Bylinky sledujte podle listů, ale nereagujte hned dalším litrem vody. …

Marianne 26-11-11 10:58 2 0

Prvním krokem je zjistit, odkud vlhkost přichází. Květináč bez odtokového otvoru nebo miska, ve které stojí voda, drží substrát mokrý ode dna. Stejný efekt má podsypka z jemného písku nebo zhutnělá hlína po přesazení. Vyndejte rostlinu z květináče a zkontrolujte dno: pokud je tam vrstva bahna a kořeny hnědé a měkké, plíseň je už důsledek přemokření. V takovém případě odstraňte napadenou vrchní vrstvu, propláchněte kořenový bal a přesuňte rostlinu do čerstvého substrátu s hrubší strukturou — ideálně s perlitem nebo hrubým pískem.

Substrát volte běžný zahradní s trochou písku, rozhodně ne těžký jíl. Máta potřebuje vlhko, ale ne bahno. Zalévejte, když je povrch substrátu na dotek suchý, v létě klidně každý druhý den, v zimě jednou za týden. Květináč postavte na světlé místo, ale ne na přímé polední slunce – listy pak blednou a rostlina ztrácí aroma. Pokud ji dáte do stínu, přežije, ale bude řídká a vytáhlá.

Pozor také na vzrůst. Vysoké květiny jako levandule nebo okrasné trávy mohou bylinky zastínit a připravit je o světlo. Nižší bylinky jako petržel, pažitka nebo máta pak rostou špatně a vytahují se. Máta je navíc invazivní — její kořeny se rychle rozrůstají a vytlačují ostatní rostliny. Pokud ji chcete v truhlíku, dejte ji do samostatné nádoby zapuštěné do substrátu, nebo ji vynechte úplně.

Bylinky sledujte podle listů, ale nereagujte hned dalším litrem vody. Povadlé listy v odpoledním žáru často znamenají, že rostlina omezila výdej vody, ne že uschla. When you cherished this post as well as you would want to get details relating to zdroj kindly check out the site. Zalijte až večer podle stavu půdy pod mulčem, ne podle vzhledu listů. Trvalé přemokření přehřátého substrátu je horší než krátké zavadnutí, protože kořeny v teplé mokré půdě rychle uhnívají. Kdo tohle rozliší, udrží bylinky živé celé léto.

Typickým omylem je zalévat každý den „pro jistotu" a myslet si, že rostlině pomáháte. Další chybou je používání studené vody přímo z kohoutku v horkém dni – kořeny to šokuje. Nechte vodu chvíli odstát při pokojové teplotě. Pokud bylinka začne žloutnout, vadnout a půda je přitom mokrá, s největší pravděpodobností ji utápíte. V takovém případě zalévání na čas přerušte, květináč přesuňte na vzdušné místo a zkontrolujte, zda voda odtéká. Když půda naopak odpadá od okrajů a voda po povrchu stéká, rostlinu ponořte i s květináčem do nádoby s vodou a nechte ji nasáknout.

Substrát volte vzdušný, s podílem písku nebo perlitu, ne těžkou zahradní zeminu z loňska. barvy stěn do obýváku spodní třetiny truhlíku dejte drenážní vrstvu z keramzitu nebo hrubého štěrku, zbytek naplňte substrátem a lehce ho přitiskněte, ale nešlapejte. Při sázení dodržte vzdálenost mezi rostlinami podle jejich vzrůstu: nízké druhy stačí po pěti centimetrech, vyšší potřebují patnáct až dvacet. Nejčastější chyba je nacpat barvy stěn do obýváku truhlíku co nejvíc sazenic; zpočátku to vypadá plně, ale po pár týdnech se rostliny dusí a rostou do výšky místo do listů.

Na jaře se vyplatí hlídat teplotní výkyvy. Přes den může být za oknem teplo, ale osvětlení v obýváku noci teplota klesá a studený vzduch od skla může sazenice poškodit. První týden po vysazení nechte truhlík raději dál od okenní tabule a postupně ho přibližujte. Pokud rostliny žloutnou odspodu, jde obvykle o přemokření; pokud blednou a vytahují se, chybí jim světlo. Když se na listech objeví drobné mšice, stačí je opláchnout proudem vody a rostliny na pár dní přesunout na vzdušnější místo. S pravidelnou kontrolou a střídmou zálivkou vydrží truhlík zásobovat kuchyni celé jaro.

Jarní kuchyně stojí na čerstvých bylinkách, a ty nejlepší máte vždy po ruce, pokud si je vypěstujete v truhlíku za oknem. Začít se dá už od března, kdy se dny prodlužují, ale ještě nehrozí letní vedra. Rozhodující je výběr nádoby a stanoviště. Truhlík by měl mít alespoň dvacet centimetrů hloubky, aby kořeny měly prostor, a na dně musí být otvory pro odtok vody. Bez nich se voda drží u dna, kořeny začnou hnít a rostliny uhynou dřív, než je stihnete sklidit. Delší truhlík rozdělte na menší úseky, protože bylinky s odlišnými nároky na vodu vedle sebe dlouho nevydrží.

Které bylinky spolu vydrží a které si škodí Pro jarní vaření se osvědčuje kombinace, kde mají rostliny podobné nároky na vodu a světlo. Bazalka, pažitka a petrželka snášejí pravidelné zalévání a polostín, takže mohou stát spolu. Naopak tymián, oregano a saturejka pocházejí ze sušších oblastí a přemokření jim škodí; dejte je do samostatného truhlíku nebo na okraj, kde substrát rychleji prosychá. Máta je agresivní a svými podzemními výběžky vytlačí sousedy, proto jí vyhraďte vlastní nádobu. Šalvěj a rozmarýn potřebují více slunce a méně vody než bazalka, a pokud je dáte vedle sebe, jedna z dvojice vždy strádá.

댓글목록

등록된 댓글이 없습니다.