Pořiďte si slepice na jaře, kdy je největší výběr a dobře se aklimatiz…

Největší chybou je dezinfikovat neumytý povrch. Organický zbytek – trus, zbytky krmiva, prach a mastnota – účinnou látku doslova spotřebuje na sebe a na patogeny už nezbude. Kurník proto nejdřív mechanicky vyčistěte: odstraňte podestýlku, oškrábejte přisedlé nečistoty, umyjte povrch teplou vodou s běžným saponátem a nechte oschnout. Teprve na suchý a čistý povrch aplikujte dezinfekci. Další častá chyba je špatná koncentrace – příliš slabý roztok nefunguje, příliš silný dráždí dýchací cesty ptáků a může poškodit kovové části konstrukce.

Věk je klíčový. Slepice začínají snášet kolem pátého až šestého měsíce života. První rok je snáška nejvyšší, druhý rok klesá o třetinu až polovinu. Po třech letech už řada nosnic snáší jen občas nebo vůbec. Není to nemoc, je to biologie. Stará slepice, které je čtyři a více let, už prostě nemá dostatečnou zásobu vaječných folikulů. Pokud chcete vejce, musíte držet mladší nosnice a staré průběžně obměňovat. Nečekejte, že stará slepice podá stejný výkon jako mladá.

U slepic si všímejte konkrétních věcí: oškubaná záda a krk, krev na hřebeni, slepice, která odmítá vylézt z budky, nebo taková, jež jí až po ostatních. To nejsou náhody, ale známky toho, že kohout svou roli nezvládá. Řešením není kohouta hned odebrat, ale nejprve upravit prostor a přidat úkryty. Teprve když se stav do dvou týdnů nezlepší, oddělte kohouta na několik dní do samostatného výběhu. Po návratu bývá klidnější, protože si znovu zvyká na hierarchii.

Funkční větrání stojí na dvou otvorech: přívodním nízko u podlahy a odvodním vysoko pod stropem. Vzduch se pak sám přirozeně vyměňuje, aniž by foukal na ptáky. Přívodní otvor veďte tak, aby proud vzduchu mířil nad hřady, ne na ně. Odvodní otvor umístěte na protilehlé straně, aby vzduch prošel celým prostorem. Pokud máte jen jedno okénko, vzduch se točí v jedné části a ve druhé zůstává vlhko. Typická chyba je utěsnit vše na zimu a spoléhat na to, že slepice si vyvětrají samy – při zavřených otvorech vlhkost stoupá a mráz pak dělá větší škody.

Pořiďte si slepice na jaře, kdy je největší výběr a dobře se aklimatizují. První vejce přijdou za dva až tři týdny, někdy i dřív. Pokud budou mít dost prostoru, čistou vodu, kvalitní krmivo a suchý kurník, budou snášet spolehlivě několik let. Až přestanou, nemusíte je hned řešit. Starší slepice sice snáší méně, ale na dvorku pořád odvedou práci – zlikvidují hmyz a plevel a hnojí záhony. Chov slepic není náročný, pokud pochopíte, že jde hlavně o pravidelnost, ne o zázraky.

Ať zvolíte cokoli, dodržte několik pravidel. Kupujte slepice z chovů, kde vidíte rodiče a podmínky – vyhnete se nemocem a přenosům. Nikdy nemíchejte různě staré slepice bez karantény, nové kusy vždy nejdřív na dva týdny oddělte. Krmivo musí odpovídat typu plemene: nosnice potřebují více vápníku, masná plemena zase více bílkovin pro růst. A nezapomeňte na ochranu před predátory – i sebelepší plemeno vám sežere liška, pokud kurník není zabezpečený.

Než pořídíte slepice, musíte si ujasnit, If you have virtually any concerns about exactly where in addition to the way to make use of úLožné prostory v Malém Bytě, you'll be able to e-mail us from the web site. co od nich čekáte. Jiné plemeno se hodí pro každodenní sběr vajec, jiné pro výkrm a jiné zvládne obojí. Zaměňovat tato očekávání je nejčastější chyba začátečníků – koupí masného plemene a pak se diví, že nese málo vajec, nebo naopak vezmou lehkou nosnici a čekají od ní maso. Rozhodněte se tedy nejdřív, zda chcete vejce, maso, nebo kombinaci, a teprve pak vybírejte plemeno.

Lehká nosná plemena Mezi tradiční česká nosná plemena patří česká zlatá kropenka a česká slepice. Jsou lehké, aktivní a dobře snášejí i skromnější podmínky. Snáška se pohybuje kolem 180–220 vajec ročně, ale klesá s věkem – po druhém roce už počítejte s výrazným úbytkem. Vyžadují prostor pro pohyb, jinak jsou nervózní a mohou mít sklon ke kanibalismu. Nejsou to dobré kvočny, takže pokud chcete odchovávat kuřata, budete potřebovat líheň nebo jiné plemeno.

Středně těžká plemena, například rodajlendka nebo maranska, představují kompromis. Snášejí slušně, mají lepší maso a bývají klidnější než lehké nosnice. Maranska navíc snáší tmavě hnědá vejce, což ocení zákazníci na trzích. Jsou ale náročnější na kvalitu krmiva a potřebují větší výběh.

Zahraniční lehká plemena, jako je leghornka nebo plymutka, snášejí podobně, ale jsou citlivější na průvan a vlhko. U leghornek pozor na to, že snášejí velká bílá vejce a při nedostatku vápníku v krmivu snadno trpí lámavostí kostí. Vždy jim dopřejte volný přístup k rozbitým skořápkám nebo vápenci.

Masná plemena, jako je kornyška nebo brahma, rostou rychle a mají výbornou výtěžnost masa. Snáška je však nízká, často jen 100–140 vajec ročně, https://Wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Co_udělat,_aby_podlaha_v_kurníku_zůstala_suchá_a_čIstá? a slepice jsou těžké, takže se hůř pohybují a snadno si při nerovném terénu poraní nohy. Nejsou vhodná pro intenzivní celoroční snášku, spíš pro odchov kuřat na maso. Brahma navíc špatně snáší horko.