Co zbývá na obloze, když svítí úplněk
Zimní obloha je nejlepší začátek, ale má jednu pa
Nejdřív si najděte místo s co nejmenším světelným znečištěním. Ideálně alespoň hodinu cesty od většího města, mimo veřejné osvětlení a mimo dosah reflektorů. Nechte oči přizpůsobit tmě alespoň 20 minut, což znamená žádný mobil, žádné bílé světlo a žádné časté rozsvěcení. Červená svítilna oči tolik neruší. Vezměte si otáčivou hvězdnou mapu nebo si stáhněte aplikaci do telefonu, ale používejte ji jen krátce a s červeným filtrem. Pro orientaci je nejlepší začít od nejjasnějších útvarů: najděte Velký vůz, Orion nebo Kasiopeu a od nich odvozujte další.
Nejčastější chyba je tlačit na přesnost. Pokud dítě vybarví Saturnovy prstence zeleně, není to problém, který je potřeba hned opravovat. Důležitější je, aby si zapamatovalo, že prstence existují a že planeta není jen koule. Stejně tak nemá smysl nutit předškoláka k popiskům, které ještě neumí přečíst. Raději mu napište názvy na samostatný papír a nechte ho je k obrázku přiřadit.
Úplněk je pro pozorování oblohy tím nejhorším obdobím. Měsíc v úplňku má jasnost kolem -12,7 magnitudy a rozptýlené světlo v atmosféře zvedá jas pozadí natolik, že slabé hvězdy a mlhoviny prostě zmizí. Přesto existuje skupina objektů, které i za takových podmínek zůstávají viditelné, a s trochou plánování se dá úplňková noc využít lépe než sedět doma.
Poslední věc, kterou je dobré si uvědomit: úplněk je ideální doba pro údržbu techniky, testování okulárů nebo pozorování dvojhvězd. Pokud si naplánujete pozorovací noc podle fází Měsíce, ušetříte si zklamání. Slabé objekty si nechte na období kolem novu, kdy je obloha skutečně tmavá.
Telefon musí být v naprostém klidu. Stativ je ideální, ale stačí ho opřít o zeď, kámen nebo batoh a použít samospoušť s prodlevou několika sekund. Jakýkoli dotyk při expozici vytvoří rozmazaný snímek. Vyhněte se digitálnímu zoomu, jen zhorší kvalitu. Lepší je fotit na nejširší objektiv a později oříznout.
Co si vzít, aby vás vybavení nezradi
Praktický postup je jednoduchý: použijte větší zvětšení, než byste čekali. Úplňkové světlo nesnižuje kontrast na planetách a Měsíci, takže zvětšení 150× až 250× je často lepší než malé zvětšení. Filtr nábytek na míru Měsíc nebo neutrální šedý filtr výrazně zlepší pohodlí při pozorování. Naopak klasickou chybou je snažit se za úplňku vyhledávat galaxie a mlhoviny – ztratíte čas a uvidíte jen prázdné pole.
Dvojhvězdy, hvězdokupy a planety, které úplněk nepřebije Z dvojhvězd obstojí ty s výrazným rozdílem jasnosti a dostatečnou separací, například Mizar a Alkor v Velkém vozu, Albireo v Labuti nebo Almaak v Andromedě. Rozdíl barev složek je za úplňku paradoxně lépe čitelný než za tmavé noci, protože oko nepřepíná na tyčinkové vidění. Z hvězdokup se vyplatí otevřené a jasné: Plejády, Hyády, Dvojitá hvězdokupa v Perseovi nebo Jesličky v Raku. Kulové hvězdokupy jsou za úplňku téměř neviditelné, s výjimkou M13 v Herkulovi, která i tak vypadá jen jako mlhavá skvrna.
Největší šanci mají objekty s vysokým povrchovým jasem. U hvězd rozhoduje magnituda: hvězdy do 3. magnitudy jsou za úplňku bez problému vidět i z městské zahrady a dají se použít k orientaci. Mezi ně patří většina souhvězdí na severní obloze – Velký vůz, Kasiopeja, Orion v zimě, Labuť a Lyra v létě. Naopak hvězdy slabší než 5. magnitudy v úplňkové noci prakticky mizí a jejich hledání je ztráta času.
Nejvděčnějšími cíli jsou ale planety a Měsíc sám. Jupiter, Saturn, Mars a Venuše snášejí měsíční svit bez problému a jejich detaily – pásy Jupitera, Saturnův prstenec, fáze Venuše – jsou vidět i v malém dalekohledu. Měsíc v úplňku je navíc ideální pro pozorování paprsků kolem kráterů Tycho a Koperník. Tyto útvary jsou nejlépe vidět právě při plném osvětlení, protože vynikne jejich radiální struktura.
If you cherished this report and you would like to get far more data with regards to Games2Jolly.Com kindly go to the webpage.
등록된 댓글이 없습니다.