Když kotvíte pergolu do ztracených betonových bloků, držte se těchto z…
Nejprve si rozmyslete, jestli jde o blok, který se zalévá do země, nebo o hotový prvek, který se do výkopu pouze vkládá. Zalévaný blok vytvoří monolitické spojení s podložím a lépe přenese tah i tlak. Hotový blok musí být dostatečně těžký a musí dosednout na zhutněné lože ze štěrku, jinak se časem nakloní.
Nejlepší výsledek přinese jednoduché pravidlo: správný materiál, suchý povrch, tenká vrstva a každoroční kontrola. Kdo natírá mokré dřevo, míchá dohromady olej a kompozit nebo nechává na terase listí a vodu, bude mít kluzkou a popraskanou podlahu i po drahém přípravku.
Nejprve změřte skutečný rozdíl mezi čistou podlahou v interiéru a horní hranou terasy. Pozor na to, že terasa má spád kvůli odtoku vody. Spád se dělá od domu, takže u prahu bývá terasa nejvýš. Pokud je rozdíl menší než pět centimetrů, máte šanci na téměř rovný přechod. Větší rozdíl už obvykle vyžaduje schod, nebo snížení interiérové podlahy, což je drahé a komplikované.
Nanášejte tenké vrstvy štětcem nebo válečkem a až dvaceti minutách přebytek setřete hadrem. Silná vrstva je klasická chyba: nevsákne se, lepí se a v horku se z ní stane kluzká plocha. U tmavých olejů počítejte s tím, že se dřevo na slunci osvětlení v obývákuíc zahřívá, ale klouzání to neřeší. Pokud chcete protiskluzový efekt, použijte olej s příměsí vosku nebo do poslední vrstvy vmíchejte jemný minerální posyp. Nikdy nepřidávejte písek do laku – udělá to hrubý, ale křehký povrch, který se loupe.
Pamatujte i na směr světla. Plot vyšší než 2 metry na jižní nebo západní straně vám vezme odpolední slunce. Pokud je soukromí nutné, zvolte vyšší plot jen po stranách a střed nechte nižší, případně použijte kombinaci živého plotu a pevného prvku. A nezapomeňte na předpisy: u hranice pozemku může být maximální výška živého plotu omezena, proto si ji ověřte dřív, než začnete sázet.
Jak blok osadit a spojit se sloupkem Výkop dělejte vždy hlubší, než je samotný blok. Na dno dejte vrstvu zhutněného štěrku frakce 16/32 a potom blok usaďte tak, aby jeho horní hrana zůstala alespoň pět centimetrů pod úrovní terénu. Tím zabráníte tomu, aby voda z povrchu podkopávala základ. Pokud blok zaléváte, použijte beton odpovídající zatížení a nechte ho zrát minimálně sedm dní, než na sloupek přenesete váhu konstrukce.
Začíná se ještě před nákupem svítidel. Do trámů se řežou otvory jen tehdy, když je jisté, že konstrukce unese váhu svítidla i kabeláže a že se do profilu vejde i krabice s konektorem. U dřevěných trámů platí, že otvor nesmí být blíž než dvojnásobek průměru svítidla od okraje a nikdy nesmí projít tahem, kde působí ohybové napětí. U hliníkových profilů se naopak vyplatí zkontrolovat, jestli v místě vrtání nevede odvodnění, které by se ucpaným otvorem zaneslo.
Před finálním utažením kotev zkontrolujte svislost sloupků a úhlopříčky půdorysu. Potom dotáhněte spoje a překryjte je tak, aby do nich neteklo. Pokud pergola stojí v otevřeném prostoru, zvažte ještě dodatečné zatížení základu nebo spojení více bloků. U ztracených bloků platí, že čím větší je půdorys pergoly, tím větší musí být rozteč kotev a tím pečlivější musí být příprava podloží.
Pokud je pod dlažbou jen štěrk nebo písek, chemická kotva nemá v čem držet. Řešením je vykopat v rozích jámy o rozměrech přibližně 300 × 300 mm až do hloubky 600 mm, vyplnit je betonem a do čerstvého betonu vložit závitové tyče. Po vytvrdnutí betonu se patky přišroubují. Tento způsob je pracnější, ale jediný, který u volně ložené terasy skutečně vydrží nárazový vítr.
Ztracené betonové bloky jsou pro kotvení pergoly vhodné jen tehdy, pokud je správně zahrabete a spojíte s nosnou konstrukcí. Blok, který jen položíte na zem nebo do mělkého osvětlení v obývákuýkopu, se při poryvu větru vytrhne i s pergolou. Rozhoduje hloubka uložení, kvalita betonu a způsob připojení sloupku.
Odstup od terasy a kořeny, na které se zapomíná Vzdálenost od terasy neurčuje jen estetika, ale hlavně kořeny. Většina stálezelených dřevin na živý plot koření mělce, ale do šířky klidně 60 až 100 cm. Pokud plot vysadíte blíž než 60 cm od dlažby nebo palubek, kořeny postupně nadzvednou podloží a dlaždice popraskají. Bezpečný odstup pro tvarovaný živý plot je 80 až 120 cm od hrany terasy. U volně rostoucího plotu, který tvoří široké keře, počítejte i se 150 cm.
U WPC je postup jiný. Nepoužívejte olej ani vosk, pouze čistící prostředky určené pro kompozit a měkký kartáč. Klouzání vzniká hlavně tam, kde jsou prkna hladká a mokrá. Řešením je pravidelný úklid a v případě potřeby nátěr s protiskluzovou úpravou. Vyhněte se saponátům s voskem, které na povrchu zanechávají film. V zimě nikdy nenechte na terase ležet sníh udusaný na led – při tání se voda vsákne do spár a mráz je rozšíří.
