Mezera u stěny, kterou lidé ucouvají příliš pozdě

Když je za zdí chladno nebo vlhko Největší chybou je postavit skříň naplno ke stěně, která je zvenku vystavená mrazu nebo dešti. Za nábytkem pak vzniká tepelný most a studený povrch. Teplý vzduch z místnosti na něm kondenzuje, takže za skříní roste plíseň, kterou objevíte, až když nábytek odtáhnete. Pokud takovou stěnu máte, nechte mezeru patnáct až dvacet centimetrů a při vytápění ji nebudete muset řešit. Stejně tak nikdy nezakrývejte větrací otvory v obvodové stěně — i když vypadají nevzhledně.

Dlouhodobě pomáhá udržovat relativní vlhkost v interiéru mezi 40 a 60 procenty. Měření zvládne běžný vlhkoměr. Pokud je vlhkost vyšší, je na místě omezit zdroje páry a častěji větrat. Někdy pomůže i instalace podokenního radiátoru, který ohřívá vzduch u skla. Naopak zakrývání radiátorů nebo jejich vypínání situaci zhoršuje. Tepelný most v podobě špatně izolovaného rámu se projeví jako mokrý pruh na konkrétním místě. Tam je řešením úprava interiéru izolace, ne jen častější utírání.

Vlhkost na zdi může mít dvě zcela odlišné příčiny a každá vyžaduje jiný zásah. Vzlínající vlhkost přichází zdola z terénu, kdežto kondenzace vzniká uvnitř místnosti z vodní páry ve vzduchu. Když si je spletete, můžete roky utrácet za nesprávné opravy a problém se přitom zhoršuje. Rozdíl přitom poznáte poměrně spolehlivě podle několika znaků, které se dají sledovat bez přístrojů.

Než cokoli odložíte, zkontrolujte, jestli kóje není přímo pod stoupačkami nebo v místě, kde do zdi zatéká. Vezměte si k ruce vlhkoměr. Pokud ukazuje dlouhodobě nad 70 procent relativní vlhkosti, je to problém. Levné řešení je odvlhčovač a pravidelná výměna vzduchu, ne parotěsná fólie přelepená přes dveře. Fólie vlhkost uzavře a plíseň se rozjede o to rychleji.

Papír, karton a vše, co je z nich vyrobené, do kóje nepatří. Knihy, sešity, archivní dokumenty a fotografie nasají vzdušnou vlhkost během několika týdnů. Papír zvlhne, zvlní se a začne plesnivět. Stejně dopadnou i kartonové krabice, do kterých věci běžně balíme. Krabice zvlhnou, změkne jim dno a obsah se vysype. Používejte plastové bedny s víkem, které se dají vyskládat do regálu, ne na zem.

Mezera mezi nábytkem a obvodovou stěnou není kosmetická záležitost. Když ji uděláte příliš úzkou, skříň se nedá otevřít, zásuvka drhne o parapet a vlhkost zůstává stát za čelem. Když ji naopak uděláte příliš širokou, ztratíte místo, které jinde citelně chybí. Rozhodující není jedna univerzální hodnota, ale kombinace tří věcí: co je za zdí, co je na nábytku a jak se v místnosti pohybujete.

Rozhodující je i to, co za zdí skutečně je. U vnitřní příčky mezi dvěma vytápěnými místnostmi stačí dva až tři centimetry, protože teplotní rozdíl je malý. U vnější stěny se držte horní hranice rozmezí. Pokud si nejste jisti, postavte nábytek na distanční podložky nebo nožičky a mezeru nechte otevřenou. Deset centimetrů navíc vás bude stát kus podlahy, ale ušetří vám řešení plísně, které se zbavujete mnohem hůř.

Okna na ventilaci nestačí, potřebujete řízený přívod vzduchu Nejčastější chyba po zateplení je spoléhat jen na mikroventilaci v oknech. Ta sice pustí trochu vzduchu, ale v zimě ho ochladí natolik, že u okna vzniká průvan a vlhkost kondenzuje na rámu. Lepší je instalovat přívodní větrací mřížky do rámů oken nebo do stěny. Ty přivádějí čerstvý vzduch rovnoměrně a dají se regulovat. Do koupelny a kuchyně pak patří odtahové ventilátory s dostatečným výkonem, ideálně s doběhem a zpětnou klapkou, aby se vzduch nevracel zpět.

Should you loved this short article and you want to receive details relating to http://ingeekswetrust.de/index.php?title=proč_pohlcovače_vlhkosti_často_končí_ve_skříni? i implore you to visit the web page. Pokud dům projde zateplením včetně nových oken a přesto zůstane vlhký, je na místě uvažovat o řízeném větrání s rekuperací. Systém odvádí vlhký vzduch z koupelny a kuchyně a přivádí čerstvý do obytných místností, přičemž předává teplo. Není to nutnost v každém domě, ale u nízkoenergetických staveb nebo tam, kde se vlhkost drží i po všech úpravách, řeší problém spolehlivě. Před instalací je potřeba spočítat potřebný průtok vzduchu podle objemu místností a počtu osob.

Na co si dát pozor: nenechte se přesvědčit, že zateplení vyřeší vlhkost samo. Bez úpravy větrání se problém jen přesune do stěn, kde napáchne větší škody. Před zateplením zkontrolujte stav komínu a odtahů, protože změna tlaku v domě může způsobit, že spaliny se vrací zpět. Po zateplení sledujte vlhkost vzduchu vlhkoměrem a udržujte ji mezi čtyřiceti a šedesáti procenty. Pokud se drží výš, přidejte větrání, ne topení.

Zateplení obvodových stěn sníží tepelné ztráty, ale zároveň utěsní cestu, kterou dřív vzduch přirozeně unikal. Starý dům měl spáry v oknech, netěsné dveře a komín, kterými se neustále měnil vzduch. Po zateplení a výměně oken se tahle samovolná výměna vzduchu omezí na minimum. Výsledkem je sice nižší účet za teplo, ale taky vyšší vlhkost, horší kvalita vzduchu a riziko plísní. Větrání se proto musí přenastavit tak, aby odpovídalo novému stavu budovy.