Pokud už pneumatiky v mrazu ležely, před nasazením je nech alespoň 24 …
Co udělat ještě před tím, než vyjede
Základní nářadí do garáže se nedá koupit jako jedna sada, která vydrží všechno. Většina lidí začne velkým setem z marketu, kde se po dvou šroubech ohne ráčna a klíč ztratí přesnost. Rozumnější je nakupovat po jednotlivých kusech a přidávat jen to, co skutečně použijete. Nejde o to mít plnou garáž, ale mít po ruce to, co vám umožní opravit kolo, přišroubovat polici nebo vyměnit baterii v autě.
Vyčistit čalounění auta zvládne každý, doma vysavač, dva hadříky a trpělivost. Nepotřebujete dílnu ani drahé přístroje. Rozhodující je postup: nejdřív odstranit sypké nečistoty, pak skvrny, nakonec vysát do sucha. Kdo začne mokrou cestou na prašném sedadle, jen rozmázne bláto hlouběji do tkaniny.
Pokud už pneumatiky v mrazu ležely, před nasazením je nech alespoň 24 hodin v teple, aby se směs postupně prohřála. Nikdy je neohřívej fénem ani horkou vodou. Prudká změna teploty způsobí nerovnoměrné rozpínání a můžeš je zničit. Po přezutí prvních pár kilometrů jezdí pomalu a sleduj, zda se neobjevily vibrace nebo nepravidelnosti. Prevence je vždy levnější než nová sada.
Hodnoty hledejte na štítku ve dveřním sloupku řidiče nebo ve víku nádrže. Uvedené hodnoty platí pro studené pneumatiky. Pokud máte v autě často naloženo nebo taháte přívěs, použijte vyšší hodnotu z tabulky. Nikdy netlakujte „od oka" – rozdíl 0,3 baru už je znát na spotřebě i na chování vozu v zatáčce. U novějších vozů s kontrolou tlaku se nespolehejte jen na elektroniku, ta reaguje až při výraznějším úbytku.
U kožených sedadel nikdy nepoužívejte prostředky na textil. Kůži stačí otřít vlhkým hadříkem a pak ošetřit krémem, jinak vyschne a popraská. U alcantary nebo semiše pracujte s jemným kartáčkem a minimum vody, protože tyto materiály ztrácejí strukturu. Pokud si nejste jistí, vyzkoušejte roztok nejdřív na nenápadném místě – třeba pod sedadlem. A když je čalounění polité mlékem, kávou nebo zvířecími nečistotami, nechte auto vyvětrat a vysušit co nejdřív; čím déle vlhkost sedí, tím hůř se zápach dostává z pěny.
Pracuj po malých dílech, asi půl metru čtverečního. Nanášej leštící pastu aplikátorem, ne hadrem, a rozlešťuj krouživými i přímými pohyby, dokud pasta nezmizí. Tlak drž konstantní, ale ne silný. Na hranách, podél lišt a na místech, kde je lak tenčí, uber na tlaku. Po dokončení celého dílu přejdi na druhý, jinak pasta zaschne a půjde dolů jen násilím.
Kdy je leštění nutné a kdy už škodí Leštění je abrazivní proces. Jemné brusivo ubírá lak, aby srovnalo škrábance a oxidaci. U staršího nebo tenkého laku to znamená, že každé další leštění se blíží k základu. Pokud je lak matný jen místy, zkus nejdřív chemické čistidlo, které odstraní usazeniny a oxidaci bez brusiva. Teprve když to nepomůže, přejdi k leštění. Nikdy neleštěj na přímém slunci a na horkém laku – pasta zasychá, práší a zanechává šmouhy.
Nejčastější chyba je voskování na mokrý nebo mastný lak. Vosk se nechytí, udělá šmouhy a při prvním dešti steče. Další chybou je leštění celého auta jednou pastou bez testu na malém místě. Některé pasty obsahují plnidla, která škrábance jen zamaskují, a po pár mytích se vrátí. Vždycky vyzkoušej postup na méně viditelném místě, například na dveřích u spolujezdce, a sleduj, jak se lak chová na světle.