Nejlepší výsledek přinese jednoduché pravidlo: správný materiál, suchý povrch, tenká vrstva a každoroční kontrola. Kdo natírá mokré dřevo, míchá dohromady olej a kompozit nebo nechává na terase listí a vodu, bude mít kluzkou a popraskanou podlahu i po drahém přípravku.
Nejprve změřte skutečný rozdíl mezi čistou podlahou v interiéru a horní hranou terasy. Pozor na to, že terasa má spád kvůli odtoku vody. Spád se dělá od domu, takže u prahu bývá terasa nejvýš. Pokud je rozdíl menší než pět centimetrů, máte šanci na téměř rovný přechod. Větší rozdíl už obvykle vyžaduje schod, nebo snížení interiérové podlahy, což je drahé a komplikované.
Nanášejte tenké vrstvy štětcem nebo válečkem a až dvaceti minutách přebytek setřete hadrem. Silná vrstva je klasická chyba: nevsákne se, lepí se a v horku se z ní stane kluzká plocha. U tmavých olejů počítejte s tím, že se dřevo na slunci osvětlení v obývákuíc zahřívá, ale klouzání to neřeší. Pokud chcete protiskluzový efekt, použijte olej s příměsí vosku nebo do poslední vrstvy vmíchejte jemný minerální posyp. Nikdy nepřidávejte písek do laku – udělá to hrubý, ale křehký povrch, který se loupe.
Pamatujte i na směr světla. Plot vyšší než 2 metry na jižní nebo západní straně vám vezme odpolední slunce. Pokud je soukromí nutné, zvolte vyšší plot jen po stranách a střed nechte nižší, případně použijte kombinaci živého plotu a pevného prvku. A nezapomeňte na předpisy: u hranice pozemku může být maximální výška živého plotu omezena, proto si ji ověřte dřív, než začnete sázet.
Jak blok osadit a spojit se sloupkem Výkop dělejte vždy hlubší, než je samotný blok. Na dno dejte vrstvu zhutněného štěrku frakce 16/32 a potom blok usaďte tak, aby jeho horní hrana zůstala alespoň pět centimetrů pod úrovní terénu. Tím zabráníte tomu, aby voda z povrchu podkopávala základ. Pokud blok zaléváte, použijte beton odpovídající zatížení a nechte ho zrát minimálně sedm dní, než na sloupek přenesete váhu konstrukce.
Začíná se ještě před nákupem svítidel. Do trámů se řežou otvory jen tehdy, když je jisté, že konstrukce unese váhu svítidla i kabeláže a že se do profilu vejde i krabice s konektorem. U dřevěných trámů platí, že otvor nesmí být blíž než dvojnásobek průměru svítidla od okraje a nikdy nesmí projít tahem, kde působí ohybové napětí. U hliníkových profilů se naopak vyplatí zkontrolovat, jestli v místě vrtání nevede odvodnění, které by se ucpaným otvorem zaneslo.
Před finálním utažením kotev zkontrolujte svislost sloupků a úhlopříčky půdorysu. Potom dotáhněte spoje a překryjte je tak, aby do nich neteklo. Pokud pergola stojí v otevřeném prostoru, zvažte ještě dodatečné zatížení základu nebo spojení více bloků. U ztracených bloků platí, že čím větší je půdorys pergoly, tím větší musí být rozteč kotev a tím pečlivější musí být příprava podloží.
Pokud je pod dlažbou jen štěrk nebo písek, chemická kotva nemá v čem držet. Řešením je vykopat v rozích jámy o rozměrech přibližně 300 × 300 mm až do hloubky 600 mm, vyplnit je betonem a do čerstvého betonu vložit závitové tyče. Po vytvrdnutí betonu se patky přišroubují. Tento způsob je pracnější, ale jediný, který u volně ložené terasy skutečně vydrží nárazový vítr.
Ztracené betonové bloky jsou pro kotvení pergoly vhodné jen tehdy, pokud je správně zahrabete a spojíte s nosnou konstrukcí. Blok, který jen položíte na zem nebo do mělkého osvětlení v obývákuýkopu, se při poryvu větru vytrhne i s pergolou. Rozhoduje hloubka uložení, kvalita betonu a způsob připojení sloupku.
Odstup od terasy a kořeny, na které se zapomíná Vzdálenost od terasy neurčuje jen estetika, ale hlavně kořeny. Většina stálezelených dřevin na živý plot koření mělce, ale do šířky klidně 60 až 100 cm. Pokud plot vysadíte blíž než 60 cm od dlažby nebo palubek, kořeny postupně nadzvednou podloží a dlaždice popraskají. Bezpečný odstup pro tvarovaný živý plot je 80 až 120 cm od hrany terasy. U volně rostoucího plotu, který tvoří široké keře, počítejte i se 150 cm.
U WPC je postup jiný. Nepoužívejte olej ani vosk, pouze čistící prostředky určené pro kompozit a měkký kartáč. Klouzání vzniká hlavně tam, kde jsou prkna hladká a mokrá. Řešením je pravidelný úklid a v případě potřeby nátěr s protiskluzovou úpravou. Vyhněte se saponátům s voskem, které na povrchu zanechávají film. V zimě nikdy nenechte na terase ležet sníh udusaný na led – při tání se voda vsákne do spár a mráz je rozšíří.
댓글목록
등록된 댓글이 없습니다.