Mikrocement na stěně, nebo na podlaze: kde rozhoduje podklad

Patrice 26-11-11 12:40 2 0

Pojistky a zábrany: co řešit dřív než nábyt

class=Strop versus zeď: co unese víc a pro

Lepení je vhodné tam, kde by vrtání narušilo podlahové topení nebo kde je podklad příliš tvrdý. Použijte lepidlo určené pro daný materiál profilu a podkladu, naneste ho v tenké vrstvě a profil přitlačte tak, aby byl v jedné rovině s okolní podlahou. Po zatvrdnutí zkontrolujte přiložením vodováhy, zda práh nevyčnívá. Nerovný práh je nejen vidět, ale také se o něj zachytává noha a dřív se uvolní.

Před vrtáním si tužkou vyznačte vodorovnou linii a zkontrolujte ji vodováhou. Dvě dírky vyvrtané o pár milimetrů výš nebo níž poznáte až po zavěšení a předělávání je otrava. Vrták volte o něco menší než průměr hmoždinky, aby držela těsně. Do sádrokartonu nikdy nevrtejte bez předvrtání a bez příslušné kotvy, jinak se otvor vymačká a police povolí. In case you loved this post and you wish to receive more info regarding úložné Prostory v malém Bytě assure visit the website. Prach z vrtání vysávejte průběžně, ne až na konci, kdy se rozpráší po celé místnosti.

Nanášení probíhá na předem napenetrovaný povrch. Penetrace se volí podle savosti: u savých omítek a betonů jiná než u pevných, málo savých podkladů. První vrstva stěrky se nanáší nerezovým hladítkem tenkým a rovnoměrným tahem, ne silným nánosem, aby se materiál nevysušoval nerovnoměrně. Druhá vrstva se přidává po zaschnutí první, opět tenká, a teprve poslední vrstva se finišuje. Mezi vrstvami se brousí, ale jen lehce — agresivní broušení vytváří prach a nerovnosti, které finální vrstva nezakryje. Teplota a průvan během tuhnutí rozhodují o tom, zda se objeví mapy a praskliny; místnost se nevytápí na maximum a nevětrá se průvanem.

Skládací dveře šetří místo tam, kde klasické křídlo nemá kam otevřít – v úzkých chodbách, u koupelen nebo v malých pokojích. Než se ale pustíte do výběru, rozhoduje způsob uložení. Nejčastější jsou dveře s horní pojezdovou lištou, kde křídla visí na vozících, a dveře s dolní kolejnici, které vedou po podlaze. Horní uložení se lépe uklízí a nezanáší se prachem, dolní zase snese těžší křídla a snadněji se seřizuje. U dvojitých a vícenásobných sestav si dopředu rozmyslete, na kterou stranu se budou křídla skládat, a zda mají končit u zdi, nebo u rámu.

Finální úprava se dělá podle typu místnosti. Na podlaze se po dokončení nanáší ochranný lak v několika vrstvách, u stěn stačí méně vrstev, ale v místech kontaktu s vodou se nesmí vynechat. Typická chyba je zahájit provoz příliš brzy: mikrocement potřebuje čas na vytvrzení a lak na proschnutí mezi vrstvami. Další častá chyba je nedostatečné orámování rohů a přechodů — právě tam vznikají první trhliny. Když se dodrží příprava podkladu, cílená hydroizolace a tenké vrstvy, vydrží stěrka roky bez oprav; když se přeskočí jeden z těchto rekonstrukce koupelny krok za krokemů, žádná finální vrstva to nezachrání.

Panty a spojky mezi křídly se montují až po zavěšení prvního křídla. Nejprve zavěste křídlo u rámu, vyrovnejte ho do svislice a teprve pak připevněte ostatní. Vodící čep v podlaze, pokud ho sestava vyžaduje, umístěte přesně pod osu pantu – posunutý čep nutí křídlo kroutit se a postupně ničí ložiska. Mezi křídly nechte jak zařídit malou kuchyni vůli, aby se při skládání nedotýkala a neodírala lak.

Měření je místo, kde se kazí nejvíc zakázek. Nikdy neměřte jen jednou a nikdy neměřte starý rám podle vnějších hran. Změřte světlou šířku otvoru ve třech výškách – nahoře, uprostřed a dole – a světlou výšku ve třech místech šířky. Rozdíly větší než několik milimetrů znamenají, že otvor není pravoúhlý a je potřeba s tím počítat při volbě profilu a vůlí. U skládacích dveří se šířka křídla násobí počtem křídel, ale do otvoru se musí vejít i panty a vodící mechanismus, proto se vždy odečítá rezerva na stranách.

Hydroizolace: kde ji opravdu potřebovat a kde je zbytečná V koupelně, na WC a v kuchyni u dřezu se hydroizolace nedělá plošně, ale cíleně: v oblasti sprchy, u vany, u odtoku a v rozích. Nanáší se tekutá fólie ve dvou vrstvách na pevný a suchý podklad, s vyztužením páskou v rozích a přechodech stěna–podlaha. Mikrocement sám o sobě není těsnicí vrstva, i když bývá označován jako voděodolný; bez správně provedené hydroizolace pod ním vlhkost proniká do konstrukce. Naopak v suchých obytných místnostech je plošná hydroizolace zbytečná a může způsobit problémy, pokud se přes ni dostane vlhkost z podkladu — proto se před uzavřením podkladu změří zbytková vlhkost.

Mikrocementová stěrka vypadá jako tenká vrstva, ale ve skutečnosti je to náročný systém několika vrstev, který stojí a padá s přípravou podkladu. Rozhodující není tloušťka finální vrstvy, ale to, co je pod ní. U podlahy se hodnotí jiné věci než u stěny: podlaha musí vydržet tlak a pohyb, stěna zase bývá namáhaná hlavně vlhkostí a mechanickým otěrem v místech, kde se často sahá. Nejčastější chyba je nanášet stěrku na starou keramiku, linoleum nebo lakovaný povrch bez broušení. Drží to pár týdnů a pak se to odlupuje v plátech.

댓글목록

등록된 댓글이 없습니다.