Proč se kysané zelí kazí, když soli dáte málo?

Star 26-10-11 12:25 2 0

Sklenice musí být čisté a suché, nejlépe vyhřáté. Plody naplňte po okraj tak, aby byly ponořené v nálevu, ale neplňte až po víčko. Vždy nechte asi centimetr volného prostoru. Vzduchová bublina u dna je častý problém, jak zařídit malou kuchyni proto sklenicí před zavíčkováním několikrát klepněte o stůl nebo do nálevu zajede tenkou špejlí. Víčko zavřete pevně, ale nepřetahujte. Zavařujte při teplotě kolem 85 °C po dobu 20 až 25 minut. Vyšší teplota nebo delší čas plody rozvaří a ztratí tvar.

Ideální teplota pro dlouhé skladování je mezi čtyřmi a šesti stupni Celsia. Při vyšší teplotě brambory předčasně klíčí, při nižší se škrob mění na cukr a brambory sládnou. Potřebujete tmu, protože světlo vyvolává klíčení a zelenání. Vlhkost držte kolem devadesáti procent, ale jen u zdravých hlíz – v příliš vlhkém prostředí se rychle šíří hniloba. Skladujte v přepravkách, dřevěných bednách nebo volně ložené v tenké vrstvě, nikdy v uzavřených igelitových pytlích. Potřebují dýchat.

Vodu osolte jen mírně, přiveďte k varu a zeleninu do ní vhazujte po druzích, ne všechno najednou. Mrkev potřebuje dvě až tři minuty, paprika sotva minutu, cuketa půl minuty, brokolice dvě minuty. Po vyjmutí zeleninu okamžitě ponořte do ledové vody s kostkami ledu, aby se zastavil var uvnitř kusů. Tento krok většina lidí vypustí a pak se diví, že zelenina po rozmražení chutná jako rozvařená tráva. Po zchlazení zeleninu pořádně osušte na utěrce nebo na plechu s papírovou vložkou. Mokrá zelenina se v mrazáku slepí do hroudy a při smažení se nejdřív vaří ve vlastní šťávě.

Plátky rozložte na síta tak, aby se navzájem nedotýkaly. Překrývající se kusy se slepí a vytvoří vlhká místa, kde se může tvořit plíseň. Sušičku naplňte maximálně ze dvou třetin, aby mohl vzduch volně proudit. Teplotu nastavte podle druhu ovoce: jablka a hrušky 55–60 °C, švestky a meruňky 50–55 °C, banány 45–50 °C. Vyšší teplota zpevní povrch, ale uvnitř zůstane voda – vznikne tzv. case hardening, kdy plátky vypadají suché, ale po stlačení jsou měkké a brzy plesniví.

Kysané zelí vzniká mléčným kvašením, při kterém bakterie rodu Leuconostoc a později Lactobacillus přeměňují cukry na kyselinu mléčnou. Tato kyselina snižuje pH a konzervuje zelí. Aby proces proběhl správně, potřebujete jen tři věci: čerstvé zelí, sůl a čistou nádobu. Žádné startovací kultury ani ocet do základu nepatří, i když je někteří výrobci přidávají.

Zavařování kompotů z peckovin bez pecek má jednu velkou výhodu: odpadá práce s vypeckováváním při každém otevření sklenice a hotový kompot se dá použít přímo do koláčů, kaší nebo jogurtů. Zároveň ale platí, že peckoviny bez pecek se zavařují jinak než s nimi. Třešně, višně, švestky, meruňky i broskve pustí po vypeckování více šťávy a rychleji měknou. Kdo to neví, často skončí s rozvařenou hmotou, která se nedá nazvat kompotem.

Základem je vybrat pevné, zralé plody bez otlačenin. Mírně tvrdší plody jsou lepší než přezrálé, protože v horké lázni ještě změknou. Pecky vyndejte ručním vypeckovávačem nebo ostrým nožem, ale snažte se plod nerozřezávat na polovinu, pokud to jde. U třešní a višní stačí pecku vytlačovat z boku. U meruněk a broskví se řezu nevyhnete, ale snažte se ho vést co nejmenší. Každý plod, který je napadený hnilobou nebo plísní, vyhoďte. Jedna nakažená meruňka dokáže zkazit chuť celé sklenice.

První dny zelí aktivně bublá a pění. Pěnu odstraňujte a zelí každý den nebo obden ponořte pod hladinu. Po dvou až třech týdnech se tvorba bublinek zpomalí, šťáva se vyčeří a zelí získá příjemně kyselou chuť. Ochutnejte – pokud je dost kyselé a stále křupavé, přendejte nádobu do chladu. V chladničce nebo ve sklepě při 4–8 °C vydrží mnoho měsíců.

Typické chyby, které se opakují: In case you loved this article and also you want to be given guidance relating to http://zipperquick.com/profile/arlettewarb i implore you to check out our own web site. příliš mnoho směsi ve sklenici, nedotažené víčko po vytažení, nebo naopak utažené víčko už před ohřevem. Další častá chyba je ohřívat sklenici s kovovým víčkem nasazeným a utaženým – v mikrovlnce to jiskří a víčko se ohne. Nikdy nepoužívejte sklenice s poškozeným okrajem, i malý odštěpek zabrání těsnění. A pozor na směsi s vysokým podílem cukru: cukr se v mikrovlnce přehřívá a může připálit dno.

Nálev, který plody nerozvaří Nejčastější chyba je příliš slabý nebo příliš silný cukerný roztok. U peckovin bez pecek se osvědčil nálev zhruba v poměru 1 díl cukru na 3 až 4 díly vody. Slabší nálev znamená, že plody pustí hodně šťávy a zůstanou málo sladké, silnější nálev zase přebije jejich přirozenou chuť. Do nálevu se přidává jen to, co podpoří chuť a trvanlivost: šťáva z citronu, celá skořice, hřebíček nebo badyán. Kyselina citronová není jen kvůli chuti, ale hlavně proto, že snižuje pH a brání růstu nežádoucích mikroorganismů. Bez kyseliny hrozí, že se kompot při delším skladování zkazí i při správném zavaření.

댓글목록

등록된 댓글이 없습니다.