Rosnění listů: kdy přinese užitek a kdy rostlinu oslabí

Dobrý substrát drží pohromadě, ale zároveň se nerozpadá v mokrou kaši. Když ho zmáčknete v dlani, měl by se rozpadnout, ne zůstat slepený. Příliš jemná rašelina bez příměsí zadržuje vodu a kořeny začnou uhnívat. Pomáhá přidat perlit, pemzu nebo hrubý písek, u těžších směsí i kůru. Tím se zvětší póry a přebytečná voda odtéká. Směs si klidně namíchejte sami, poměr přizpůsobte druhu.

Prořezávání pokojových rostlin není kosmetika, ale zásah do jejich růstu. Každý řez rostlinu buď zmladí a zahustí, nebo ji oslabí a nechá na ní nevzhledné pahýly. Rozhoduje načasování, čistota nástroje a to, kde řez vedete. Nejčastější chyba je stříhat „od oka" a doufat, že to rostlina nějak spraví. Nespraví.

Nejdřív zjistěte, odkud rostlina pochází. Druhy z tropických deštných lesů, jako jsou kapradiny, maranty, philodendrony nebo calathey, vyšší vlhkost vzduchu vítají a rosnění jim prospívá. Naproti tomu sukulenty, kaktusy, tlustice a řada středomořských bylin jsou na vlhkost citlivé a mlha na listech jim spíš škodí. Stejně tak rostliny s plstnatými nebo silně ochmýřenými listy, například africké fialky nebo begonie, vodu na povrchu špatně snášejí a snadno na nich vznikají skvrny a hniloba.

K diagnostice stačí bílý papír. Otočte list nad papírem a poklepejte na něj. Pokud se na papíře rozběhnou drobné tečky velikosti špendlíkové hlavičky, máte potvrzeno. Svilušky mají rády suchý a teplý vzduch, proto se nejčastěji objevují v zimě u topení a v letních vedrech. Pravidelná kontrola spodní strany listů jednou týdně zabrání překvapení.

Zásadní je úprava interiéru podmínek, protože bez ní se padlí vrátí během několika týdnů. Zajistěte rostlině proudění vzduchu, ale ne průvan z otevřeného okna v mrazu. Neshlukujte květináče těsně k sobě, aby mezi listy mohl vzduch procházet. Zalévejte méně často, ale vydatně, a vodu lijte do substrátu, ne na listy. Hnojte střídmě, protože přebytek dusíku podporuje tvorbu měkkých, náchylných pletiv. Pokud rostlina stojí v misce s vodou, po půl hodině ji vylijte.

Typickou chybou je aplikace postřiku na líc listů. Svilušky sedí z devadesáti procent na rubu, takže postřik z vrchu miní cíl. Další chybou je jednorázový zásah. Bez opakování po třech až čtyřech dnech se populace obnoví z vajíček a problém se vrátí v plné síle. Rovněž nepomáhá stříkat rostlinu na přímém slunci, kapky fungují jako čočka a listy popálí. Nově zakoupené rostliny vždy nejprve umístěte na dva týdny stranou od sbírky.

Rosnění samo o sobě vlhkost vzduchu v místnosti příliš nezvýší, zvlášť pokud je otevřené okno nebo zapnuté topení. Pokud je skutečným problémem suchý vzduch, účinnější je seskupit rostliny k sobě, postavit je na misku s vlhkým keramzitem, případně použít zvlhčovač. Rosnění berte jako doplněk, ne jako hlavní řešení. Když listy žloutnou, skvrnatí nebo opadávají, rosení to nespraví, spíš to situaci zhorší — v takovém případě nejdřív hledejte příčinu v zálivce, světle a teplotě.

Nejčastější chybou je zalévání „pro jistotu" podle kalendáře místo podle stavu zeminy. Starší rostliny v těžkém substrátu často trpí přelitím, aniž by to bylo na první pohled vidět. Druhou častou chybou je umístění do tmavého koutu s odůvodněním, že „tam jí to nevadí". Většina pokojovek potřebuje jasné rozptýlené světlo, jinak nové výhony vůbec nevyraší. Třetí chybou je ponechání rostliny ve stejném květináči roky jen proto, že ještě „nějak vypadá".

Jak postupovat při zjištěném napadení Prvním krokem je izolace rostliny od ostatních. Svilušky se šíří dotykem listů a přenosem na rukou či nářadí. Rostlinu důkladně osprchujte vlažnou vodou, ideálně ve vaně nebo na zahradě, a to jak z líce, tak ze rubu listů. Mechanické smytí odstraní velkou část populace i vajíček. Opakujte každé tři dny po dobu dvou týdnů, protože vajíčka se líhnou postupně.

Poté zvyšte vlhkost vzduchu v okolí rostliny. Svilušky suchý vzduch milují a vlhké prostředí je brzdí. Pomůže miska s vodou na radiátoru, seskupení rostlin pohromadě nebo rosení okolního vzduchu, nikoli však trvalé mokření listů, které podporuje plísně. Pokud napadení pokračuje, použijte přípravek na bázi draselného mýdla nebo rostlinného oleje a aplikujte ho důkladně na spodní stranu listů. Střídejte dva různé přípravky, aby si svilušky nevytvořily rezistenci.

Svilušky jsou drobní roztoči, kteří sají na spodní straně listů. Na rozdíl od mšic je pouhým okem téměř nevidíte, ale jejich stopy ano. Prvním signálem bývá jemné stříbřité tečkování na líci listů, které přechází do žlutozelené mozaiky. Při silnějším napadení se objevují jemné pavučinky mezi listy a stonky, nejčastěji v paždí listů a na spodní straně čepelí. Rostlina zpomaluje růst, listy opadávají a květy zasychají.

If you cherished this information and also you want to receive more information concerning další informace generously visit our own web page.