, které rozhoduj

Výměna stoupaček a rozvodů v panelovém byt v panelákuě znamená, že se část podlahy musí odkryt, protože trubky vedou buď v podlaze, nebo v její těsné blízkosti. Příprava spočívá v tom, že se nejdřív odstraní krycí vrstva, potom se obnaží nosná konstrukce a teprve pak se řeší, kudy povedou nové trubky. Rozhodující je pořadí: nejdřív zjistit skutečný stav, potom bourat, ne naopak.

Když je půda vlhká, funguje hledání stopy zvířat. V blátě nebo v písku se dají najít otisky kopyt, tlapek nebo ptačích nohou. Děti je obkreslují klackem a snaží se určit, kdo tudy šel. Na co si dát pozor: nerozšlapávat stopy zbytečně a neodcházet z cesty do hustého podrostu, kde se dá snadno ztratit orientace. Naučte je, že se mají držet vyznačené trasy a že hlasitý křik plaší zvířata.

Sušení bylinek není jen tak, že je pověsíte nad sporák a zapomenete na ně. Většina lidí skončí s hromadou suchých, bezbarvých lístků, které chutnají jako seno. Přitom stačí dodržet pár zásad a bylinky si zachovají intenzivní vůni i po měsících. Rozhoduje totiž doba sběru, způsob sušení a hlavně podmínky skladování.

Nejjednodušší hra je stavba obydlí pro skřítka. Děti hledají klacky, mech a listí a sestaví z toho přístřešek u paty stromu. Důležité je nestavět na mraveništi a nebrat mech z živých kamenů, kde roste pomalu. Typická chyba je, že dospělý začne radit, jak má stavba vypadat. Nechte je, ať si poradí samy. Když se zeptají, odpovězte otázkou: Co bys udělal, kdyby ti foukal vítr?

Skladování je stejně důležité jako sušení. Suché bylinky rozdělte podle druhů, protože každá má jinou intenzitu a mícháním byste si zničili jemné rozdíly. Uchovávejte je v neprůhledných sklenicích s těsným uzávěrem, ideálně v tmavé spíži nebo šuplíku. Světlo a vlhkost jsou hlavní nepřátelé. Nedávejte je nad sporák, do lednice ani do mrazničky – střídání teplot a vlhkosti způsobí, že zvlhnou nebo zplesniví. Pokud chcete mít jistotu, vložte do sklenice malý sáček se silikagelem, ale nesmí se dotýkat bylinek.

Jak sušit, aby se vůně neztratila Nejšetrnější je sušení ve stínu při pokojové teplotě. Bylinky svažte do malých svazků, maximálně o tloušťce prstu, a pověste je na suché, tmavé a dobře větrané místo. Přímé slunce je nepřítel – ničí chlorofyl i silice, takže bylinky vyblednou a ztratí chuť. Pokud nemáte vhodný prostor, použijte sušičku na nízkou teplotu, obvykle kolem 35 až 40 stupňů Celsia. Vyšší teplota už bylinky „uvaří" a vůně se vypaří.

Les nabízí hromadu materiálu, který se dá použít okamžitě a bez přípravy. Klacky, kameny, listí, šišky, mech, písek, bláto. Děti nepotřebují plastové hračky, když mají po ruce věci, které se mění, šustí, lámou a voní. Stačí je nechat, ať si jich všimnou. První krok je vždycky zastavit se na jednom místě aspoň čtvrt hodiny a jen pozorovat. Kdo uvidí víc barev, kdo najde něco, co se hýbe, kdo uslyší ptáka.