Než kostým nasadíte, projděte se v něm po bytě, zvedněte ruce, sedněte…

Bezpečnost je nad všechny hry. Zkontrolujte povrch – ostré kameny, sklo, klacky. U vody vždy určete hranici, kam až dítě smí. V lese dávejte pozor na klíšťata a na to, aby se děti nevzdálily z dohledu. V zimě hrozí podchlazení, proto berte náhradní rukavice a čepici. Pokud dítě odmítá hrát, netlačte nábytek na míru něj – nabídněte jinou hru nebo změňte místo. Někdy stačí jen přejít o padesát metrů dál a atmosféra je jiná.

Klasické táborové hry přežívají generace proto, že fungují. Jenže i osvědčená hra se dá pokazit. Nejčastější chybou není špatné pravidlo, ale tempo. Vedoucí vysvětluje příliš dlouho, děti stojí a přemýšlejí, kdy už to začne. Během dvou minut je nadšení pryč a hra končí dřív, než začala. Řešení je jednoduché: pravidla řekni ve třech větách, ukaž jedno kolo nanečisto a hraj.

Na co si dát pozor u nejznámějších her Na schovávanou funguje jen na bezpečném a ohraničeném území. Vymez hranice ještě před prvním odpočtem, jinak děti bloudí po lese a hledání se protáhne. U štafetových her je častou chybou příliš dlouhá trať. If you enjoyed this article and you would certainly such as to obtain even more details concerning https://magicdiagram.com kindly see our internet site. Pokud běží jedno dítě dvě minuty, ostatní se nudí a začnou zlobit. Drž úseky krátké, aby se všichni vystřídali alespoň dvakrát. U honiček typu „ryba na suchu" platí, že základna nesmí být příliš velká, jinak se hra změní v neustálé přebíhání bez napětí.

Noční hry mají vlastní pravidla. Odvaha není o tom nechat děti jít samotné do neznámého lesa. Trasu připrav za světla, označ ji reflexními páskami a postav na ní dva dospělé. Děti se nesmí bát, jen zažít napětí. Pokud se někdo rozpláče, hra pro něj končí a nikdo se mu nesměje. To je věc, kterou si děti pamatují déle než výsledek.

Poslední pravidlo platí pro všechny klasické hry: neboj se je zkrátit. Lepší je skončit o pět minut dřív, dokud se všichni smějí, než hrát o deset minut déle a uklízet pláč a hádky. Když hra skončí v nejlepším, děti se budou těšit na příště. A to je důvod, proč tyhle hry vydrží další generaci.

Začni tím, že pravidla nezavádíš všechna najednou. Vyber jedno nebo dvě klíčová a nech je děti zažít v praxi. Například u karetní hry vysvětli pouze to, kdo začíná a co znamená vítězná kombinace. Zbytek přidej, až když děti narazí na situaci, kterou potřebují vyřešit. Tím se vyhneš klasické chybě: předávání informací, které ještě nemají kam zapadnout.

Když děti nemají telefon, tablet ani televizi, první hodina bývá nejtěžší. Nuda je totiž nepříjemný pocit a dítě ho bude chtít za každou cenu zahnat. Nepanikařte, když uslyšíte „já se nudím". Právě nuda je začátek skutečné hry. Vaším úkolem není děti bavit, ale připravit jim podmínky, ve kterých si zábavu najdou samy. Rozdíl je velký: bavit děti znamená být jejich osobním animátorem, připravit podmínky znamená nabídnout materiál, prostor a trochu času.

Než kostým nasadíte, projděte se v něm po bytě, zvedněte ruce, sedněte si. Kde něco tlačí nebo padá, tam to opravte ještě před akcí. Vezměte si malou záchrannou sadu — jehlu, nit, zavírací špendlíky a kousek látky. Kostým z domácích zásob není o dokonalosti, ale o tom, že jste ho zvládli sami a nemuseli nic kupovat.

Hru „na vlka a ovce" nebo podobné variace je dobré hrát na trávě, ne na betonu. Pád při útěku je nejčastější úraz na táboře. Stejně tak míčové hry na kamenitém hřišti končí zbytečnými odřeninami. Vždy zkontroluj terén předem, ne až po prvním pádu. U týmových her mysli na vyvážení sil. Pokud jedno družstvo vyhrává pořád, ostatní ztratí motivaci během pár minut. Míchej skupiny náhodně nebo střídej vedoucí role.

Největší chyba je bodovat jen osvětlení v obývákuýkon. Rychlost, síla a přesnost zvýhodňují stejné děti pořád dokola. Zařaďte proto barvy stěn do obýváku her i bodované úkoly, které zvládne kdokoli – třeba poznávání přírodnin, šifry, stavba přístřešku nebo vaření. Body dejte i za dodržení času, za uklizené stanoviště nebo za to, že družstvo nikoho nevynechalo. Tím se do hry dostanou i ti, kteří na fyzické disciplíny nestačí. Pozor ale, abyste bodů nedávali příliš mnoho za věci, které se nedají ovlivnit, jako je počasí nebo losování pořadí. Děti rychle poznají nespravedlnost a přestanou se snažit.