Co prozradí pneumatika, která už nemá dostatečný vzorek?

Sandy 26-10-17 03:27 2 0

Nejčastější chyba: kontrola až po prvním mrazu. Druhá: If you adored this article so you would like to obtain more info concerning úprava interiéru i implore you to visit our own web page. podcenění stavu baterie, protože „loni startovala". Třetí: ponechání letní směsi v ostřikovači. Věnujte přípravě jeden večer, ne hodinu ráno. Získáte jistotu, že vás auto nezradí přesně ve chvíli, kdy spěcháte do práce.

Nejčastější chyba je spoléhat na barvu. Někteří řidiči si myslí, že černý olej je automaticky špatný, a snaží se ho „vylepšit" doléváním. Přitom právě černý olej u naftového motoru je normální. Další chybou je testovat olej za tepla hned po jízdě. Horký olej odpařuje palivo rychleji a výsledek je zkreslený. Stejně tak nestačí kápnout vzorek na ruku – pot se mísí s olejem a mění výsledek.

Častou chybou je spoléhat na to, že pneumatika „ještě něco vydrží". Na mokré vozovce se prodlužuje brzdná dráha, auto snáz ztratí stopu a v zatáčce může nečekaně odjet. Nepodceňujte ani jízdu na dálnici ve vyšší rychlosti, kde je odvod vody klíčový. Stejně tak nestačí vyměnit jen jednu pneumatiku za novou, pokud je protější byt v panelákuýrazně opotřebená. Rozdíly ve vzorku mezi levou a pravou stranou nápravy by měly být co nejmenší.

Interval výměny není univerzální. Výrobce obvykle předepisuje výměnu při každé druhé servisní prohlídce, tedy zhruba po roce až dvou, případně po určitém počtu kilometrů. Jenže provoz v centru města, jízda za kamionem, jaro s pylem nebo podzim s listím ten interval brutálně zkracují. Praktické pravidlo: u městského auta měňte filtr dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Pokud jezdíte převážně mimo město a máte v autě aktivní uhlíkový filtr, jednou ročně stačí.

Způsob uložení se liší podle toho, zda jsou nazuté na discích, nebo jde o holé pláště. Nazuté pneumatiky se mají skladovat naležato, naskládané na sobě, maximálně čtyři kusy vysoko. Tlak v nich by měl být o něco vyšší, než je běžný provozní – zabrání to deformaci patky. Holé pláště se ukládají svisle, volně vedle sebe, nikdy ne na sebe, protože dlouhodobým tlakem vznikají plochá místa, která po nasazení způsobují vibrace.

Než se vůz objeví na lince, projde identifikací. Technik porovná VIN na karoserii s technickým průkazem, zkontroluje registrační značky a jejich upevnění. Vyhněte se typické chybě: prasklý kryt podvozku, volně visící kabel nebo neoriginální doplňky na karoserii mohou vyvolat dotazy navíc. Před vjezdem odstraňte z interiéru volné předměty, které by při manipulaci s vozem překážely, a ujistěte se, že je čisté čelní sklo v zorném poli řidiče.

Poznáte, že je čas vyměnit, podle několika signálů: mlžení oken i při zapnuté klimatizaci, slabý proud vzduchu na první stupeň ventilátoru, zápach po zapnutí topení, zvýšená vlhkost v kabině a u alergiků zhoršené dýchání během jízdy. Uhlíkový filtr navíc pohlcuje pachy jen do určité míry – jakmile začne propouštět výfukové plyny z okolních aut, je mrtvý, i když vizuálně vypadá jen mírně šedý. Bílý filtr se pozná snadno, u černého uhlíkového sahněte po výměně raději dřív, než se zdá nutné.

Baterie, pneumatiky a výhled: tři místa, kde se zima láme Baterie v mrazu ztrácí kapacitu a startér potřebuje více energie. Očistěte kontakty od oxidace, dotáhněte svorky a nechte baterii zátěžově otestovat. Pokud startér točí pomalu, nečekejte na první mráz. Pneumatiky: zimní vzorek musí mít alespoň 4 mm, ideálně více. Podhuštěné pneumatiky zhoršují záběr i spotřebu, přehuštěné snižují kontakt se silnicí. Tlak kontrolujte za studena a při poklesu teploty ho doplňte — mráz tlak snižuje přibližně o 0,1 bar na každých 10 °C.

Kabinový filtr je jediná bariéra mezi vámi a vším, co se nasaje do topení a klimatizace. Prach, pyl, spory plísní, saze z naftových aut před byt v panelákuámi. Když se ucpe, vzduch proudí čím dál méně, okna se mlží, v kabině je cítit zatuchlina a ventilátor hučí, jako by pracoval proti zavřeným dveřím. Většina řidičů si toho všimne, až když je pozdě – nebo si ho splete s filtrem vzduchovým a hledá ho pod kapotou.

Výměna samotná je většinou otázkou deseti minut. Vypněte motor, nechte auto vychladnout. Vyprázdněte schránku spolujezdce, zmáčkněte boční dorazy a nechte víko spadnout až dolů. Za ním bývá plastový kryt na klipsnech nebo pár šroubech. Kryt sundejte opatrně – plast byt v paneláku interiéru je po letech křehký a klipsny se rády lámou. Filtr vytáhněte a zapamatujte si jeho orientaci. Šipky na rámečku ukazují směr proudění vzduchu, obvykle dolů nebo k ventilátoru. Nikdy ho nedávejte obráceně, i když se tam fyzicky vejde.

Nový filtr vložte stejnou stranou, jak byl starý, a zavřete kryt tak, aby všechny klipsny cvakly. Než začnete skládat schránku, zkuste ventilátor na plný výkon. Pokud něco píská nebo drhne, filtr není v drážce správně. Typické chyby: násilné páčení krytu šroubovákem, vynechání těsnění po obvodu, nasazení filtru bez ohledu na šipky a zapomenutí klipsny, který po týdnu vypadne a začne klepat. U starších aut se také vyplatí vyčistit prostor pod filtrem od listí a hmyzu, jinak se nový filtr zanese během pár měsíců.

댓글목록

등록된 댓글이 없습니다.