Světlo, nebo tma? Co dělá noční svícení s krajinou
Než vyjdete ven, vypněte v aplikaci foťáku všechny automatické režimy. Automatika se snaží Měsíc „vyrovnat" a přeexponuje ho. Zapněte manuální režim nebo režim pro noční fotografii. ISO nastavte co nejníže, klidně 50 nebo 100. Delší expozice u Měsíce nefunguje – ten se po obloze posouvá a už při jedné sekundě vznikne smaz. Držte se krátkých časů, klidně 1/125 s a kratších. Zaostřete ručně na nekonečno, ale pozor: některé telefony mají „nekonečno" až za maximem posuvníku. Klepněte na Měsíc, zamkněte ostření i expozici a teprve pak foťte.
Z Velkého vozu se dostanete k severu. Dvě zadní hvězdy naběračky, ty u „mísy", spojte přímkou a prodlužte je asi pětinásobkem vzdálenosti mezi nimi. Narazíte na Polárku, která leží téměř přesně nad severním obratníkem. Polárka není nijak nápadná, proto si ji lidé pletou s jasnějšími hvězdami okolo. Když ji najdete, ověřte si, že je opravdu na konci spojnice a že se při delším pozorování nehýbe, zatímco ostatní hvězdy se otáčejí kolem ní.
Důležité je také myslet na to, že světlo působí na kočky i přes den. Pokud je kočka celý den zavřená v tmavé místnosti a večer ji pustíte do osvětleného obýváku, její rytmus se rozpadne. Snažte se jí dopřát přirozené denní světlo, ale bez přímého ostrého slunce, které by ji přehřívalo. Ideální je polostín s možností se schovat. Kočka si sama vybere, kolik světla chce.
Když jádro překročí Chandrasekharovu mez, elektrony se vmáčknou do protonů a vznikají neutrony. Tento proces trvá zlomek sekundy a uvolní obrovské množství energie – většinu nese neutrino. Vnější vrstvy hvězdy jsou odmrštěny jako supernova, zatímco vnitřek se smrští na kouli o průměru několika desítek kilometrů. Typická neutronová hvězda má hmotnost větší než Slunce, ale vejde se do oblasti menší než Praha.
Jak zjistit, co se dá změnit Začněte u vlastního domu nebo firmy. Projděte večer prostor a všimněte si, kam světlo skutečně dopadá. Svítí na fasádu, do oken sousedů, do korun stromů? Svítidlo, které má viditelnou zářivou plochu z boku, je téměř vždy špatně nasměrované nebo nemá stínítko. U pouličního osvětlení v obci se vyplatí zjistit, kdo ho spravuje a zda existuje plán obnovy. Argumentujte úsporou energie a bezpečností, ne jen stížností na tmu.
Světelné znečištění není jen pocit, že je nad městem příliš světlá obloha. Je to měřitelný jev: umělé světlo, které uniká mimo místo, kde má svítit. V Česku se projevuje především na sídlištích, u parkovišť, průmyslových areálů a podél silnic. Projevy má tři: závojový jas nad obcí, pronikání světla do oken a oslnění, které zhoršuje vidění v noci. Následky nejsou estetické. Ruší spánek, mate hmyz a ptáky, plýtvá energií a v některých lokalitách znesnadňuje astronomická pozorování.
Vyhněte se typickým omylům. Není pravda, že světlo musí být bílé a silné, aby bylo bezpečné. Není pravda, že vypnutím osvětlení vzroste kriminalita – rozhoduje viditelnost, ne intenzita. A není pravda, že jeden dům nic nezmění. Každé správně nasměrované svítidlo snižuje množství světla v ovzduší. Když se přidají sousedé nebo obec, efekt je znát během jedné sezóny.
Nejčastější chyby jsou tři. První: příliš dlouhý expoziční čas, který vytvoří hvězdné čárky. Druhá: zapomenutý zapnutý stabilizátor nebo automatické ostření, které se během expozice „rozhodne" přeostřit. Třetí: focení příliš blízko města, kde sice oko hvězdy vidí, ale na snímku se objeví oranžový nádech a mléčný pás zmizí. Pomůže i jednoduchý trik – vyfoťte nejprve jeden testovací snímek, prohlédněte si ho na displeji při maximálním zoomu a teprve pak exponujte sérii.
Zásadní je expoziční čas. Země se otáčí, a pokud exponujete příliš dlouho, hvězdy se rozmáznou do čárek. Orientační pravidlo: vydělte 500 ohniskovou vzdáleností v mm přepočtenou na plný formát. If you have any inquiries about where and how to use více informací najdete zde, you can get in touch with us at the web site. Pro 20 mm tak vychází zhruba 25 sekund. Pro jistotu zkraťte čas o třetinu a raději zvyšte ISO. Fotografujte do formátu RAW, abyste mohli jas a barvy doladit bez ztráty dat. Zaostřete, zapněte dvousekundové zpoždění závěrky nebo samospoušť, aby otřes při stisku nezpůsobil chvění.
Samotné focení je ale jen polovina práce. Z jednoho snímku dostanete slušný výsledek, pokud ho správně vyvoláte. Zvyšte expozici, jemně přidejte kontrast, potlačte šum a mírně upravte vyvážení bílé do modra. Výrazně lepší výsledek přinese skládání více snímků – deset až dvacet expozic stejné scény výrazně sníží šum a zvýší jas. Na to stačí i bezplatný program. Až budete s výsledkem spokojeni, zkuste stejnou scénu vyfotit i s popředím: siluetou stromu, Www.games2Jolly.com skály nebo lidské postavy. Právě měřítko a kontext dělají z technicky dobrého snímku zapamatovatelný obraz.
등록된 댓글이 없습니다.