Vosk se nanáší až na odmaštěný a čistý povrch. Pokud mezi leštěním a voskováním použiješ odmašťovač, dej laku čas, aby se zcela odpařil. Vosk nanášej tenkou vrstvou aplikátorem nebo houbičkou, ne hrstí. Silná vrstva neznamená delší ochranu – znamená jen bílé mapy v spárách a zbytek, který se musí rozleštit. Nech vosk zaschnout do mléčného zákalu a potom ho setři čistou mikrovláknovou utěrkou. Utěrku otáčej, jak se plní voskem.
Po vyčištění nechte sedadla proschnout alespoň několik hodin, než do auta posadíte děti nebo domácí mazlíčky. Pravidelná údržba jednou za dva měsíce je lepší než jednorázové velké drhnutí. Vysavač a suchý hadřík udrží interiér v kondici i bez chemie, a to je pro každého řidiče nejjednodušší cesta.
Výsledek závisí na trpělivosti, ne na počtu vrstev. Jeden správně provedený cyklus – umýt, odmastit, případně přeleštit, nanést tenkou vrstvu vosku a rozleštit – vydrží déle než tři vrstvy nanesené přes špínu. Když po voskování zůstanou bílé zbytky v plastových dílech, odstraní je gumový přípravek nebo jemný kartáček, ne ostrý nástroj.
Začněte tím, že z úprava interiéru vynesete vše volné – koberečky, držáky, nabíječky. Sedadla posuňte co nejvíc dopředu a dozadu, abyste se dostali ke kolejnicím. Vysavačem s plochou hubicí přejeďte sedáky, opěradla, spáry u opěrek i prostor mezi sedadlem a tunelem. Tento suchý krok zabere nejvíc času, ale ušetří vám práci později: prach smíchaný s vodou vytvoří bláto, které se z tkaniny dostává mnohem hůř.
Základní nářadí do garáže se nedá koupit jako jedna sada, která vydrží všechno. Většina lidí začne velkým setem z marketu, kde se po dvou šroubech ohne ráčna a klíč ztratí přesnost. Rozumnější je nakupovat po jednotlivých kusech a přidávat jen to, co skutečně použijete. Nejde o to mít plnou garáž, ale mít po ruce to, co vám umožní opravit kolo, přišroubovat polici nebo vyměnit baterii v autě.
Vyčistit čalounění auta zvládne každý, doma vysavač, dva hadříky a trpělivost. Nepotřebujete dílnu ani drahé přístroje. Rozhodující je postup: nejdřív odstranit sypké nečistoty, pak skvrny, nakonec vysát do sucha. Kdo začne mokrou cestou na prašném sedadle, jen rozmázne bláto hlouběji do tkaniny.Pokud už pneumatiky v mrazu ležely, před nasazením je nech alespoň 24 hodin v teple, aby se směs postupně prohřála. Nikdy je neohřívej fénem ani horkou vodou. Prudká změna teploty způsobí nerovnoměrné rozpínání a můžeš je zničit. Po přezutí prvních pár kilometrů jezdí pomalu a sleduj, zda se neobjevily vibrace nebo nepravidelnosti. Prevence je vždy levnější než nová sada.
Hodnoty hledejte na štítku ve dveřním sloupku řidiče nebo ve víku nádrže. Uvedené hodnoty platí pro studené pneumatiky. Pokud máte v autě často naloženo nebo taháte přívěs, použijte vyšší hodnotu z tabulky. Nikdy netlakujte „od oka" – rozdíl 0,3 baru už je znát na spotřebě i na chování vozu v zatáčce. U novějších vozů s kontrolou tlaku se nespolehejte jen na elektroniku, ta reaguje až při výraznějším úbytku.
