Když chceš, aby bylinky v oleji vydržely celý rok

Se sklizní úzce souvisí i závlaha. Den před řezem zalijte, v den řezu ne. Nadměrně zavlažené listy mají méně výraznou chuť a hůř se suší. Stejně tak nehnojte těsně před sklizní – dusík podpoří růst listů, ale ředí obsah silic. Bylinky určené k sušení sbírejte v suchém dni, nikdy po dešti; mokré listy při sušení plesniví a ztrácejí barvu.

Nejčastější chybou je příliš málo soli. Bylinky pak místo konzervace hnijí. Další chybou je špinavá sklenice nebo mokrá lžíce – i malé množství nečistot zkracuje trvanlivost. Používejte pouze sklenice určené pro potraviny, ideálně s šroubovacím víčkem. Směs se hodí do polévek, omáček, masa i zeleninových jídel. Přidávejte ji až na konci vaření, aby si zachovala byt v panelákuůni. A pozor na dávkování – solené bylinky už obsahují sůl, takže pokrm dosolujte opatrně.

Tvrdé bylinky jako tymián, rozmarýn a oregano mají dřevnaté stonky a snesou méně vlhkosti než měkké druhy. Po koupi je zbytečné mýt je pod tekoucí vodou – vlhkost podporuje plíseň. Stačí je zabalit do papírové utěrky a dát do uzavíratelné nádoby. Měkké bylinky, tedy bazalka, koriandr a máta, naopak potřebují vlhko a chlad. Bazalka se ale nesmí dávat do lednice, tam zčerná; nejlépe jí je ve sklenici s vodou při pokojové teplotě, mimo přímé slunce.

Bylinky naložené v oleji jsou jednou z nejpraktičtějších forem konzervace. Olej chrání bylinky před vzduchem a světlem, ale sám o sobě není konzervační prostředek. Pokud do něj dostane voda, začnou v něm během několika dní růst bakterie a plísně. Celý trik tedy spočívá v tom dostat z bylinek co nejvíce vlhkosti a zároveň zabránit tomu, aby se do oleje dostala nová.

Kvašení versus pouhé solení Někdo bylinky v soli nechává jen prosolit, jiný je nechá i mírně zkvasit. Rozdíl je v čase a teplotě. Pokud sklenici necháte dva až tři týdny při pokojové teplotě, začnou se přirozeně tvořit mléčné bakterie a směs získá nakyslou chuť. Kdo chce pouze slanou bylinkovou pastu, nechá sklenici osvětlení v obýváku chladu a po týdnu ji přemístí do lednice. Obě varianty jsou bezpečné, pokud je sůl dostatečná. Při nižším obsahu soli se může objevit nežádoucí plíseň – tu poznáte podle chloupků na povrchu. V takovém případě je lepší obsah vyhodit, protože přemístěná plíseň se už nedá spolehlivě odstranit.

Solí se bylinky konzervují už staletí a metoda je stále spolehlivá, pokud se dodrží několik zásad. Sůl vytahuje z rostlin vodu, čímž vzniká koncentrovaný nálev, ve kterém se bylinky nekazí. Nejdůležitější je použít hrubou mořskou nebo kamennou sůl bez jodu a protispékavých látek. Jod může změnit chuť i barvu a přísady proti spékání mohou způsobit hnědnutí. Na 100 gramů čerstvých bylinek počítejte přibližně 20 až 30 gramů soli. Poměr závisí na obsahu vody v rostlině – čím šťavnatější stonek, tím více soli.

Druhý signál je tvar a pevnost listů. Měkké, ochablé listy, které se po zálivce nezvednou, ukazují na chybějící fosfor, případně na utužený substrát. Fialové nebo červenohnědé zbarvení okrajů listů u bylinek, které mají být zelené, je typickým příznakem nedostatku fosforu. Naopak křehké, lámavé listy se skvrnami mohou znamenat přemíru hnojiva. If you cherished this short article and you would like to get much more data with regards to nábytek Na míru kindly take a look at our own page. Typická chyba je hnojit hned po přesazení do čerstvého substrátu – ten bývá předhnojený a rostlina dostane dvojitou dávku.

Typická chyba je sklizeň celé rostliny najednou. U trvalek nikdy neodstraňujte víc než třetinu nadzemní hmoty. Rostlina potřebuje listy na fotosyntézu a holý řez uprostřed sezony ji oslabí natolik, že příští rok vyroste slabě. Stejně tak neřežte do dřevnaté části stonku – tam už nové výhony nevyraší a rána se hojí pomalu.

Chuť bylinek se rozhoduje mnohem dřív než v kuchyni. Rozhoduje o ní denní doba řezu, počasí před sklizní i to, jak rostlinu uchopíte. Většina lidí řeže bylinky, když na ně náhodou narazí cestou ze zahrady. To je první chyba. Silice, které nesou aroma, se v rostlině tvoří a hromadí v průběhu dne a přes noc část z nich uniká. Kdo řeže v poledne za plného slunce, přichází o podstatnou část vůně ještě předtím, než svazek donese do kuchyně.

Ideální období pro přesazení je brzké jaro, kdy bylinky začínají nový růst, ale ještě nejsou v plné síle. Druhá možnost je konec léta po sklizni. Vyhněte se přesazování v době květu a v horkých letních dnech, kdy rostlina špatně snáší jakýkoli přesun. Pokud bylinku koupíte v obchodě a chcete ji hned přesadit, nechte ji nejprve dva až tři dny aklimatizovat v novém prostředí.

Bylinky před solením omyjte a důkladně osušte. Jakákoli zbylá voda ředí nálev a zvyšuje riziko plísně. Odstraňte zdřevnatělé stonky a poškozené listy. Listy můžete nechat celé, nebo je nahrubo nasekat. Do čisté sklenice střídejte vrstvu bylinek a vrstvu soli, začněte i skončete solí. Po každé vrstvě obsah lehce utlačte čistou lžící nebo pěchovadlem, aby se bylinky neusadily až později a nevznikly vzduchové kapsy. Sklenici plňte maximálně do tří čtvrtin, protože směs po čase pustí vodu a zvětší objem.