5 věcí, které rozhodují o tom, zda tymián přežije zimu

Prvním signálem bývá barva listů. Když se zelená mění na bledě zelenou až žlutou, a to od starších listů u báze rostliny, jde téměř vždy o nedostatek dusíku. If you have any type of inquiries pertaining to where and how you can utilize http://freeflashgamesnow.Com/Profile/4815118/LZTJanette, you can call us at our own web-page. U bazalky, máty nebo petrželky se to projeví tak, že spodní listy zežloutnou, zatímco vrchol ještě drží. Pozor na záměnu: stejně vypadá i přemokření, kdy kořeny uhnívají a nemohou přijímat živiny. Před hnojením vždy zkontrolujte vlhkost substrátu prstem do hloubky dvou centimetrů. Pokud je mokrý, hnojivo problém nevyřeší, naopak ho zhorší.

Většina lidí nechá bylinku růst, dokud nezačne kvést. To je chyba. Jakmile rostlina nasadí květ, přestane tlačit do listů a bočních výhonů. Vrcholový pupen je třeba odstranit dřív, než se objeví poupata. U bazalky se štípe nad druhým párem pravých listů, u máty a meduňky nad třetím. Tím se přeruší dominance hlavního stonku a rostlina začne rozvětvovat do stran. Zaštipování opakujte každé dva až tři týdny během celé sezóny.

Pro delší nepřítomnost se osvědčily samozavlažovací systémy z běžně dostupných věcí. Do hlíny zapíchněte knot z bavlněné tkaniny, druhým koncem do nádoby s vodou umístěné výše než květináč. Voda bude pomalu prosakovat. Další možností je PET láhev s dírkou ve víčku, otočená dnem vzhůru do substrátu. U obou řešení platí: vyzkoušejte je alespoň tři dny před odjezdem, abyste zjistili, jak rychle voda odtéká.

Typické chyby se opakují pořád. Lidé si pamatují jeden výrazný znak a zbytek ignorují, takže si spletou listy podobného tvaru, ale jiného uspořádání. Další chyba je určovat podle fotky v telefonu bez kontextu — fotka nezachytí stonek, pochvu listu ani stanoviště. A třetí: spoléhat na to, že rostlina „voní jako ta známá". Vůně se mění podle stáří listu, počasí i půdy. Pokud si nejsi jistý, bylinu prostě netrhej. Jistota není slabost, je to podmínka.

Bylinky potřebují hodně světla, ale ne přímé polední slunce za sklem, které je přes den spálí. Bazalka, máta a pažitka chtějí alespoň šest hodin denního světla. Pokud stojí v tmavém koutě, přestanou tvořit nové listy, i když je zálivka správná. Přesuňte květináč blíž k oknu, ideálně na východ nebo jih, a otáčejte ho každý týden, aby rostlina rostla rovnoměrně.

Zalévání a hnojení: méně je víc Nejčastější chyba je zbytečné zalévání. Tymián snese krátké sucho lépe než trvalou vlhkost. Zalévejte, až když je půda na dotek suchá, a to hlavně u mladých rostlin. U vzrostlých keříků stačí déšť. Hnojení je také potřeba brát s rezervou. Příliš mnoho dusíku vyžene rostlinu do bujného růstu, ale listy budou mít slabší aroma a keř bude náchylnější k plísním. Stačí jedna dávka kompostu na jaře.

Na zimu je klíčové, aby rostlina šla do mrazu suchá. Na zahradě přikryjte půdu kolem keříku vrstvou písku nebo štěrku, nikdy ne mulčem z listí, který drží vlhkost. V květináči rostlinu přeneste na chráněné místo, ideálně k domu, kde není průvan, a výrazně omezte zálivku. Pokud tyto pět věcí dodržíte, tymián vám vydrží několik sezón a budete ho mít pořád po ruce.

Základem je stanoviště. Tymián pochází ze středomoří, kde roste na kamenitých svazích, kde je půda chudá a rychle odtéká voda. Na zahradě mu dejte plné slunce, alespoň šest hodin denně. Půda má být propustná, ideálně písčitá nebo hlinitopísčitá. Pokud máte těžkou jílovitou zem, vykopejte jámu hlubokou asi 30 cm, vyložte ji štěrkem a zasypejte směsí zeminy a písku. Tymián v mokré půdě uhnije dřív, než ho stihne cokoli jiného ohrozit.

Sklizeň ovlivňuje, jak dlouho rostlina vydrží. Stříhejte vždy jen nejvyšší výhonky, nikdy neodřezávejte víc než třetinu keříku najednou. Nejlepší doba je ráno po oschnutí rosy, kdy je vůně nejsilnější. Pokud chcete tymián sušit, svazujte ho do malých trsů a věšte ve stínu a na vzduchu. Sušení v troubě nebo na přímém slunci připraví bylinku o většinu aromatických látek.

Tymián je jedna z nejvděčnějších bylinek na pěstování, ale spousta lidí o něj přijde po první zimě. Není to tím, že by byl náročný. Většinou jde o pár chyb, které se opakují pořád dokola. Pokud pochopíte, jak roste v přírodě, pěstování na zahradě i v květináči přestane být loterie.

V květináči platí stejná pravidla, jen je všechno rychlejší. Použijte nádobu s drenážními otvory, na dno dejte vrstvu keramzitu nebo kamínků. Substrát míchejte s pískem v poměru přibližně 2:1. Květináč postavte na slunné místo, klidně k jižní zdi. V létě kontrolujte vlhkost častěji, protože zemina v nádobě vysychá rychleji. Přes zimu zalévejte jen velmi málo, jednou rekonstrukce koupelny krok za krokem dva až tři týdny.