U kožených sedadel nikdy nepoužívejte prostředky na textil. Kůži stačí otřít vlhkým hadříkem a pak ošetřit krémem, jinak vyschne a popraská. U alcantary nebo semiše pracujte s jemným kartáčkem a minimum vody, protože tyto materiály ztrácejí strukturu. Pokud si nejste jistí, vyzkoušejte roztok nejdřív na nenápadném místě – třeba pod sedadlem. A když je čalounění polité mlékem, kávou nebo zvířecími nečistotami, nechte auto vyvětrat a vysušit co nejdřív; čím déle vlhkost sedí, tím hůř se zápach dostává z pěny.
Pracuj po malých dílech, asi půl metru čtverečního. Nanášej leštící pastu aplikátorem, ne hadrem, a rozlešťuj krouživými i přímými pohyby, dokud pasta nezmizí. Tlak drž konstantní, ale ne silný. Na hranách, podél lišt a na místech, kde je lak tenčí, uber na tlaku. Po dokončení celého dílu přejdi na druhý, jinak pasta zaschne a půjde dolů jen násilím.
Kdy je leštění nutné a kdy už škodí Leštění je abrazivní proces. Jemné brusivo ubírá lak, aby srovnalo škrábance a oxidaci. U staršího nebo tenkého laku to znamená, že každé další leštění se blíží k základu. Pokud je lak matný jen místy, zkus nejdřív chemické čistidlo, které odstraní usazeniny a oxidaci bez brusiva. Teprve když to nepomůže, přejdi k leštění. Nikdy neleštěj na přímém slunci a na horkém laku – pasta zasychá, práší a zanechává šmouhy.
Nejčastější chyba je voskování na mokrý nebo mastný lak. Vosk se nechytí, udělá šmouhy a při prvním dešti steče. Další chybou je leštění celého auta jednou pastou bez testu na malém místě. Některé pasty obsahují plnidla, která škrábance jen zamaskují, a po pár mytích se vrátí. Vždycky vyzkoušej postup na méně viditelném místě, například na dveřích u spolujezdce, a sleduj, jak se lak chová na světle.
Vosk se nanáší až na odmaštěný a čistý povrch. Pokud mezi leštěním a voskováním použiješ odmašťovač, dej laku čas, aby se zcela odpařil. Vosk nanášej tenkou vrstvou aplikátorem nebo houbičkou, ne hrstí. Silná vrstva neznamená delší ochranu – znamená jen bílé mapy v spárách a zbytek, který se musí rozleštit. Nech vosk zaschnout do mléčného zákalu a potom ho setři čistou mikrovláknovou utěrkou. Utěrku otáčej, jak se plní voskem.
Po vyčištění nechte sedadla proschnout alespoň několik hodin, než do auta posadíte děti nebo domácí mazlíčky. Pravidelná údržba jednou za dva měsíce je lepší než jednorázové velké drhnutí. Vysavač a suchý hadřík udrží interiér v kondici i bez chemie, a to je pro každého řidiče nejjednodušší cesta.
Výsledek závisí na trpělivosti, ne na počtu vrstev. Jeden správně provedený cyklus – umýt, odmastit, případně přeleštit, nanést tenkou vrstvu vosku a rozleštit – vydrží déle než tři vrstvy nanesené přes špínu. Když po voskování zůstanou bílé zbytky v plastových dílech, odstraní je gumový přípravek nebo jemný kartáček, ne ostrý nástroj.
Začněte tím, že z úprava interiéru vynesete vše volné – koberečky, držáky, nabíječky. Sedadla posuňte co nejvíc dopředu a dozadu, abyste se dostali ke kolejnicím. Vysavačem s plochou hubicí přejeďte sedáky, opěradla, spáry u opěrek i prostor mezi sedadlem a tunelem. Tento suchý krok zabere nejvíc času, ale ušetří vám práci později: prach smíchaný s vodou vytvoří bláto, které se z tkaniny dostává mnohem hůř.
댓글목록
등록된 댓글이 없습니다.