Co rozhoduje o tom, že kysané zelí zůstane křupavé?

Lorrine 26-10-11 11:59 2 0

Rozdělte zeleninu do porcí přesně na jednu pánev. Do každého sáčku dejte jen to, co spotřebujete najednou, a snažte se, aby vrstva nebyla silnější než dva až tři centimetry. Silné bloky se špatně rozmrazují a prostředek zůstává studený, zatímco okraje se už připaly. Ze sáčku před uzavřením vytlačte co nejvíc vzduchu, nebo použijte vakuovou uzavírací techniku. Na sáček napište datum a složení směsi, abyste po měsících poznali, co v něm je.

Na co si dát pozor při nahrazování surovin Než začnete s jakoukoli výměnou, prostudujte původní recept. Zjistěte, jaké má pH, jak dlouho se zavařuje a při jaké teplotě. Poté porovnejte s novým nápadem. Pokud nový recept obsahuje méně kyseliny (např. méně octa nebo citronu), hrozí, že se výrobek nezkazí, ale může dojít k množení bakterií. Proto nikdy nesnižujte kyselost pod úroveň původního receptu, pokud nemáte zkušenosti s tlakovým zavařováním. Také cukr hraje roli konzervantu – jeho snížení může vést k plesnivění. U sladkých zavařenin zase příliš mnoho cukru může způsobit ztvrdnutí.

Poté ho přendejte do menších sklenic, šťávou dolijte až po okraj, uzavřete a uložte do chladu. Při teplotě kolem čtyř stupňů vydrží několik měsíců a kvašení se téměř zastaví. Nejčastější chyby jsou tři: málo soli, teplo a zelí nedostatečně ponořené ve šťávě. Kdo tyto tři věci zvládne, má kysané zelí, které zůstane křupavé i na jaře.

Po naplnění a uzavření nechte sklenice vychladnout v klidu, nejlépe přes noc. Během chladnutí vzniká podtlak, který víčko stáhne. Správně uzavřená sklenice po vychladnutí vydá při poklepu na víčko tupý, dutý zvuk. Pokud víčko při zmáčknutí uprostřed pruží nahoru a dolů, podtlak se nevytvořil a sklenice není bezpečně uzavřená.

Podtlak, If you adored this article and rekonstrukce koupelny krok za krokem you also would like to be given more info concerning Rekonstrukce Koupelny Krok Za Krokem kindly visit our internet site. nebo síla ruky? Mnoho lidí utahuje víčko tak dlouho, dokud to jde. To je chyba. U šroubovacích víček stačí pevné dotažení rukou – tedy takové, při kterém se víčko už neprotáčí, ale nepoužíváte celou sílu zápěstí. Uzávěr funguje na principu podtlaku, který vznikne ochlazením obsahu, ne na principu mechanického tlaku. Příliš utažené víčko zdeformuje těsnění a podtlak se pak nemusí vytvořit vůbec.

Nejčastější chybou je málo octa v nálevu a příliš krátká sterilizace. Další chybou je plnění do studených sklenic nebo špinavá víčka, která po čase zplesniví. Řepa také ztmavne, když se vaří v hliníkovém nádobí nebo když se nálev připravuje v kovu, který reaguje s kyselinou. Používejte nerez, smalt nebo sklo. Hotové zavařeniny skladujte v temnu při teplotě do 15 °C a po otevření spotřebujte do dvou týdnů.

Základem je poměr. Na litr vody se počítá zhruba 200 až 250 ml octa o kyselosti kolem osmi procent, 150 až 200 g cukru a 250 ml vína. Víno volí suché bílé, nikdy ne sladké nebo polosladké — zbytkový cukr v něm podporuje kvašení i po zavíčkování. Hrušky a jablka se hodí spíš pevné, mírně nakyslé odrůdy. Měkké a přeslazené plody se v horkém nálevu rozpadnou a výsledek je kašovitý. Ovoce nakrájejte na čtvrtky, jádřinec vyřízněte, stopky odstraňte. Slupku nechte, drží tvar, ale jen u nepoškozených plodů bez skvrn.

Praktický postup: Vezměte původní recept a napište si jeho klíčové parametry – poměr kyseliny, cukru a vody, dobu varu a dobu sterilace. Pak vezměte nový recept a udělejte totéž. Porovnejte je. Pokud se liší jen v koření nebo druhu ovoce, je záměna většinou bezpečná. Pokud se liší v poměru kyseliny nebo cukru, upravte nový recept tak, aby odpovídal původnímu. Například pokud původní recept měl 1 díl octa na 3 díly vody a nový má 1 díl octa na 5 dílů vody, přidejte ocet tak, aby výsledný poměr byl stejný jako v původním. Nikdy nespoléhejte na to, že „to nějak dopadne".

U sklenic s patentním uzávěrem (tzv. twist-off) je postup jiný. Víčko se nasadí a pootočí jen do okamžiku, kdy ucítíte lehké zaražení. Závit sám drží víčko na místě. Pokud ho dotáhnete silou, zničíte lakované těsnění a sklenice později netěsní. Stejně tak u sklenic se skleněným víčkem a gumičkou platí, že gumička má být měkká a vláčná, ne tvrdá.

Sterilizace a plnění sklenic Sklenice i víčka se musí předem umýt a propláchnout vařící vodou. Vhodné jsou sklenice s pevným závitem nebo patentním uzávěrem, které těsní i po letech. Řepu krájejte na plátky, kostky nebo nudličky, ale vždy ji vkládejte do sklenic natěsno a nejlépe ještě teplou. Studená řepa se při zalévání nálevem smršťuje a ve sklenici vznikne vzduchová kapsa. Nálev nalévejte vroucí, aby pokryl celý obsah a sahal 1 až 2 cm nad řepu.

Výměna receptu na zavařovací víčka není jen tak. Ať už jde o rodinný poklad, nebo recept z časopisu, vždy je potřeba postupovat opatrně. Nejprve zjistěte, zda je vůbec nutné recept měnit. Často stačí upravit poměr octa a vody, případně přidat koření. Pokud ale chcete zcela jinou chuť, připravte se na to, že budete muset upravit i technologický postup. Zavařování je citlivé na kyselost a množství cukru, proto každá změna ovlivní trvanlivost i bezpečnost výrobku.

댓글목록

등록된 댓글이 없습니다.