Sterilizace sklenic v myčce, nebo v hrnci?

Sterilizace sklenic není jen tak pro nic za nic. Ať už zavařujete okurky, děláte džem, nebo plníte sklenice domácím sirupem, na dně každé úspěšné konzervace stojí čistá a skutečně sterilní nádoba. Špatně vyčištěná sklenice znamená, rekonstrukce koupelny krok za krokem že se vám obsah za pár týdnů zkazí, i když jste všechno udělali jinak správně. Naštěstí existují dvě cesty, jak toho dosáhnout: myčka a hrnec. Každá má svá pravidla a každá má svá úskalí.

Během varu udržujte hladinu vody tak, aby sklenice byly ponořené alespoň do tří čtvrtin výšky. Dolévejte pouze horkou vodu, nikdy studenou – studený přídavek způsobí tepelný šok a sklenice téměř jistě praskne. Po uplynutí potřebné doby vypněte zdroj tepla a nechte sklenice v hrnci vychladnout. Vyndávejte je, až když teplota vody klesne na úroveň, kdy udržíte ruku na stěně hrnce.

Do vychladlých sklenic naplňte připravený obsah, nechte asi dva centimetry volného prostoru pod okrajem a pevně uzavřete. Sklenice postavte do hrnce na rošt, zalijte vodou tak, aby sahala do dvou třetin výšky sklenic, a přiklopte. Teplotu držte na 85 °C po dobu dvaceti minut u kyselých výrobků, u méně kyselých je potřeba 100 °C a delší čas. Teploměr kontrolujte každých pět minut, protože kolísání teploty ničí výsledek.

Zavařujte při teplotě 85 °C po dobu 20–25 minut od dosažení této teploty. Vyšší teplota šetří čas, ale rozvaří plody a zkompotuje je do nepoznatelné hmoty. Po vyjmutí sklenice obraťte dnem vzhůru a nechte vychladnout na utěrce, If you have any issues with regards to exactly where and the way to utilize číst dál, you'll be able to call us on the web-page. nikdy ne na studeném kovu, jinak sklo praskne. Víčko se během chladnutí vtáhne, což poznáte podle prohlubně uprostřed.

Zavařování bez bílého cukru není žádná věda, ale vyžaduje jiný přístup než klasické recepty. Med a sirupy nejsou jen náhradou sladidla – mění konzistenci, chuť i trvanlivost. Základem je pochopit, že med i sirup obsahují vodu, takže výsledná směs může být řidší a náchylnější k plísním. Proto je nutné ovoce předem properly provařit a zavařovat v menších sklenicích, které rychleji vychladnou a lépe těsní.

Zelenina ze sklizně nebo z trhu se dá uchovat dvěma způsoby: zmrazením nebo zavařováním ve sklenicích. Pro hotové směsi do pánve se nejvíc hodí blanšírování a rychlé zmrazení, protože zelenina zůstane pevná a při smažení se nerozvaří. Zavařování v nálevu nebo ve vlastní šťávě se vyplatí u paprik, rajčat, cuket a směsí, které mají přirozeně dost kyselin. U fazolových lusků, brokolice nebo květáku je nutné přidat kyselinu, jinak hrozí botulismus.

Zavařujte ve vodní lázni při 85–90 °C po dobu 15–20 minut u menších sklenic, u větších 25 minut. Sklenice předem vysterilizujte a plňte je horkou směsí. Po naplnění obraťte dnem vzhůru a nechte vychladnout. Skladujte v chladu a temnu. Pokud se na povrchu objeví plíseň nebo bublinky, výrobek vyhoďte – med ani sirup nezabrání kažení, pokud je ovoce málo kyselé nebo směs nedostatečně provařená.

Než začnete, připravte si zeleninu stejně velkou. Kousky o rozměru dvou až tří centimetrů se blanšírují rovnoměrně a při smažení se chovají předvídatelně. Papriku zbavte jádřinců a nakrájejte na proužky, cibuli na půlkolečka, mrkev na tenká kolečka, cuketu na kostky. Cibuli a česnek neblanšírujte, ty patří do směsi syrové nebo lehce osmažené, jinak zhořknou. Vodu na blanšírování osolte jednou lžičkou soli na litr a udržujte prudký var.

Typická chyba: nahradit cukr medem v poměru 1:1 a čekat stejnou konzistenci. Výsledek je řídký a po pár dnech se na povrchu objeví kvasinky. Další častá chyba je příliš dlouhé vaření – med ztrácí aroma a sirup může zhořknout. Vařte jen do chvíle, kdy směs začne na lžíci rosolovatět. Testujte kápnutím na studený talíř.

Nakonec pamatujte, že bez cukru nejde o přesnou kopii klasických zavařenin. Chuť je méně sladká, více ovocná a textura měkčí. Pro lepší trvanlivost přidejte lžičku citronové šťávy nebo kyseliny askorbové. A pokud chcete opravdu tuhý rosol, použijte kombinaci medu a pektinu určeného pro nízký obsah cukru. Vyzkoušejte menší dávku, než budete zavařovat větší množství – každé ovoce se chová jinak.

Nejčastější chyby: příliš dlouhé blanšírování, které změní zeleninu v kaši, nedostatečné osušení před mrazením, plnění sklenic studenou zeleninou a studeným nálevem, zapomenutí kyseliny u nízkoacidických druhů a skladování zmrazené směsi v tenkém sáčku, který propouští vzduch. Když tyto kroky dodržíte, budete mít po ruce směs, která se nasype na pánev a během pěti minut je hotová, bez nutnosti krájet a čistit zeleninu při každém vaření.

Poměr slazení závisí na kyselosti ovoce. Obecně platí: na 1 kg ovoce použijte 200–300 g medu nebo 250–350 ml sirupu. Med je sladší, takže ho stačí méně. U sirupů je třeba počítat s vyšším obsahem vody, proto přidejte i více pektinu nebo želírovacího prostředku. Ten zajistí, že směs ztuhne i bez cukru, který běžně váže vodu.